Přeskočit menu a dostat se na obsah

Předsedkyně polského nejvyššího soudu se vzepřela vládě


Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Soudci polského
nejvyššího soudu, kteří měli na základě sporného zákona ode dneška odejít do penze, neskládají zbraně. Předsedkyně tohoto soudu Malgorzata Gersdorfová dorazila do práce, přesto, že její odchod do důchodu včera potvrdil prezident Andrzej Duda. A přišly ji tam podpořit stovky lidí. Na základě zákona mají skončit ve funkcích ti soudci nejvyššího soudu, kteří dosáhli 65 let, kvůli tomuto zákonu zahájila včera s Polskem řízení Evropská komise. Polská vláda tvrdí, že změny jsou potřeba, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Dění v Polsku vybudilo k reakci i špičky zdejší justice. Před časem vydaly prohlášení, ve kterém kroky polských vládních kruhů kritizují. Jedním z nich je i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Dobrý den.

Pavel ŠÁMAL, předseda
Nejvyššího soudu
--------------------
/nesrozumitelné/

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Proč si vy a vaši kolegové myslíte, že v Polsku, abych citoval přesně, "dochází k bezprecedentnímu útoku na nezávislost soudnictví i základy právního státu"?


Pavel ŠÁMAL, předseda
Nejvyššího soudu
--------------------
To si myslíme společně proto, že vlastně v Polsku byly v nedávné době přijaty zákony jak o Nejvyšší radě soudnictví /nesrozumitelné/, tak o obecné justici a také samozřejmě o 
Nejvyšším soudu. Právě o ten v současné době jde. A tyto zákony umožňují výkony a zákonodárné moci zcela zbavit soudní moci nezávislosti, umožňují nepohodlné soudce zbavit mandát a podřídit soudní moc politickému řízení. Proto je to podle našeho názoru útok na samotné základy fungování demokratického právního státu.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A nemyslíte si, že polská justice potřebuje reformu? Třeba vládní strana Právo a spravedlnost argumentuje tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistického období.

Pavel ŠÁMAL, předseda
Nejvyššího soudu
--------------------
Je trošku zvláštní, že po 30 letech od demokratizace v Polsku, podobně jako u nás se argumentuje tímto. Přece jenom myslím si, že většina soudců, pokud by tam ještě zůstali po nějaké očistě, která určitě nastala v Polsku stejně jako u nás v 90. letech minulého století, tak si myslím, že už většina lidí musí být pryč, takže si myslím tato argumentace není příliš aktuální, ale já to nijak nezpochybňuju, já jenom říkám, že prostě v podstatě nelze to dělat tím způsobem, jak to, jak to výkonná a zákonodárná moc v Polsku činí. To znamená takovým způsobem, že to skutečně narušuje základy demokratického státu.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No ale přece jenom, nemá vládnoucí většina právo změnit zákony a neměli by se těmi zákony soudci řídit, anebo podle vás váží víc výklad paní Gersdorfové, která se odkazuje na ústavu a podle ní její mandát vyprší až koncem dubna roku 2020?

Pavel ŠÁMAL, předseda
Nejvyššího soudu
--------------------
Já si myslím, že samozřejmě vládnoucí většina má určitě právo změnit zákony a soudci se, jsou povinni se zákony řídit, to určitě, ale zde jde o trošku něco jiného. Každá ústava, a to i Ústava České republiky a podobně i polská ústava má takzvané materiální jádro, neboli ohnisko ústavy, toto všeobecně se uznává, že toto materiální jádro ústavy má nadústavní charakter. A právě do tohoto materiálního jádra patří principy demokratického uspořádání a výkonu státní moci, což teda je pak založená na dělbě moci. To znamená dělí se na zákonodárnou moc, ten reprezentuje parlament, výkonnou moc reprezentuje vláda a soudní moc, kterou reprezentuje v Polsku Nejvyšší rada soudnictví a 
Nejvyšší soud. V jeho čele stojí Malgorzata Gersdorfová. Ochranu pak k tomuto materiálnímu jádru ústavy poskytuje Ústavní soud a zde je potřeba říct, že v Polsku ještě před tím než byly přijaty ty 4 zákony, o kterých jsem hovořil a o které tady jde a kvůli kterým ty komise vlastně zahájila to řízení podle článku 258 /nesrozumitelné/ fungování Evropské unie, právě spadají do této záležitosti a navíc teda ten Ústavní soud byl ochromen právě už jednáním v roce 2016. Takže v tom je celý ten problém, že vlastně je to, je to komplexní, komplexní řešení té takzvané reformy takové, že vlastně narušuje principy demokratického státu založené právě na dělbě moci.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak to vysvětluje předseda
Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Děkuji za váš čas. Na slyšenou.

Pavel ŠÁMAL, předseda
Nejvyššího soudu
--------------------
Také děkuji. Na shledanou.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A omlouvám se posluchačům za zhoršenou kvalitu telefonické linky.



Zdroj:
ČRO Radiožurnál

9. 7. 2018