Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 144/2018


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti P. N., narozeného XY, adresa XY, t. č. Nám. Míru 55, 507 11 Valdice (dále jen „žadatel“), ze dne 7. 11. 2018, sp. zn. Zin 144/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost žadatele částečně odmítá v bodu 3 C, tedy v místě požadavku na sdělení počtu soudců a jejich jmen, kteří se shodli na domnělém stanovisku sp. zn. Tpj 97/88. Jedná se o neexistující informaci.
Odůvodnění:

Dne 7. 11. 2018 obdržel povinný subjekt žádost podle informačního zákona v následujícím znění:
1. Žadatel dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. požaduje poskytnutí následujících informací:
2. poskytnutí anonymizovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR 2 To 3/88, má-li jej povinný k dispozici (zmíněn ve stanovisku Tpj 97/88 ve vztahu k pachovým stopám a zrušení odsouzení založeného na nich)
3. Poskytnutí více informací o stanovisku Tpj 97/88, zejména na poskytnutém textu chybí:
a) datum přijetí stanoviska
b) označení soudu, jenž stanovisko přijal (NS ČSR nebo NS ČSSR?) a uvedení zda jde o stanovisko trestního kolegia či jaká forma rozhodnutí to je
c) počet soudců a jejich jména, jenže se na tomto stanovisku (?) shodli
d) jakékoliv další relevantní informace, jenž jsou povinnému ve vztahu k Tpj 97/88 známy
4. Zcela mimo záběr zákona č. 106/1999 Sb. navrhuji povinnému úpravu textu Tpj 97/88 tak, aby odstranila tři zjevné překlepy (1 – Bod III., první odstavec, na konci „u všech prověřovaných soud“ chybí ů; 2 – Bod III., 12. odstavec, na začátku „ve Frýdku-Místu“ chybí k (Místku); 3 – bod IV., 10. odstavec, na začátku „věci Okresního soudu v Chebu“ chybí ono dopsané „u“ a doplnilo datum a označení tohoto stanoviska. Ač letité, tak dle závěrů posledních výzkumů se ukázalo, že má toto stanovisko pravdu a může dojít k obživnutí této starší judikatury. A pak bude NS připraven na tuto, ne nepravděpodobnou, eventualitu. Viz stav věci ÚS stížnosti II. ÚS 2587/18 D. Š.“

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Povinný subjekt žádost žadatele ve výše uvedeném rozsahu odmítá, neboť jak již mu sdělil v odpovědi na žádost sp. zn. Zin 136/2018, dokument evidovaný pod touto spisovou značkou je označen jako Výtah ze zprávy o výsledcích kontrolního průzkumu praxe soudů při dodržování usnesení pléna Nejvyššího soudu ČSR Pls 1/86 (Tpj 130/85) o trestných činech proti majetku podle hlavy IX. zvláštní části trestního zákona (dále jen „Výtah ze zprávy“). Nejedná se tedy o stanovisko a tudíž ani neexistuje žadatelem požadovaný seznam jmen soudců, kteří se na „stanovisku“ shodli.

Poučení:
Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.



Sdělení o částečném odložení žádosti o poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona

Podle § 2 odst. 1 informačního zákona jsou povinné subjekty povinny poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Působnost Nejvyššího soudu je popsána v § 14 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, který stanoví, že „(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy, b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (2) Nejvyšší soud dále rozhoduje a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. (3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.“

Jak již bylo žadateli opakovaně sděleno, Nejvyšší soud není orgánem uchovávajícím archiválie, tím je Národní archiv. Rovněž již bylo žadateli sděleno (a prokázáno Protokolem o skartačním řízení u Nejvyššího soudu ČR), že veškeré dokumenty z působnosti Nejvyššího soudu ČSR a Nejvyššího soudu ČSSR (ČSFR) do roku 1992 byly Národnímu archivu předány. Rovněž je třeba zmínit, že i přesto se povinný subjekt neúspěšně pokoušel na základě podané žádosti sp. zn. Zin 144/2018 dohledat rozhodnutí sp. zn. 2 To 3/88 v knihovně Nejvyššího soudu i jemu přístupných elektronických databázích. Není tedy zřejmé, zda bylo toto rozhodnutí skutečně vydáno Nejvyšším soudem, resp. kým bylo vydáno a kde je dohledatelné.

Vzhledem k tomu, že požadované rozhodnutí sp. zn. 2 To 3/88 má díky svému stáří povahu archiválie a Nejvyšší soud není orgánem uchovávajícím archiválie, podle § 14 odst. 5 písm. c) informačního zákona žádost o poskytnutí informace povinný subjekt částečně odkládá, a to v bodě 2, tedy ohledně požadavku na poskytnutí rozhodnutí sp. zn. 2 To 3/88.

Poučení:
Pokud s částečným odložením žádosti žadatel nesouhlasí, může podle § 16a Informačního zákona podat do 30 dnů ode dne doručení tohoto sdělení stížnost. Stížnost se podává k orgánu prvního stupně povinnému subjektu, který žádost částečně odložil a který je povinen ji předat nadřízenému orgánu, jimž je podle § 20 odst. 5 informačního zákona předseda Nejvyššího soudu.



Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, jejichž poskytnutí odložil nebo u kterých výše rozhodl o jejich částečném odmítnutí, poskytuje.

K bodu 3 žádosti povinný subjekt v první řadě opět uvádí, že se nejedná o stanovisko. K písmenu A tohoto bodu konstatuje, že Výtah ze zprávy je datován 30. 11. 1988. K písmenům B a D povinný subjekt zjistil, že Výtah ze zprávy je podepsán předsedou trestního kolegia Nejvyššího soudu ČSR JUDr. Milošem Jestřábem, CSc. a (jak již bylo výše uvedeno) jedná se přitom o Výtah ze zprávy o výsledcích kontrolního průzkumu praxe soudů při dodržování usnesení pléna Nejvyššího soudu ČSR Pls 1/86 (Tpj 130/85) o trestných činech proti majetku podle hlavy IX. zvláštní části trestního zákona. Žádné další relevantní informace nejsou povinnému subjektu k tomuto dokumentu známy. A jak již bylo opakovaně sděleno, pokud jde o archiválii, neexistuje zákonný důvod, proč by povinnému subjektu známy měly být.

K bodu 4 žádosti povinný subjekt předně sděluje, že jak uvádí sám žadatel, je tento požadavek zcela mimo dikci informačního zákona. Nicméně, žadateli byla dříve poskytnuta verze Výtahu ze zprávy dostupná ve veřejné elektronické databázi a v této verzi jsou ony zmíněné chyby – překlepy. Povinný subjekt kontaktuje provozovatele této databáze, aby chyby opravil.
Původní text Výtahu ze zprávy, zveřejněný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČSR, část trestní, 1989, tyto překlepy neobsahuje. Právě součástí tohoto výtisku (textu) jsou žadatelem požadované a výše sdělené informace (datum vydání, kdo vydal).

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení této žádosti v místě, kde jsou poskytovány informace,
žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


V Brně dne 14. 11. 2018

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona