Odpovědnost insolvenčního správce za škodu; započtení pohledávky; zajištění pohledávky, § 2959 zák. č. 89/2012 Sb.

Při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí 

Ztížení společenského uplatnění; ztráta sexuálních funkcí; porod dítěte; náhrada škody; odpovědnost advokáta za škodu, § 24 zák. č. 85/1996 Sb., § 444 zák. č. 40/1964 Sb.

Ztráta sexuálních funkcí (tj. nemožnost plození a soulože) není novým následkem původního poškození zdraví dítěte útlého věku, jenž se projevil později a nemohl být původně předvídán, ani nepředstavuje změnu (zhoršení) zdravotního stavu, a tedy není důvod vyčleňovat náhradu za ztrátu sexuálních funkcí z celkového odškodnění ztížení společenského uplatnění do doby dovršení zletilosti, jestliže vzhledem k ustálenému zdravotnímu stavu bylo v době původního řízení zřejmé, že tyto funkce jsou pro poškozeného do budoucna ztraceny. 

Odpovědnost státu za škodu; daňové řízení; dodatečný platební výměr; penále, § 13 zák. č. 82/1998 Sb., § 31a zák. č. 82/1998 Sb.

Daňové řízení, v němž je daňovému subjektu uložena povinnost zaplatit penále, spadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a to od okamžiku, kdy je platební výměr, či dodatečný platební výměr, v němž daňovému subjektu byla uložena povinnost uhradit penále, daňovému subjektu doručen, popř. od okamžiku, kdy se daňový subjekt o existenci takového daňového výměru dozví. 

Insolvenční řízení; zastavení exekuce; regresní náhrada; pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; osvobození od hrazení zbytku závazků, § 416 zák. č. 182/2006 Sb., § 10 zák. č. 168/1999 Sb. ve znění do 31. 12. 2009, § 268 odst. 1 písm. h) zák. č. 99/1963 Sb.

Postižní právo pojistitele vůči pojištěnému ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2009) není nárokem na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 416 insolvenčního zákona a ohledně takové pohledávky pojistitele se neuplatní výluka z účinků osvobození dlužníka (pojištěného) od placení zbytku dluhů popsaná v § 416 insolvenčního zákona ani tehdy, jestliže pojištěný způsobil osobě, které pojistitel za něj plnil, škodu úmyslně (§ 10 odst. 1 písm. a/ zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009). 

Odpovědnost insolvenčního správce za škodu; započtení pohledávky; zajištění pohledávky, § 79 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 157 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 37 odst. 1 zák. č 182/2006 Sb., § 40 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 40a zák. č. 182/2006 Sb., § 159 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., § 167 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., § 293 zák. č. 182/2006 Sb.

Ve sporu o náhradu škody nebo jiné újmy, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobila tím, že při výkonu funkce insolvenčního správce dlužníka porušila povinnosti, které jí jsou uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při výkonu funkce nepostupovala s odbornou péčí (§ 37 odst. 1 věta první insolvenčního zákona), má (musí) být žalovaná fyzická nebo právnická osoba označena jako kterákoli jiná fyzická nebo právnická osoba (stejně, jako kdyby taková osoba vedla soukromoprávní spor, který se insolvenčního řízení vůbec netýká). Je-li žalovaná fyzická osoba ve sporu o náhradu škody nebo jiné újmy ve smyslu § 37 odst. 1 insolvenčního zákona přesto 

Snížení základního kapitálu; valná hromada; neplatnost usnesení valné hromady, § 350 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., § 516 písm. a) zák. č. 90/2012 Sb.

Ustanovení § 350 odst. 1 z. o. k. nelze použít na snížení základního kapitálu. Při výkladu § 516 odst. 1 písm. a) z. o. k. není na místě rozlišovat mezi účelem a důvody snížení základního kapitálu; postačí, je-li v usnesení valné hromady uveden jím sledovaný účel. Tím může být například prominutí nesplacené části emisního kursu akcií (§ 524 z. o. k.), úhrada ztráty, převod do rezervního fondu a úhrada budoucí ztráty (§ 544 odst. 1 z. o. k.), splnění povinnosti uložené v § 306 odst. 2 či § 308 odst. 2 z. o. k. nebo snížení přebytku vlastních zdrojů. 

Odpovědnost za škodu; zemědělský pozemek; zemědělský podnikatel; eroze půdy, § 420 zák. č. 40/1964 Sb., § 3 odst. 1 zák. č. 334/1992 Sb. ve znění do 31. 3. 2015, § 27 zák. č. 254/2001 Sb.

Za škodu způsobenou před 1. 1. 2014 v důsledku porušení prevenční povinnosti k ochraně zemědělského půdního fondu (§ 3 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb.) odpovídá zemědělský podnikatel podle § 420 odst. 1 obč. zák. 

Pravomoc soudu; distribuce elektřiny; peněžitá podpora, § 7 odst. 1 zák. č. 165/2012 Sb., § 52 odst. 2 zák. č. 165/2012 Sb., § 7 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.

K rozhodování sporu o peněžité plnění k financování podpory podle zákona č. 165/2012 Sb. je dána pravomoc Energetického regulačního úřadu. 

Prodej nemovité věci; určení ceny; výkon rozhodnutí; spoluvlastnický podíl; vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, § 336 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 336a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 336b odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 336e zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2012

Byla-li v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitých věcí oceněna nemovitá věc jako celek, avšak poté došlo k vyloučení spoluvlastnického podílu na této věci z výkonu rozhodnutí, je pro účely nařízení dražby zbývajícího (nevyloučeného) spoluvlastnického podílu třeba tento podíl znovu znalecky ocenit a následně vydat usnesení o ceně vycházející z tohoto nového ocenění 

Smlouva o zájezdu; spotřebitel; smlouva ve prospěch třetí osoby; úhrada ceny zájezdu, § 50 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 52 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 852a zák. č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, čl. 2 bod 4 směrnice 90/314/EHS

Cestovní smlouva je spotřebitelskou smlouvou nejen ve vztahu mezi objednatelem zájezdu a cestovní kanceláří; spotřebitelský charakter má i ve vztahu mezi cestovní kanceláří a spolucestujícími osobami, které mají podle cestovní smlouvy právo na plnění v rozsahu, v jakém bylo sjednáno v cestovní smlouvě. To, že spolucestující osoby přijaly sjednané plnění, z nich nečiní stranu cestovní smlouvy a nezakládá jejich povinnost uhradit cenu zájezdu.