Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 134/2018


ROZHODNUTÍ


Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti IAFS S.A, reg. č. B 99475, se sídlem 76, route de Thionville, L-2610, Luxembourg, Velkovévodství lucemburské, právně zastoupené JUDr. Jaroslavem Radilem, advokátem, se sídlem Ovenecká 78/33, Bubeneč, 170 00 Praha 7 (dále jen „žadatelka“), ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. Zin 134/2018,
takto:

Podle § 15 odst. 1 v souladu § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona se žádost žadatelky sp. zn. Zin 134/2018 částečně odmítá, a to tak, že žadatelce nebudou poskytnuty doprovodné informace ve smyslu § 3 odst. 10 informačního zákona – tedy možnosti ověření, jakou konkrétní cestou, jejím popisem, od doby přijetí na podatelnu Nejvyššího soudu, prošly věci vedené pod sp. zn. 27 Cdo 3687/2017 a dále věci vedené pod sp. zn. 27 Cdo 4956/2017, předáváním skrze jednotlivé části, oddělení, kanceláře a osoby soudu, tedy tzv. metadata z informačních systémů soudu, jež doprovázejí (a monitorují) údaje o rozhodovací činnosti.
Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 20. 8. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 117/2018, kterou žadatelka formulovala takto:

„Právní zástupce žadatele si tímto dovoluje požádat Nejvyšší soud o sdělení následujících informací ve vztahu k oběma výše specifikovaným dovoláním, a to ke každému jednotlivému dovolání zvlášť, týkající se formy a přesného data a času doručení do podatelny Nejvyššího soudu České republiky (v případě doručování datovou schránkou, nejpřesnější možný čas udávaný elektronickým systémem soudu); seznam 10 předcházejících věcí a 10 následných věcí, které napadly Nejvyššímu soudu podle běhu času před a po přidělení výše uvedených věcí vedených pod sp. zn. 27 Cdo 3687/2017 a sp. zn. 27 Cdo 4956/2017 s datem a časem včetně doprovodných informací ve smyslu § 3 odst. 10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – tedy možnosti ověření, jakou konkrétní cestou, jejím popisem, od doby přijetí na podatelnu Nejvyššího soudu prošly obě jednotlivé věci předáváním skrze jednotlivé části, oddělení, kanceláře a osoby soudu, proč a jak a z jakého důvodu byla přidělena právě senátu č. 27. K tomu právní zástupce žadatele podotýká, že tímto požadavkem se nedotazuje na konkrétní rozhodování soudu, ale na obecný, přesný a konkrétní postup, který se týká přidělování věcí jednotlivým senátům Občanskoprávního a obchodního kolegia při činnosti Nejvyššího soudu České republiky jako státního orgánu, tedy osoby povinné poskytnout takový údaj žadatelům dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žadatel má tímto postupem za cíl zjistit, při přidělení výše uvedených věcí senátu č. 27 byl postup Nejvyššího soudu standardně dodržen, či nikoliv. Proto dále žádá o poskytnutí metadat informačních systémů soudu v souladu s § 3 odst. 10 a § 4a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, aby bylo možné přidělení obou věcí a korektnost tohoto procesu zpětně překontrolovat.“


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“. Podle § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona „povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Podle § 5 odst. 3 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č.j. 13/2008-SOSV-SP ze dne 24. 7. 2009 je třeba za „rozhodovací činnost soudů“ v souladu s účelem informačního zákona považovat nejen vlastní rozhodování soudů, ale také jejich postup v soudním řízení.

Žadatelka ve své žádosti sp. zn. 134/2018 požaduje sdělení doprovodných informací ve smyslu § 3 odst. 10 informačního zákona – tedy možnosti ověření, jakou konkrétní cestou, jejím popisem, od doby přijetí na podatelnu Nejvyššího soudu prošly obě jednotlivé věci předáváním skrze jednotlivé části, oddělení, kanceláře a osoby soudu, tedy tzv. metadata ve smyslu § 3 odst. 10 informačního zákona z informačních systémů soudu, jež doprovázejí (a monitorují) údaje o rozhodovací činnosti ve věcech ze seznamu 10 předcházejících věcí a 10 následných věcí, které napadly Nejvyššímu soudu podle běhu času před a po přidělení výše uvedených, tedy před a po věci projednávané pod sp. zn. 27 Cdo 3687/2017 a věci pod sp. zn. 27 Cdo 4956/2017. Metadata z informačních systémů soudu odmítá povinný subjekt poskytnout s ohledem na to, že tato data jsou detailním popisem rozhodovací činnosti soudu. Informační zákon bezpochyby slouží mj. k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv k poskytování informací o samotném průběhu rozhodovací činnosti.

Informační zákon zastává jistě nepopíratelnou roli při poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, které musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv však v procesu, který teprve spěje ke konečnému rozhodnutí, což zákonodárce vyjádřil začleněním § 11 odst. 4 písm. b) do textu informačního zákona.

Pro úplnost povinný subjekt odkazuje také na komentářovou literaturu, podle které „V rozhodnutí (č. j. 10 As 117/2014) Nejvyšší správní soud připomněl, že žádost o poskytnutí informací není specifickým opravným prostředkem, jehož prostřednictvím by měl účastník řízení brojit proti rozhodnutím či postupům správních orgánů, s nimiž nesouhlasí.“ (viz Furek, A., Rothanzl, L., Jírovec. T.,: Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, C.H.BECK 2016, str. 78).


Poučení:

Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.





Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona


Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje níže:

Obecně platí, že listinný spis převezme podatelna Nejvyššího soudu, vyznačí v knize došlých podání, od koho podání je a jeho adresu (adresáta); na podání vyznačí podacím razítkem den a čas, kdy podání převzala, v podacím razítku vyplní přílohy, svazky, kolky, apod. Poté podání podatelna předá evidenčnímu oddělení Nejvyššího soudu, které vylustruje, zda osoba zde nemá totožné podání, pokud ano, předloží je k této věci. Jestliže u Nejvyššího soudu věc ještě není nijak evidována, zapisuje ji podle toho, o co se jedná, do příslušného rejstříku.

(viz Kancelářský řád Nejvyššího soudu, dostupný z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/FF1195A29871DF58C1258030002BEDA2/$file/Kancel%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20%C5%99%C3%A1d.pdf)


U občanskoprávního a obchodního kolegia věci přiděluje soudním oddělením předseda kolegia prostřednictvím dozorčí úřednice kolegia podle jím stanovených agend (specializace); pro přidělení je určující charakter hmotněprávní, popř. procesněprávní sporné právní otázky, kterou má dovolací soud řešit, nebo která je za takovou v dovolání označena; jí může být podle okolností věci i otázka předběžná. Specializace senátu č. 27 Nejvyššího soudu byla v době nápadu výše uvedených věcí stanovena jako:
- rozhoduje:
a) ve věcech veřejných rejstříků právnických osob,

b) ve věcech obchodních korporací a dalších právnických osob,

- o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu [§ 2 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb.],
- o otázkách vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací či jiných právnických osob,
- ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci [§ 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014],
- ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace [§ 9 odst. 2 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014],
- ve sporech mezi korporacemi a jejich členy, jakož i mezi členy navzájem, vyplývají-li z účasti na korporaci,
- ve sporech mezi jinými právnickými osobami a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace,
- ve sporech ve věcech přeměn obchodních společností a družstev, včetně všech řízení o náhradě podle zvláštního právního předpisu [§ 9 odst. 2 písm. m) zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014], jakož i ve sporech ve věcech přeměn jiných právnických osob,
- ve věcech zástavního práva (včetně řízení o soudním prodeji zástavy a nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě) k podílu v korporaci a k cenným papírům,
- ve věcech zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry [§ 2 písm. o) zákona č. 292/2013 Sb.],
- dovolání v dalších věcech, v nichž převažuje výklad zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jakož i právní úpravy právnických osob v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku,

c) ve věcech kapitálového trhu, cenných papírů a investičních nástrojů,

- o otázkách týkajících se kapitálového trhu [§ 2 písm. i) zákona č. 292/2013 Sb.],
- ve sporech z investičních nástrojů [§ 9 odst. 2 písm. j) o. s. ř. ve znění po 1. 1. 2014],
- ve věcech umoření cenných papírů a investičních nástrojů, popřípadě dalších listin obchodovaných na kapitálovém trhu,

d) ve věcech žalob pro zmatečnost (včetně těch, které se týkají insolvenčního řízení),

e) ve věcech agendy Nd.


(viz Rozvrh práce 8/2017, dostupný z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CD0F0A2E1CBAA8AEC125816A0029E084/$file/Rozvrh%20pr%C3%A1ce%20k%201.8.2017.pdf

a Rozvrh práce 10/2017 dostupný z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/24949E68B842DEF5C12581AA0021B95C/$file/Rozvrh%20pr%C3%A1ce%20k%201.10.2017.pdf)

Dále Vám povinný subjekt v příloze poskytuje seznam 10 předcházejících a 10 následujících věcí, které napadly před Vámi uvedenými věcmi.


Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


V Brně dne 31. 10. 2018

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha (elektronická): Zin 134-2018.pdf