Přeskočit menu a dostat se na obsah

Rozsudek roku zpřehlednil postavení českých manažerů. Na jasná pravidla se čekalo 25 let

Rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se takzvaného souběhu funkcí se stalo rozsudkem roku. Soudci v něm řešili, zda je možné, aby měl jednatel společnosti s firmou zároveň uzavřenou pracovní smlouvu. „Se souběhem funkcí se setkal snad každý český manažer. Soudy se s touto problematikou snaží vypořádat již 25 let. Nedávné rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu nám ale přináší jasná pravidla,“ říká advokát Tomáš Procházka. Cenu Pocta judikátu, kterou toto rozhodnutí získalo, tradičně vyhlašují organizátoři konference Karlovarské právnické dny. 

Soudkyně Mašínová s vazbami na Peltu přijde na rok o 30 procent platu, kvůli podjatosti

Nejvyšší správní soud ve středu potrestal pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent, což je zákonem nejvyšší možné snížení platu. Mašínová ale může nadále soudit. Dosud byla funkce dočasně zproštěna rozhodnutím ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Kárnou žalobu na Mašínovou podal předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal kvůli tomu, že měla blízko k významnému fotbalovému funkcionáři Miroslavu Peltovi a přes možnou podjatost rozhodovala spor tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. 

Kvůli odškodnění se zjišťuje i to, jestli se lidé měli rádi, říká soudce

K soudům, které přiznávají odškodnění za újmu na zdraví nebo smrt, přicházejí první případy, které už se rozhodují podle nového občanského zákoníku a metodiky. Jak se teď měří bolest nebo újma v podobě trvalých následků na zdraví či smrti? „Život zaplatit nejde. Odškodňuje se nenadálost, tedy že smrt přišla dřív a jinak, než asi měla. Ale když třeba šedesátiletý člověk přijde o rodiče, protože ho usmrtí auto, vzniká otázka, jak dlouho by ten rodič ještě žil. Vím, je to cynické a říkám to nerad, ale je to tak,“ vysvětluje soudce Nejvyššího soudu JUDr. Petr Vojtek, předseda senátu specializovaného na náhradu škody a nemajetkové újmy. Celý rozhovor s JUDr. Vojtkem pro Mladou frontu DNES si můžete přečíst zde. 

Místopředseda Nejvyššího soudu Fiala: Svoboda není chytat zloděje, ale nekrást

Funguje u nás právo tak, aby měli lidé pocit, že žijí ve společnosti, která usiluje o spravedlnost? Nebo tu máme jen několik tisíc soudců, kteří se drží paragrafů a nehledí na to, zda jejich rozsudky nepřinášejí veřejnosti víc frustrace, než je zdrávo? O složitých cestách práva hovořil Deník s místopředsedou Nejvyššího soudu Romanem Fialou. 

Předseda Nejvyššího soudu Šámal pro INFO.CZ: Trestní právo musí na fake news reagovat, zákoník by se ale měnit neměl

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, který je rovněž hlavním autorem trestního zákoníku, odmítá, že by se měl tento kodex kvůli fake news měnit. Trestní právo ale na ně reagovat musí. Profesoru Šámalovi se pak nelíbí nedávná slova předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry, podle kterého u fake news nefunguje hrozba trestem. „Ztotožnit se s jeho názorem by znamenalo popření základních principů individuální i generální prevence. Každý člověk, pokud respektuje alespoň základní morální hodnoty, má z trestu přirozenou obavu, byť tato obava může být u různých osob jiného charakteru a intenzity. Trest by měl být přiměřený, ale dostatečně přísný, aby skutečně od páchání takové trestné činnosti odradil,” uvedl pro INFO.CZ profesor Šámal. 

Většina soudců včas podala majetková přiznání, opozdilci slibují rychlou nápravu

Od září loňského roku mají soudci podle zákona o střetu zájmů povinnost podávat majetková přiznání. Ta jsou však neveřejná a spravuje je Nejvyšší soud. „Soudce, kteří nepodali mimořádné (vstupní) oznámení, Nejvyšší soud kontaktoval a podrobněji informoval o jejich zákonné povinnosti. Tito soudci se domnívali, že oznamovací povinnost se na ně nevztahuje. Všichni tito soudci nakonec přislíbili, že „oznámení“ v nejkratší možné době na Nejvyšší soud odešlou,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Celý článek o evidenci podle zákona o střetu zájmů, který vydala České justice, si můžete přečíst zde. 

Na severní Moravě fárali i soudci

Lidové noviny zveřejnili rozhovor s manželi Novotnými, kteří působili jako soudci Nejvyššího soudu od druhé poloviny devadesátých let až do konce lońského roku. JUDr. Danuše Novotná a JUDr. Zdeněk Novotný spolu již dříve působili u Okresního soudu v Ostravě a také u Krajského soudu v Ostravě. V rozhovoru se dočtete jak vnímají manželé Novotní například povinnost odejít po dovršení sedmdesátého roku života do penze, v čem se liší práce civilního a trestního soudce, nebo také co plánují dělat v důchodu. 

Předseda Nejvyššího soudu Šámal kritizuje oddlužení „absolutních neplatičů“. Efekt bude opačný, varuje

Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. nesouhlasí s tím, aby oddlužení bylo dostupné i lidem, kteří po sedmi letech nezaplatí ze svých dluhů nic. I s takovou možností počítá návrh ministra spravedlnosti v demisi Roberta Pelikána (ANO), který tento týden schválila sněmovna v prvním čtení. Šámal tuto část návrhu kritizoval v rozhovoru pro HlídacíPes.org, který je součástí projektu Mapa justice. 

Nový web vyčíslí odškodnění za zranění

Na webu datanu.cz vzniká velká databáze rozsudků, které odškodňují oběti dopravních nehod. Soudcům pomůže rozhodovat, veřejnost může srovnávat. Kolik stojí bolest vytrpěná kvůli těžkému zranění při autonehodě? A jaká částka je adekvátní třeba v případě, že oběť měla do budoucna velké plány, ale zranění je zmařilo? Jak se liší výše odškodnění přiznaná soudem oproti tomu, co poškozený žádal? Novým zdrojem informací je databáze, kterou spustily Nejvyšší soud a Centrum dopravního výzkumu. „Webová aplikace obětem dopravních nehod může pomocí kalkulátoru poskytnout odborný odhad výše odškodnění za újmu na zdraví, ale slouží i ke sjednocování judikatury,“ říká Ondřej Valach z Centra dopravního výzkumu v Brně v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. Dá se tak předvídat, jak vysoké odškodnění soudy poškozeným přiznají. 

Soudce Robert Fremr byl zvolen prvním místopředsedou Mezinárodního trestního soudu

Česká justice zveřejnila článek o zvolení soudce JUDr. Roberta Fremra prvním místopředsedou Mezinárodního trestního soudu. Robert Fremr působil od roku 2004 jako soudce Nejvyššího soudu, od kterého odešel k 1. 3. 2013 z důvodu dočasného přidělení k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu, kde soudil těžké případy genocidy. U Mezinárodního trestního soudu by měl působit do roku 2021. Předpokládá se, že po vypršení svého mandátu u Mezinárodního trestního soudu v Haagu se vrátí jako soudce k Nejvyššímu soudu v Brně. 

<< Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další >>