Odpověď na žádost fyzické osoby o poskytnutí informace, vedenou pod Zin 71/2015

Fyzická osoba žádala o informace z konkrétního spisu. Přestože nebyl spis v dané době ještě v anonymizované podobě k dispozici k nahlédnutí veřejnosti, Nejvyšší soud tazateli odpověděl na jeho otázku už z toho důvodu, že na podobné otázky z téhož spisu paralelně odpovídal i médiím. V době poskytnutí informace bylo již zřejmé, že rozhodnutí NS bylo úspěšně doručeno všem účastníkům řízení. V konkrétní odpovědi pak Nejvyšší soud uvedl:

- Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. července 2015 ve věci 8 TDO 590/2015 o dovolání obviněného P. B. takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.


- Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2014, sp. zn. 48 T 4/2014, byl obviněný P.B. uznán vinným zvlášť závažným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákoníku, za což byl podle § 145 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci podle §70 a peněžitý trest podle § 67 a § 68 v počtu 700 denních sazeb, přičemž denní sazba činí 10.000 kč, tj. celkem 7 000 000 kč. Podle § 673 odst. 1, 3. tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti na dobu 10 let.
- Proti rozsudku Městského soudu v Praze podali odvolání obviněný a státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Obviněný napadl výrok o vině rozsudku, jakož i všechny výroky na něj navazující, státní zástupce v neprospěch obviněného brojil proti výroku o trestu. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. 7 To 89/2014, z podnětu podaných odvolání rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to z podnětu odvolání státního zástupce ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a z podnětu odvolání obviněného ve výroku o trestu propadnutí 1x soupravy Harman Cardon a ve výroku o peněžitém trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku obviněného pro výkon trestu odnětí svobody zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku obviněnému uložil peněžitý trest v počtu 500 celých denních sazeb, přičemž denní sazba činí 10 000 Kč, tj. celkem ve výši 5 000 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
- Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež nebyla následně rozhodnutím odvolacího soudu dotčena, se obviněný zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákoníku dopustil tím, že jako ošetřující lékař poškozeného S. H. při jeho léčbě proto, aby získal od poškozeného neoprávněně majetkový prospěch, vědomě postupoval především způsobem neodpovídajícím diagnostickým a léčebným možnostem, tedy non lege artis, neboť nepřiměřeně dlouhou dobu léčil zánětlivou perianální afekci bez intenzivnější snahy o třeba i opakované konzultace o diagnostice a léčebném selhávání se specializovanými pracovištěm, přestože si byl vědom rizika vzniku závislosti na opiátovém léku Dolsin.
- Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že na podkladě skutkových zjištění soudů nelze učinit závěr, že svým jednáním naplnil subjektivní stránku stíhaného zvlášť závažného zločinu. Podotkl, že zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákoníku je úmyslným trestným činem, přičemž úmysl se musí vztahovat i k zamýšlenému následku.
- Nejvyšší soud, v senátu, kterému předsedala JUDr. Věra Kůrková, zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je zjevně neopodstatněné. Jestliže obviněný, vědom si rizika rychlého vzniku závislosti na Dolsinu a vědom si toho, že poškozený se na tomto léku závislým již stal, poškozenému lék opakovaně po dobu několika let podával, resp. mu jej prodával, je zjevné, že jednal úmyslně. Úmysl obviněného směřoval ke způsobení následku v podobě těžké újmy na zdraví. Obviněný věděl, že svým jednáním může tento následek způsobit, a byl s tím přinejmenším srozuměn [srov. § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku].

Nad rámec výše poskytnutých informací Nejvyšší soud upozornil, že celý text rozhodnutí bude zhruba od poloviny měsíce října 2015 v anonymizované podobě k dispozici ve vyhledavači na webových stránkách Nejvyššího souduwww.nsoud.cz

Mgr. Petr Tomíček, mluvčí Nejvyššího soudu
pověřený poskytováním informací podle zákona 106/1999 Sb.