Manželství; rozvod manželství; právo bydlení; společná domácnost, § 743 zák. č. 89/2012 Sb., § 744 zák. č. 89/2012 Sb., § 747 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.

Manžel, jemuž svědčí výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, se nemůže zprostit ochrany bydlení druhého manžela (§ 747 odst. 1 o. z.) opuštěním rodinné domácnosti. Tímto jednostranným jednáním nezanikne právo bydlení druhého manžela vzniklé podle § 744 o. z., třebaže dům nebo byt přestanou být v důsledku zániku rodinné domácnosti obydlím manželů. 

Neoprávněný odběr plynu; náhrada škody; promlčení, § 74 zák. č. 458/2000 Sb., § 106 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb.

Osoba, která po smrti původního odběratele odebírá v jeho bytě plyn navzdory tomu, že nemá uzavřenou smlouvu o odběru, je přinejmenším srozuměna s neoprávněností svého počínání i se způsobením škody dodavateli (nepřímý úmysl). Nárok na náhradu za neoprávněný odběr plynu se tak promlčuje v objektivní desetileté promlčecí době (§ 106 odst. 2 obč. zák.). 

Poštovní služby; ztráta zásilky; náhrada škody; reklamace; pravomoc soudu, § 7 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 6a odst. zák. č. 29/2000 Sb.

Nárok na náhradu škody vzniklé ztrátou poštovní zásilky při přepravě či úbytkem jejího obsahu je právem vyplývajícím z poštovní smlouvy ve smyslu § 6a odst. 2 věty druhé zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, a rozhodování o něm spadá do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu, nikoli soudu. 

Kupní smlouva; postoupení pohledávky; mezinárodní prvek; mezinárodní právo soukromé; kolizní normy; příslušenství pohledávky, čl. 14 Nařízení č. 593/2008, čl. 17 Nařízení č. 593/2008, čl. 1 odst. 1 písm. a) předpisu č. 160/1991 Sb.

Vznik smluvního vztahu z kupní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím se sídlem ve Slovenské republice a kupujícím se sídlem v České republice se posoudí podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží vyhlášené pod č. 160/1991 Sb. („Vídeňská úmluva“), ledaže účastníci její použití dohodou vyloučili. Otázky postoupení pohledávky z takové smlouvy, jednostranného započtení a úroku z prodlení představují tzv. mezeru v aplikaci Vídeňské úmluvy. Rozhodné právo se proto určí podle kolizních norem obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy („nařízení Řím I“). 

(Bez anotace) Vedlejší účastník, Incidenční spory, § 93 o. s. ř., § 16 IZ. ve znění do 18. 09. 2016, § 18 odst. 1 IZ. ve znění do 18. 09. 2016, § 19 IZ. ve znění do 18. 09. 2016

Přihlášený věřitel zásadně má jako vedlejší účastník řízení na straně popírajícího insolvenčního správce (žalobce či žalovaného) právní zájem na výsledku řízení ve sporu o pravost, výši či pořadí přihlášené pohledávky jiného přihlášeného věřitele. Ustanovení § 19 věty druhé insolvenčního zákona, podle něhož nabyvatel pohledávky vstupuje na místo původního věřitele i do incidenčních sporů, které se týkají jím nabyté pohledávky, se neuplatní u vedlejšího účastenství (§ 93 o. s. ř.). 

(Bez anotace) Zástavní právo, Správa daní a poplatků, Vlastnictví, § 80 o. s. ř., § 170 předpisu č. 280/2009 Sb., § 170a předpisu č. 280/2009 Sb., § 218 předpisu č. 280/2009 Sb., § 99 předpisu č. 280/2009 Sb., § 178 předpisu č. 280/2009 Sb.

Správce daně nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovité věci, k níž zřizuje podle ustanovení § 170 odst. 1 daňového řádu zástavní právo k zajištění daňové pohledávky, dospěje-li k závěru, že zápis o vlastnictví v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu. Otázku vlastnického práva k nemovité věci je správce daně v takovém případě oprávněn posoudit sám jako otázku předběžnou (§ 99 odst. 1 daňového řádu). 

(Bez anotace) Započtení pohledávky, Přechodná (intertemporální) ustanovení, § 1987 o. z., § 3028 odst. 3 o. z., § 3074 odst. 1 o. z.

Pro způsobilost pohledávek řídících se různými právními úpravami (jedna pohledávka se řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, druhá pohledávka právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014) k započtení je vždy rozhodná právní úprava, kterou se řídí každá z těchto pohledávek. 

(Bez anotace) Insolvence, Exekuce, Srážky ze mzdy, § 109 IZ., § 266 o. s. ř.

Jestliže v průběhu exekuce na majetek povinného srážkami ze mzdy povinného nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek povinného uvedené v § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona, provádí plátce mzdy srážky ze mzdy povinného dále, ale nevyplácí je oprávněnému, dokud tyto účinky nepominou. Pominou-li účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na základě některého z „jiných“ rozhodnutí o insolvenčním návrhu (§ 142 a § 146 odst. 1 insolvenčního zákona), vyplatí plátce mzdy povinného sražené částky oprávněnému.  

(Bez anotace) Náhrada škody, Duševní útrapy (o. z.) [ Náhrada při újmě na přirozených právech člověka (o. z.) ], Nemajetková újma (o. z.), Věc/cena zvláštní obliby (o. z.) [ Náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení (o. z.) ], § 2971 o. z., § 2933 o. z., § 2956 o. z., § 2952 o. z., § 2969 o. z., § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 237 o. s. ř., § 2894 odst. 2 o. z.

Přestože vlastník je povinen hradit újmu způsobenou jeho zvířetem bez ohledu na protiprávnost a zavinění, musí žalobce požadující náhradu nemajetkové újmy spočívající v jinak neodčinitelném osobním neštěstí (§ 2971 o. z.) tvrdit a prokázat, že újma byla způsobena protiprávním činem, například tím, že žalovaný vlastník při zacházení se psem porušil z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. Za osobní neštěstí, které je podmínkou pro přiznání náhrady za nemajetkovou újmu podle § 2971 o. z., nelze považovat situaci, kdy chovatel psa poškozeného na zdraví jiným psem ztratil možnost zúčastňovat se s ním závodů a výstav, avšak svého psího společníka neztratil, nadále s ním žije, chodí na procházky i na cvičiště, i když již jen pro zábavu a nikoli z důvodu výcviku na závody, byť je pes jeho jediným společníkem.  

(Bez anotace) Politické strany, § 16a předpisu č. 424/1991 Sb.

Dospěje-li soud v řízení podle § 16a zákona č. 424/1991 Sb. k závěru o důvodnosti návrhu na zahájení řízení, jímž se dotčený člen domáhá soudní ochrany proti rozhodnutí orgánu politické strany o vyloučení člena (o zrušení jeho členství), vysloví neplatnost všech rozhodnutí, jimiž orgány politické strany rozhodly o jeho vyloučení (o zrušení jeho členství). popř. rozhodne za analogické aplikace § 242 o. z. tak, že vyloučení člena strany je neplatné. Vyslovit neplatnost pouze „konečného“ rozhodnutí orgánu strany o vyloučení člena ze strany (o zrušení jeho členství) lze jen tehdy, plyne-li ze stanov politické strany, že v důsledku takového rozhodnutí pozbývají bez dalšího účinky i všechna předchozí rozhodnutí orgánů strany o vyloučení člena ze strany (o zrušení jeho členství).