Předběžná otázka pro Soudní dvůr Evropské unie, kterou Nejvyšší soud historicky poprvé podává v trestní věci

Nejvyšší soud historicky poprvé požádal Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku o výklad unijního práva v trestní věci. Na základě článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie zaslal Nejvyšší soud v závěru minulého týdne žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. V trestním řízení před soudem prvního stupně byl obviněný uznán vinným mj. ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami, když u sebe přechovával přípravek obsahující ibuprofen a pseudoefedrin, z kterého je možné vyrobit pervitin (tzv. prekurzor). Na základě odvolání obviněného soud druhého stupně výše uvedený rozsudek změnil. 

Analytici na jednání u Nejvyššího soudu Finska v Helsinkách

Třetí setkání analytiků nejvyšších soudů Německa, Francie, Velké Británie, Belgie, Nizozemí, Finska a České republiky probíhá v těchto dnech v prostorách Nejvyššího soudu Finska v Helsinkách. Pilotní projekt Sítě předsedů Nejvyšších soudů Evropské unie podporovaný Evropskou komisí, který nastartoval účinnější spolupráci mezinárodní skupiny analytiků, je jedním z pilířů vzájemné spolupráce nejvyšších soudů ze zemí tradiční demokracie a České republiky, kterou na tomto jednání reprezentují Aleš Pavel, Dušan Sulitka a Libor Havelka. 

Prohlášení Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie k situaci v Turecku

Nejvyšší soud se spolupodílel na vzniku prohlášení Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, která je krajně znepokojena situací v turecké justici po nedávném pokusu o státní převrat. Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. se proto dohodl společně s ostatními předsedy nejvyšších soudů zemí Evropské unie na vydání textu, jehož prostřednictvím nejvyšší představitelé evropské justice apelují na tureckého prezidenta R. T. Erdogana, aby upustil od nezákonných postupů, za pomocí kterých se vypořádává se svými domnělými odpůrci. 

Historické fotografie sídla Nejvyššího soudu

Archiv města Brna poskytl Nejvyššímu soudu historické fotografie jeho sídla na adrese Burešova 20. Fotografií unikátní budovy, vystavěné za první republiky podle projektu architekta Emila Králíka, se dochovalo poměrně málo. Vzhledem k tomu, jaké instituce v ní historicky působily, je to poněkud překvapivé. Zveřejněné snímky zachycují budovu v roce 1996, kdy už v ní sídlil Nejvyšší soud, ale i v době jejího fungování jako Všeobecného pensijního ústavu a následně též Krajského výboru KSČ. 

Tisková zpráva: Návrh na odklad vykonatelnosti nebo návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí soudu nižšího stupně

Přestože již opakovaně Nejvyšší soud informoval veřejnost o tom, jakým způsobem jednotlivé senáty jeho občanskoprávního a obchodního kolegia řeší v dovolacích řízeních žádosti o přednostní projednání návrhu na odklad vykonatelnosti, eventuálně odklad právní moci, rozhodnutí soudů nižších stupňů, dochází v médiích ke zkreslování popisu těchto postupů. Proto se Nejvyšší soud rozhodl v předložené tiskové zprávě opět zrekapitulovat, jaké jsou možnosti řešení každé takto podané žádosti. 

XXIV. konference Karlovarské právnické dny ocenila práci soudců Nejvyššího soudu

Předsedkyně senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Milada Šámalová přivezla z víkendové konference XXIV. Karlovarské právnické dny prestižní cenu "Pocta judikátu". Judikát ve věci sp. zn. 8 Tdo 1352/2014, o které JUDr. Milada Šámalová spolurozhodovala s JUDr. Věrou Kůrkovou a JUDr. Janem Bláhou, se týká tzv. šikanózních návrhů na zahájení insolvenčního řízení. Třetí místo v kategorii Autorských cen převzali v Karlových Varech místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala, předseda senátu OOK Nejvyššího soudu JUDr. Ljubomír Drápal a kol. za komentář k Občanskému zákoníku IV. Dědické právo. 

Tisková zpráva: Majetek krajů a církevní restituce

Nejvyšší soud se rozhodl v reakci na medializované téma církevních restitucí ve spojitosti s vynesením rozsudku senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ve věci sp. zn. 28 Cdo 5217/2015 z 1. 6. 2016 urychleně zveřejnit anonymizovaný text tohoto rozsudku. Nejvyšší soud konstatoval, že § 29 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012, nebránil přechodu věcí, náležejících původně církvím, z majetku státu do majetku krajů dle zákona č. 290/2002 Sb., na čemž nic nemohla změnit ani skutečnost, že kraje následně nebyly zahrnuty do okruhu povinných osob, obsaženého v § 4 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. 

JUDr. Michal Mikláš, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu, se zúčastnil summitu soudců ve Vatikánu

JUDr. Michal Mikláš, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu, se ve dnech 3. a 4. června 2016 zúčastnil summitu soudců, který se týkal problematiky obchodování s lidmi a organizovaného zločinu. Summit pořádala Papežská akademie společenských věd a na pozvání papeže Františka se jej účastnili soudci z celého světa. Dne 3. 6. 2016 v odpoledních hodinách mezi účastníky summitu zavítal osobně také papež František, který k projednávaným otázkám pronesl projev, a zmínil se také o problematice udržitelného rozvoje, jehož součástí je ochrana životního prostředí a ekologie člověka. 

Tisková zpráva: Důležité právní věty zveřejňuje Nejvyšší soud co nejrychleji

Nejvyšší soud ve snaze co nejdříve informovat o svých nejdůležitějších rozhodnutích a také stanoviscích, přijatých svými kolegii, přichází na webových stránkách s aktuální novinkou. Pod odkazem „Rozhodovací činnost“ uživatelé naleznou nové rubriky „Právní věty, trestní kolegium“ a „Právní věty, občanskoprávní a obchodní kolegium“.Už z názvů je patrné, že obsahují právní věty, aktuálně schválené k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud předpokládá, že tak ještě efektivněji dokáže naplňovat jednu ze svých základních funkcí sjednocovatele judikatury. 

Tisková zpráva: Nejvyšší soud k délce trvání závazku obviněného zdržet se určité činnosti (např. řízení motorových vozidel) v závislosti na délce zkušební doby obviněného

Nejvyšší soud reaguje na medializovanou problematiku rozdílně stanovovaných délek osobního závazku obviněného a zkušební doby obviněného, která je veřejnosti prezentována v souvislosti s případem fotbalového reprezentanta Davida Limberského. Nejvyšší soud uvedenou problematiku pečlivě sleduje a zároveň potvrzuje, že závazek obviněného zdržet se řízení motorových vozidel, nebo jiný obdobný závazek zdržet se určité činnosti podle § 307 odst. 2 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, má trvat zásadně po celou zkušební dobu stanovenou podle § 307 odst. 3 tr. ř., protože ani při kratším závazku obviněného zákon nedovoluje před uplynutím zkušební doby vrátit řidičské oprávnění.