Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., vedenou pod sp. zn. Zin 14/2016

Na základě žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., ze dne 28. ledna 2016, kterou Nejvyšší soud obdržel tentýž den a která je vedena pod sp. zn. Zin 14/2016, o zaslání obsahu připomínek Nejvyššího soudu k materiálu Ministerstva spravedlnosti „Resortní strategie pro rozvoj eJustice pro léta 2016-2020“ sdělil povinný subjekt následující:

Co se týká připomínek Nejvyššího soudu k výše uvedenému materiálu, soud s celkovým záměrem rozvoje eJustice souhlasí s tím, že jde o záměr zajímavý a hodný podpory.



Materiál ministerstva zcela správně kritizuje neefektivitu a náročnost současného procesu změn v programech spravovaných jedním dodavatelem; i z těchto důvodů se jeví záměr zrealizovat kompletní strategii eJustice v průběhu let 2016 – 2020 (2025) jako příliš optimistický. Pokud se hovoří o současném zastaralém a nekompatibilním systému, mělo by být podle Nejvyššího soudu zohledněno, v jakém režimu budou organizace justice pracovat ve smyslu vedení spisové služby v přechodném období a zda informace vložené do dnešních systémů, např. do ISVKS, budou použitelné i v systému novém. Nejvyšší soud ve svých připomínkách neopomenul aspekt personální s akcentem na dostatečně kvalifikované pracovníky informačních technologií, kteří budou schopni poskytovat patřičnou odbornou podporu soudům a s tím souvisí i nutnost zajištění jejich odpovídajícího ohodnocení.

Nejvyšší soud se rovněž vyjádřil k otázce elektronizace spisů, tj. nahrazení listinného spisu elektronickým a upozornil, že by neměla být opomenuta ta část populace, která nekomunikuje prostřednictvím počítačů. V souvislosti s elektronizací spisů a zrychlením soudního jednání je mj. zmiňována také otázka průběhu hlavního líčení a pořizování zvukových záznamů. Zpráva ministerstva totiž sama uvádí, že jednací síně většinou ještě nejsou v současné době vybaveny prostředky pro zobrazení obsahu listin nebo pro přehrávání záznamů, což prodlužuje soudní jednání.

Nejvyšší soud ve svých připomínkách zdůraznil nutnost spolupráce všech dotčených subjektů při přípravě a realizaci projektu včetně jeho konzultace se základním stupněm soudní soustavy, tedy s okresními soudy. Nejvyšší soud nesouhlasí s myšlenkou, aby byl soudce povinen při tvorbě rozhodnutí vyznačovat údaje určené k anonymizaci, což by vedlo k jeho větší administrativní zátěži. Zveřejňována by neměla být všechna rozhodnutí, ale pouze pravomocná.

Mgr. Aleš Pavel
ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu