Případy odpíračů vojenské služby

Nejvyšší soud řešil minulý týden případy odpíračů vojenské služby z náboženských důvodů. Oproti předchozím rokům těchto řízení u Nejvyššího soudu přibylo. V 90. letech se jednalo o asi 20 případů. Od roku 2000 do roku 2016 rozhodovaly senáty Nejvyššího soudu zhruba 250 těchto řízení. V pořadu České televize Týden v justici zazněl rozhovor týkající se jednoho z výše uvedených případů a také počtu napadnutých věcí u Nejvyššího soudu. 

Soudce Fiala o migraci: Jeden stát nemůže mít dvojí právo

Budeme žít nadále v právním státě, kde platí stejná pravidla pro všechny? Nebo zavládne dvojí právo a stát, jak ho známe, s jeho tradičními principy, může přestat existovat? Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala klade v souvislosti s migrační vlnou znepokojivé otázky a dodává: „Debaty o etických souvislostech nám problém vyřešit nepomohou.“ 

Změny v právu obchodních korporací pohledem Petra Čecha a Petra Šuka

Zákon o obchodních korporacích se po více než dvou letech svého fungování dočká první velké novelizace. A přestože podle slov ministra nemá jít o přepsání celého zákona, půjde podle členů komise o významné změny, ke kterým se v článku pro Právního rádce vyjadřuje i předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, specializovaného na agendu obchodních korporací, a člen ministerské komise, Petr Šuk. 

Zelená kniha justice není „trucpodnik“

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v rozhovoru pro měsíčník Právní rádce, popisuje, proč kývl na nabídku stát se hlavou obecné části české justice, i změny, které na brněnském soudu plánuje. Proč nekomentoval změny v policii a měly by se podle něj zrušit okresní soudy? Předseda Nejvyššího soudu také popsal, proč se v otázce Nejvyšší rady soudnictví na nějaký čas odmlčel. „V současné době, s ohledem na to, jaký je volební cyklus, debaty trochu zvolnily. Uvědomujeme si, že do konce tohoto volebního období Nejvyšší rada soudnictví už zřejmě nebude. Předpokládáme, že se k tomu po volbách vrátíme,“ řekl Šámal. 

Nejlepší judikát za poslední dva roky

Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky zabývající se problematikou šikanózních insolvenčních návrhů získalo na červnových Karlovarských právnických dnech ocenění „Pocta judikátu“. Toto ocenění se uděluje zpravidla takovým rozhodnutím, která svou vysokou kvalitou přispívají k výkladu a řešení právně obtížných otázek. Volba je výsledkem ankety mezi odbornou právnickou veřejností. Nutno podotknout, že citované rozhodnutí obdrželo cenu právem. 

Zákon o soudních tlumočnících je plný chyb, vytýkají instituce Pelikánovi a doporučují přepracování

Nový zákon o soudních tlumočnících a překladatelích má tyto profese vyjmout ze zákona o znalcích a stanovuje pro ně svá pravidla. Nyní by měl předpis z dílny ministerstva spravedlnosti zamířit na vládu. Dřív se ale bude muset vypořádat s rozsáhlým seznamem připomínek, které k němu v mezirezortním připomínkovém řízení odeslaly ostatní rezorty a instituce. Namnoze se objevují námitky, že návrh má jak obsahové, tak formální nedostatky. „Koncepci navrhované právní úpravy považujeme za chybnou, a to včetně názvu zákonné předlohy,“ uvádí v několikastránkovém dokumentu připomínek k návrhu zákona například Nejvyšší soud. 

Jmenování přísedících u Krajského soudu v Brně nebylo účelové, rozhodl ÚS

ČT 24 informovala o tom, že Ústavní soud (ÚS) odmítl udajně účelové jmenování přísedících u Krajského soudu v Brně. Zamítl tak stížnost jednoho z odsouzených. Podle něj metoda, jakou soud přiděloval přísedící, vyvolala pochybnosti, zda mezi nimi a předsedkyní nedošlo k osobní domluvě. ÚS ale rozhodl, že způsob, jakým byli jmenováni, nebyl porušením ústavního pořádku. 

Provozovatel tržiště může být donucen k ukončení prodeje u trhovců porušujících práva k ochranným známkám

Soudní dvůr (EU) rozhodl dne 7. 7. 2016 ve věci (C-494/15) předběžné otázky, podané Nejvyšším soudem, v řízení Tommy Hilfiger Licensing LLC, a další (Urban Trends Trading BV, Rado Uhren AG, Facton Kft., Lacoste SA, Burberry Ltd) proti DELTA CENTER a.s., a to tak, že provozovatel reálného tržiště může být donucen k ukončení protiprávního jednání trhovců porušujícího práva k ochranným známkám. Článek o tomto rozhodnutí zveřejnil TECH MAGAZÍN.  

Reakce Nejvyššího soudu na titulní článek deníku Právo ze dne 28. 7. 2016

Nejvyšší soud se ohrazuje proti způsobu, jak deník Právo na úvodní straně pod titulkem „Skandál: v téměř polovině prověřených odposlechů soudy porušily zákony“, prezentuje výsledky rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ve věcech rozhodování o návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Redakce PRÁVA podsouvá veřejnosti krajně zavádějící závěry. Pokud Nejvyšší soud loni ve čtyřech případech přezkoumání zákonnosti odposlechu rozhodl o tom, že byl porušen zákon, v porovnání s počtem bezmála 7 000 nařízených odposlechů (údaj pro ČR za rok 2015) je naopak výsledek statisticky téměř nicotný, představující jen 0,057 % případů. 

ROZHOVOR: „Věřitelé mrtvých potápějí dědice,“ říká místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala

Obří dluhy straší i po smrti. Dříve dědici ručili jen do výše zděděného majetku. Nyní věřitelé mrtvých mohou jít i po majetku dědiců. A co hůře, o dluzích zemřelých se dědicové často nemají šanci dozvědět během dědického řízení, aby celé dědictví mohli včas odmítnout, a tím se zbavili závazků. To ale není jediná past dědictví, na kterou v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI) upozorňuje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.