Přeskočit menu a dostat se na obsah

Soudce se nesmí bát konkurence

Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., popisuje své záměry ohledně soudců z řad mimořádných právnických osobností, tedy nekariérních soudců, kteří by měli na Nejvyšší soud přinést v příštích letech další právní pohled. Věnuje se ale rovněž dalším tématům, například fungování obou kolegií, elektronickému spisu či důležité judikatuře. V rozhovoru, který proběhl v polovině června, se vrací také ke své pracovní cestě do Mexika. 

Mezinárodní konference Závaznost soudních rozhodnutí vyzvala soudy na všech úrovních k vzájemnému dialogu

Dialog ve smyslu transparentního dialogu mezi vnitrostátními a evropskými soudy. Tato výzva ve dnech 19. – 21. června na brněnské konferenci pořádané Nejvyšším soudem k tématu Závaznost soudních rozhodnutí rezonovala plným konferenčním sálem častěji, než cokoli jiného. Soudci by měli současně vést diskusi k judikatuře ve všech patrech justice jak na vnitrostátní úrovni, tak i v mezinárodním měřítku. 

Anketa: Jak zacházet s „precedenty“ v evropském právu?

Otázkou, zda se v rozhodovaném případu mohou soudy řídit pouze vlastní interpretací práva, nebo jestli existuje verdikt jiného soudu, který musí vzít v úvahu, se zabýval zpravodajský portál Česká justice. Na mezinárodní konferenci „Závaznost soudních rozhodnutí“, kterou pořádal Nejvyšší soud 19. – 21. června 2017 v Brně, se Česká justice zeptala na tuto otázku předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala, členky Tribunálu Soudního dvora EU Ireny Pelikánové a předsedy Soudního dvora EU Koena Lenaertse. 

Soudce se musí umět oprostit od veřejného zájmu

JUDr. Antonín Draštík, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu poskytl rozhovor, který dne 27. 7. 2017 zveřejnila Česká pozice na svých webových stránkách a který naleznete také zde. „Je rozdíl, je-li věc projednávána ve veřejném či neveřejném zasedání. Pokud je vše veřejné, tedy jednání i vyhlášení rozhodnutí a celou dobu jsou přítomna média, nevidím potřebu se k věci znovu vyjadřovat nad ústní odůvodnění. To zásadní by si z rozhodnutí měli vybrat novináři,“ říká v rozhovoru Antonín Draštík z Nejvyššího soudu. 

Soudce Krčmář: „Zmetkovitá úprava“ insolvenčního zákona brzdí zveřejňování podání v rejstříku

Omezení šikanózních insolvenčních návrhů nebo snížení administrativy na soudech. To měla mimo jiné přinést novela insolvenčního zákona platná od 1. července tohoto roku. Podle respektovaného odborníka na insolvenční řízení, předsedy senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Zdeňka Krčmáře, je ale novela v některých částech „zmetkovitá“ a přináší mnoho nejasností a to zejména kvůli absenci přechodných ustanovení. Celý rozhovor pro Českou justici ze dne 13. 7. 2017 si můžete přečíst zde. 

Důkaz prostě nesmí být nezákonný

Dne 10. 7. 2017 Lidové noviny vydaly rozhovor s předsedou senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Antonínem Draštíkem, který se v rozhovoru vyjadřuje například k otázkám týkajících se podávání stížností pro porušení zákona, zpochybňování použitelnosti důkazů, rozhodování v případě mediálních kauz nebo proč je tolik potřeba vytvořit nový trestní řád. 

Společný život partnerů bez sňatku je třeba zrovnoprávnit

Soudce JUDr. Roman Fiala je specialista na dědické právo. V praxi řešil a řeší spoustu zapeklitých sporů. Obzvláště dnes, kdy se rodiny štěpí, lidé mají více děti z více manželství, celkově přibývá majetků. Zvládají vyřešit naše zákony a soudy v komplikovaných motanicích mezilidských vztahů zásadní otázku: kdo bude dědit? Paragrafů je sice jen v zánovním občanském zákoníku přes tři tisíce, jenže na změny ve společnosti to samo o sobě nestačí. Rozhovor s místopředsedou Nejvyššího soudu pro deník Právo, naleznete zde. 

Šámal: Nekariérní soudci mohou činnost NS obohatit. Kritici měří dvojím metrem

I právník-nesoudce může být mimořádnou osobností, která výrazně napomůže základnímu poslání Nejvyššího soudu – tedy sjednocování judikatury. Těmito slovy dnes předseda Pavel Šámal na mimořádné tiskové konferenci reagoval na ostrý nesouhlas Soudcovské unie s tím, že by se soudci NS ČR mohli stát i lidé bez dlouholeté soudcovské praxe. Článek České justice o přijímaní tzv. nekariérních soudců k Nejvyššímu soudu si můžete přečíst zde. 

Za hrubý faul při sportu můžete jít i do vězení

Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Michal Králík, Ph.D., který se dlouhodobě věnuje sportovnímu právu a loni napsal knihu o odpovědnosti za sportovní úrazy, poskytl rozhovor pro Lidové noviny. V rozhovoru se můžete dozvědět, kterému sportu se Michal Králík věnuje, jak se dostal ke sportovnímu právu, nebo kolik sporů týkajících se sportu řeší české soudy. „Také vcelku běžný úraz ve fotbale nebo na sjezdovce může vyústit v trestní postih,“ varuje Králík. Úkolem soudů má být podle něj zejména zajištění ochrany práv sportovců. 

Nezkrácená verze rozhovoru předsedy Nejvyššího soudu pro deník PRÁVO

Deník PRÁVO dne 11. 4. 2017 publikoval rozhovor s předsedou Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavlem Šámalem, Ph.D., nazvaný „S Pelikánem nepeču, kdo bude soudcem Nejvyššího soudu“. Vzhledem k tomu, že došlo při závěrečném redakčním krácení textu k jistým zkreslením, Nejvyšší soud se rozhodl zveřejnit celý původní autorizovaný rozhovor předsedy Pavla Šámala s redaktorem PRÁVA Jindřichem Ginterem na svých webových stránkách. 

<< Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další >>