Odpovědnost státu za škodu; nezákonné rozhodnutí; běh promlčecí doby; objektivní promlčecí lhůta; okamžik vzniku škody, čl. 36 odst. 3 předpisu č. 2/1993 Sb., § 22 odst. 2 zák. č. 58/1969 Sb., § 32 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., § 36 zák. č. 82/1998 Sb.

Vznikla-li škoda až po doručení nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 22 zák. č. 58/1969 Sb., začíná běžet promlčecí doba až od okamžiku vzniku škody. 

Mezinárodní příslušnost soudu; dokazování; jednání, čl. 5 odst. 1 Nařízení (ES) č. 44/2001, § 122 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 114 zák. č. 99/1963 Sb.

K posouzení splnění podmínek mezinárodní příslušnosti českých soudů ve smyslu nařízení Brusel I nemusí soud provádět dokazování při jednání postupem podle § 122 odst. 1 o. s. ř. 

Místní příslušnost soudu; insolvenční řízení, § 7 zák. č. 182/2006 Sb., § 7b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 11 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 85 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 105 zák. č. 99/1963 Sb.

Ve věcech, v nichž se místní příslušnost soudu odvozuje (ve smyslu § 85 odst. 1 o. s. ř.) od obecného soudu, v jehož obvodu má bydliště (a nemá-li bydliště, v jehož obvodu se zdržuje) fyzická osoba, která podává návrh, jímž se příslušné řízení zahajuje [jak je tomu (ve shodě s § 7b odst. 1 insolvenčního zákona) i v insolvenčním řízení zahájeném insolvenčním návrhem dlužníka - fyzické osoby, která není podnikatelem], vychází soud (pro účely posouzení místní příslušnosti) z těch údajů, jež taková osoba o svém bydlišti (respektive místu, kde se zdržuje) sama uvede v návrhu na zahájení řízení. Nevyjdou-li v řízení (v době, kdy je soud oprávněn otázku místní příslušnosti zkoumat) najevo skutečnosti, jež zpochybňují údaj o bydlišti osoby, která podala návrh na zahájení řízení (respektive o místu, kde se taková osoba zdržuje), není soud povinen sám „vyšetřovat“ (ujišťovat se), zda jej takový navrhovatel o svém bydlišti informuje pravdivě. 

Osvobození od hrazení zbytku nesplacených závazků; insolvenční řízení; známý věřitel; pochybení soudu, § 414 zák. č. 182/2006 Sb., § 430 zák. č. 182/2006 Sb., § 413 zák. č. 182/2006 Sb.

Vyjde-li po pravomocném skončení insolvenčního řízení (poté, co soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníkem) najevo, že v důsledku pochybení insolvenčního soudu nebylo s dlužníkovým věřitelem jednáno jako se „známým věřitelem“ dlužníka dle § 430 insolvenčního zákona, nejde o okolnost, jež by insolvenčnímu soudu bránila ve vydání usnesení, jímž dlužníka, který splnil řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, osvobodí od placení zbytku dluhů (včetně dluhu, jenž odpovídá neuspokojené pohledávce takového „známého věřitele“). 

Insolvenční správce; vyloučení insolventního správce; odvolání z funkce, § 24 zák. č. 182/2006 Sb., § 34 zák. č. 182/2006 Sb., § 31 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb.

Poměr insolvenčního správce, jímž je veřejná obchodní společnost, k zástupci dlužníkova věřitele, jímž je společník této veřejné obchodní společnosti, je v situaci, kdy takový věřitel má (spolu s dalším věřitelem, s nímž tvoří koncern) výrazný vliv na chod insolvenčního řízení, důvodem pro vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení (§ 24 odst. 1 insolvenčního zákona) a tedy pro jeho odvolání z funkce postupem dle § 31 insolvenčního zákona. 

Přidělení věci soudci; zákonný soudce; obsazení soudu; rozvrh práce; incidenční spor; zmatečnostní vada, § 42 odst. 4 zák. č. 6/2002 Sb., § 160 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., § 229 odst. 1 písm. f) zák. č. 99/1963 Sb.

Přidělení věci do jiného soudního oddělení podle § 160 odst. 2 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 30. 6. 2017) bránila (zásadně) skutečnost, že ve věci již byl (soudcem, jemuž byla věc dle rozvrhu práce původně přidělena) učiněn úkon. 

Osvobození od soudních poplatků; osobní osvobození;, insolvenční správce; likvidátor, § 11 odst. 2 písm. n) zák. č. 549/1991 Sb., § 11 odst. 2 písm. o) zák. č. 549/1991 Sb., § 229 odst. 1 písm. f) zák. č. 99/1963 Sb., § 229 odst. 1 písm. f) zák. č. 99/1963 Sb., § 2 odst. 5 zák. č. 549/1991 Sb., § 4 odst. 1 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., § 191 zák. č. 89/2012 Sb.

Insolvenční správce je dle § 11 odst. 2 písm. n) a o) zákona o soudních poplatcích osvobozen od soudních poplatků toliko v insolvenčním řízení a v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku; na jiná řízení se osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. n) a o) zákona o soudních poplatcích nevztahuje. 

Námitky; řízení o umoření listiny; směnka, § 185q zák. č. 99/1963 Sb., ve znění do 31. 12. 2013, § 185r zák. č. 99/1963 Sb., ve znění do 31. 12. 2013, § 185m zák. č. 99/1963 Sb., ve znění do 31. 12. 2013

Soud je povinen zabývat se před vydáním usnesení o umoření listiny nejen včasnými přihláškami a námitkami, nýbrž musí vzít v úvahu i přihlášky a námitky podané sice až po uplynutí lhůt uvedených v § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř., došlé však soudu dříve než o návrhu na umoření rozhodl. 

Incidenční spor; věcná příslušnost soudu, § 235 zák. č. 182/2006 Sb., § 159a zák. č. 99/1963 Sb., § 104a zák. č. 99/1963 Sb.

Účastníci řízení a soudy jsou vázáni usnesením o věcné příslušnosti nadřízeného soudu. Tato vázanost se ovšem promítá výlučně v posouzení procesní otázky řešené výrokem (§ 159a odst. 1 a 4 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013), tedy v posouzení, který soud je věcně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Je naopak vyloučeno, aby nadřízený soud rozhodující o věcné příslušnosti v režimu § 104a o. s. ř. formuloval jakýkoli závazný právní názor k otázce, jak má být meritorně posouzen žalobou uplatněný 

Zmírnění křivd; restituce; pozemkový úřad; pozemní komunikace; veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury; církev; náboženská společnost; vyvlastnění; věcné břemeno; územně plánovací dokumentace; zásady územního rozvoje, § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 183/2006 Sb., § 170 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., § 2 písm. a) zákona č. 184/2006 Sb., § 3 odst. 1, 2 zákona č. 184/2006 Sb.

Rozhodujícím hlediskem pro posouzení, kdy je ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb. pro uskutečnění veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, vymezené ve schválené územně plánovací dokumentaci, nutné právo k části pozemku vyvlastnit (formou odnětí vlastnického práva) a kdy postačí zřízení věcného břemene, je okolnost, zda restituent by mohl k této části pozemku dotčené takovou stavbou po jejím vydání realizovat své vlastnické právo, či nikoliv.