Návštěva předsedy Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. u předsedy Nejvyššího soudu Mexika

Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. navštívil v doprovodu předsedkyně senátu trestního kolegia JUDr. Milady Šámalové a ředitele své kanceláře Mgr. Aleše Pavla ve dnech 17. – 25. ledna 2017 nejvyšší soudní instituce v Mexiku, a to zejména Nejvyšší soud Mexika, Nejvyšší soudní dvůr národů Mexika, Nejvyšší státní zastupitelství, Institut forenzních věd, Soudní radu Mexika a Vzdělávací institut pro soudce a další pracovníky soudů. Předseda Šámal v rámci návštěvy Nejvyššího soudu, kde se uskutečnilo několik pracovních jednání, promluvil také k plénu všech soudců tohoto soudu, kde obdržel od předsedy Nejvyššího soudu Mexika Edgara E. Azara čestné ocenění. 

Nejvyšší soud se plně ztotožnil se stížností ministra spravedlnosti, podanou v neprospěch obviněného ve věci tragické nehody při rallye v Lopeníku

Senát trestního kolegia Nejvyššího soudu v čele s předsedou JUDr. Petrem Šabatou při veřejném jednání dne 18. 1. 2017 konstatoval, že Krajský soud v Brně dne 2. 12. 2015 svým usnesením č. j. 5 To 256/2015, kterým byl zrušen podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 5. 2. 2015 a podle § 260 tr. řádu byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření, porušil zákon ve prospěch obviněného traťového komisaře P. P. 

Plénum Nejvyššího soudu schválilo stanovisko k elektronické komunikaci mezi soudy a účastníky řízení

Plénum Nejvyššího soudu schválilo ve čtvrtek 5. ledna 2017 Stanovisko k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě. Nejvyšší soud zde především definuje svůj právní názor k problematice doručování podání k soudům prostřednictvím datových schránek, upřesňuje situace, kdy je potřeba při elektronické komunikaci se soudy použít elektronický podpis a kdy to naopak není nutné. Schválené stanovisko řeší i situace, jak doručovat či přijímat podání od osob, které mají více datových schránek, popřípadě od právnických osob. 

Nejvyšší soud s lítostí oznamuje, že dne 26. prosince po dlouhé težké nemoci zemřel předseda senátu trestního kolegia JUDr. Jindřich Urbánek

Nejvyšší soud s lítostí oznamuje, že dne 26. prosince po dlouhé težké nemoci zemřel ve věku 65 let předseda senátu trestního kolegia JUDr. Jindřich Urbánek. Soudcem Nejvyššího soudu byl JUDr. Jindřich Urbánek od roku 1995. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita), od roku 1978 byl předsedou senátu Okresního soudu v Kroměříži, kde v letech 1993 - 1995 vykonával také funkci místopředsedy soudu. V roce 2015 byl JUDr. Jindřich Urbánek za Českou republiku jmenován soudcem ad hoc do společného kontrolního orgánu Eurojustu. 

Výrobky Chráněných dílen Znojmo znovu zpříjemnily předvánoční čas soudcům a zaměstnancům Nejvyššího soudu

Už podvanácté přispěli soudci a zaměstnanci Nejvyššího soudu ve čtvrtek 15. prosince předvánočním nákupem výrobků Chráněných dílen Znojmo na dobrou věc. Vánočně laděný sortiment charitativního jarmarku přímo v budově Nejvyššího soudu nabízel kvalitní řemeslné výrobky jako například z proutí pletené košíky, ručně šité tašky, polštářky, hračky nebo pestrobarevné voňavé svíčky. Chráněné dílny Znojmo instalovaly v prostorách soudu i atraktivní malou košíkářskou dílnu a také speciální zařízení pro výrobu originálních výrobků z vosku. 

Nejvyšší soud zveřejnil rozhodnutí v restitučním sporu o obraz Madony z Veveří

Senát Nejvyššího soudu v čele s předsedou senátu JUDr. Janem Eliášem, Ph.D., rozhodl o zrušení rozsudku Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť odvolací soud dostatečně zřetelně nepředestřel své úvahy týkající se účelového sepjetí žalobkyní požadované movité věci (obraz „Madona z Veveří“) s jejím nemovitým majetkem, takže Nejvyšší soud nemohl náležitě přezkoumat shodu úvah odvolacího soudu s jím podaným výkladem relevantní právní úpravy. 

Nejvyšší soud navštívila místopředsedkyně Nejvyššího kasačního soudu Bulharské republiky

Nejvyšší soud navštívila dne 5. 12. 2016 místopředsedkyně Nejvyššího kasačního soudu Bulharské republiky Dariya Prodanova, kterou doprovázeli také další soudci této vrcholné bulharské justiční instituce. Nejvyšší kasační soud Bulharské republiky je obdobou Nejvyššího soudu, jeho činnost je přitom rozložena do třech kolegií. Kromě kolegia trestního je to dále kolegium občanskoprávní a třetím kolegiem je samostatné kolegium obchodní. Právě obchodnímu kolegiu zároveň Dariya Prodanova předsedá. 

Limity transparentní justice

Nejvyšší soud Slovenské republiky uspořádal ve dnech 30. 11. – 2. 12. 2016 v rámci předsednictví Slovenské republiky v Radě EU mezinárodní konferenci na téma Limity transparentní justice, která se konala za účasti předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie, soudců, tiskových mluvčích vrcholných soudů a zástupců médií v bratislavském hotelu Radisson Blue Carlton. Konference se zabývala legislativním rámcem komunikace soudů s médii, otázkou veřejnosti soudních řízení a ochrany soukromí, rostoucím vlivem nových médií a sociálních sítí a vhodnosti prezentace soudů na sociálních sítích, kontrolou justice ze strany veřejnosti a také externí a interní komunikací soudů. 

Nejvyšší soud zveřejnil anonymizované rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 1131/2016

Senát č. 11 trestního kolegia Nejvyššího soudu vydal na neveřejném jednání dne 18. 10. 2016 usnesení, kterým vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce a částečně zrušil osvobozující rozsudky Obvodního soudu Praha 2 a Městského soudu Praha, vydané ve prospěch provozovatelky tzv. growshopů. Obvodnímu soudu pro Prahu 2 zároveň přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a zavázal jej k respektování právního názoru Nejvyššího soudu. Nově je anonymizovaná verze předmětného rozhodnutí veřejně dostupná také na webu Nejvyššího soudu. 

Tisková zpráva – Peněžité tresty

Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud společně usilují o to, aby soudy v České republice více využívaly možnosti udělování alternativních trestů, konkrétně peněžitých trestů. K této problematice se proto ve středu 23. listopadu konala společná tisková konference. Statistiky hovoří o tom, že peněžité tresty tvoří v České republice jen zhruba 4% všech udělovaných trestů (údaj za rok 2015). Většina z nich je přitom udělena ve spojitosti s trestnou činností v dopravě. Peněžité tresty jsou však účinným postihem rovněž u pachatelů majetkové a hospodářské trestné činnosti.