Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení; náklady řízení, § 146 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 150 zák. č. 99/1963 Sb., § 237 zák. č. 99/1963 Sb.

Je-li žalobou uplatněn nárok vůči více žalovaným a mají-li žalovaní na tento nárok plnit společně a nerozdílně, pak plnění poskytnuté jedním ze žalovaných je třeba zásadně považovat pro účely rozhodování o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. za „chování“ všech žalovaných (tj. i těch, kteří plnění neposkytli), a žalobu za důvodně podanou vůči všem žalovaným. Brání-li se však některý ze žalovaných, jenž plnění na žalobou uplatněný nárok neposkytl, tím, že vůči němu není uplatněný nárok po právu, musí soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení posoudit důvodnost takové obrany; je-li tato obrana důvodná, rozhodne o nákladech řízení mezi žalobcem (jenž vzal žalobu zpět) a tímto žalovaným podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. 

Osobnostní práva; náhrada nemajetkové újmy; pozůstalost, § 1475 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 2009 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 2959 zák. č. 89/2012 Sb., § 107 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 107 odst. 5 zák. č. 99/1963 Sb.

Nárok na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké (§ 2959 o. z.), který byl za života oprávněné osoby uplatněn u soudu, tvoří po její smrti součást pozůstalosti a přechází na dědice bez ohledu na to, zda jim samotným jako osobám blízkým usmrcenému vznikl nárok na jednorázovou náhradu a zda jej uplatnili. 

Jednorázové odškodnění pozůstalých; zásah do osobnostních práv, § 420 zák. č. 40/1964 Sb., § 444 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., § 23 zák. č. 20/1966 Sb., § 11 zák. č. 40/1964 Sb., § 13 zák. č. 40/1964 Sb.

Uložil-li soud poskytovateli zdravotní péče zaplatit žalobcům jednorázovou náhradu za zásah do rodinných vztahů vyvolaný tím, že pro nedostatky v poučení pacienta lékařem o možnostech dalších vyšetření byla opožděně nasazena odpovídající léčba a nebyl o několik měsíců oddálen nevratně se blížící konec života osoby blízké pozůstalým, rozhodl o jiném nároku, než který žalobci učinili předmětem řízení, jestliže v žalobě požadovali jednorázovou náhradu za usmrcení osoby blízké v důsledku nesprávné diagnózy. 

Lhůta k dovolání; zachování lhůty; marné uplynutí lhůty, § 240 zák. č. 99/1963 Sb., § 57 zák. č. 99/1963 Sb.

Připadl-li konec procesní lhůty k podání na den předcházející, je podání došlé soudu e-mailem den následující opožděné. 

Doba plnění; lhůta; zastavení exekuce; řádné plnění; plnění ve splátkách; ztráta výhody splátek; notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, § 122 zák. č. 40/1964 Sb.

Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách pod ztrátou jejich výhody, je určení doby jejich plnění stanovením splatnosti; nejde o lhůtu ve smyslu § 122 obč. zák. a není rozhodné, připadla-li splatnost na sobotu, neděli nebo svátek. 

Manažerská smlouva; pracovní smlouva; statutární orgán, § 66 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., § 66 odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb., § 2 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., § 39 zák. č. 40/1964 Sb.

Člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace se mohou odchýlit od pravidla vyjádřeného v § 66 odst. 2 větě první obch. zák. (podle kterého se jejich vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě) i tak, že si pro svůj vztah ujednají režim zákoníku práce. Takové ujednání (jde-li o výkon činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) nečiní jejich vztah pracovněprávním; i nadále půjde o vztah obchodněprávní, který se řídí obchodním zákoníkem 

Nezákonné rozhodnutí; odpovědnost státu za škodu; bezdůvodné obohacení; stát jako poslední dlužník; nemajetnost, § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb.

Mezi nezákonným rozhodnutím a škodou spočívající v přiznaných nákladech řízení vedeného za účelem vymožení bezdůvodného obohacení získaného plněním na základě tohoto nezákonného rozhodnutí je vztah příčiny a následku, jestliže nebylo z okolností předem zřejmé, že dlužník poškozeného je nemajetný a že vedení dalších řízení vůči němu by tak bylo neúčelné. 

Popření pohledávky; popření pravosti pohledávky; insolvenční správce, § 193 zák. č. 182/2006 Sb., § 192 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., § 193 zák. č. 182/2006 Sb., § 197 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 199 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb.

I. Určitým popěrným úkonem insolvenčního správce je již jen prohlášení, že popírá pohledávku zcela (resp. v plné výši) co do pravosti, bez uvedení bližšího důvodu popření. Tím je pohledávka popřena co do základu, tj. co do skutečností uvedených coby důvod přihlášení pohledávky v její přihlášce. II. Popírá-li vykonatelnou pohledávku, je insolvenční správce povinen v popěrném úkonu konkrétně uvést (vedle podstatných náležitostí popěrného úkonu) i skutečnosti, pro které pohledávku popřel (důvody popření). 

Insolvenční řízení; incidenční spor; výkon práv přihlášeného věřitele, § 178 zák. č. 182/2006 Sb., § 180 zák. č. 182/2006 Sb. , § 153 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb.

I. Výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu § 180 insolvenčního zákona zásadně je jakékoli jednání, jež ovlivňuje insolvenční řízení právě proto, že jde o jednání „z titulu“ přihlášeného věřitele (účastníka insolvenčního řízení). II. Skutečnost, zda věřitel pohledávku přihlásil, případně s ní spojené právo vykonával v dobré víře, a jak závažné dopady na insolvenční řízení takový výkon práva měl, je pro posouzení, zda šlo o výkon práva spojený 

Mezinárodní příslušnost soudu; přiměřenost protiplnění; převod akcií, § 183k zák. č. 513/1991 Sb., § 183i zák. č. 513/1991 Sb., čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 44/2001

Rozhodne-li valná hromada akciové společnosti se sídlem v České republice o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře podle § 183i a násl. obch. zák., je k řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění podle § 183k obch. zák. dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudů podle článku 22 odst. 2 nařízení Brusel I bez ohledu na to, kde má sídlo či bydliště hlavní akcionář.