Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 145/2018


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti Okresného súdu Žilina, Hviezdoslavova ulica č. 28, 010 59 Žilina, Slovenská republika (dále jen „žadatel“), ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. Zin 145/2018,

takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a informačního zákona a čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „nařízení GDPR“) se žádost žadatele částečně odmítá tak, že v kopii požadovaných rozhodnutí nebudou poskytnuty osobní údaje účastníků řízení a třetích osob.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 8. 11. 2018 podání žadatele formulované takto:

„Dňa 02. 11. 2018 bola na Okresný súd Žilina doručená žiadosť o poskytnutie informácií v zmysle zákona č. 211/2000 Z. z. o slobodám prístupe k informáciám (ďalej len „zákon o slobode informácií“) od žiadateľa R. Ch., t. č. ÚVV a ÚVTOS, Gucmanová č. 19/670, 920 41 Leopoldov.

V zmysle § 15 ods. 1 zákona o slobode informácií Vám v prílohe postupujem predmetnú žiadosť v bode 3/ na priame vybavenie.

Zároveň Vám oznamujem, že žiadateľ bol o postúení upovedomený.

K podání žadatele byla přiložena žádost pana R. Ch., který mimo jiné požaduje:

„3.) Uznesenie Najvyššieho súdu Českej republiky č. 11 Tdo 1311/2004 zo dňa 24. 3. 2005

Povinný subjekt si je vědom skutečnosti, že výše uvedený zákon Slovenské republiky pro něho není právně závazný a rovněž neexistuje žádná mezinárodní smlouva o postupování věcí ve správním řízení. Nicméně, podle § 37 odst. 1 správního řádu se Podání posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, a proto povinný orgán výše uvedené podání posoudil jako žádost podle informačního zákona, kde je žadatelem právě Okresní soud v Žilině.



K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení GDPR se osobními údaji rozumí „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby“.

Podle § 4 odst. 2 nařízení GDPR je zpracováním osobních údajů „jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení“.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů, které se nacházejí v textech dvou požadovaných rozhodnutí, vydaných pod sp. zn. 11 Tdo 1311/2004 ze dne 24. 3. 2005, souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky stanovené čl. 6 odst. 1 nařízení GDPR, což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a informačního zákona. Nejvyšší soud proto při vydání tohoto rozhodnutí ve věci předmětné žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 145/2018 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů účastníků řízení a třetích osob podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny. Povinný subjekt má za to, že tímto rozhodnutím současně žadateli nijak výrazně neomezil obsah poskytované informace.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl výrokem tohoto rozhodnutí tak, že žádost žadatele o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů účastníků a třetích osob obsažených v textu obou rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 1311/2004 ze dne 24. 3. 2018 v souladu s § 8a informačního zákona ve spojení s § 15 odst. 1 informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadateli pouze anonymizované kopie požadovaných rozhodnutí.


Poučení:

Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona


Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou dvou příloh – rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. 11 Tdo 1311/2004 – usnesení o vazbě a usnesení – rozhodnutí o dovolání. Pod uvedenou značkou totiž dohledal dvě rozhodnutí vydaná v ten samý den a žadatel nijak nespecifikoval o jaké rozhodnutí se jedná.

Pro úplnost povinný subjekt uvádí, že svá rozhodnutí uveřejňuje v databázi anonymizovaných Rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webové stránce www.nsoud.cz. Konkrétní rozhodnutí se zobrazí po zadání příslušné spisové značky do webového formuláře. Nejvyšší soud rozhodnutí zveřejňuje obvykle ve lhůtě 60 dnů od data vypravení spisu s rozhodnutím z Nejvyššího soudu k soudu první instance, jež následně seznamuje s výsledkem dovolacího řízení jednotlivé účastníky.

Pro snadnější nalezení předmětných rozhodnutí na webových stránkách Nejvyššího soudu poskytuje povinný subjekt i tento odkaz:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=%5Bspzn1%5D%20%3D%2011%20AND%20%5Bspzn2%5D%3Dtdo%20AND%20%5Bspzn3%5D%3D1311%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2004&SearchMax=1000&SearchOrder=4&Start=1&Count=15&pohled=1

Závěrem povinný subjekt uvádí, že vzhledem k tomu, že o panu R. Ch. mu nejsou známy všechny potřebné osobní údaje dle § 14 odst. 2 informačního zákona („Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště.“) a v předmětné věci je třeba vydat rozhodnutí podle správního řádu, považuje povinný subjekt za žadatele pouze ten subjekt, který se na něj přímo obrátil se svoji žádostí. Samozřejmě, v případě, že se se shodnou žádostí na povinný subjekt obrátí i pan R. Ch., bude se žádostí naloženo standardně dle informačního zákona.

Povinný subjekt v souladu s § 4a informačního zákona poskytuje požadované informace v listinné podobě. Pokud by žadatel trval na poskytnutí na CD/DVD nosiči (tak, jak uvádí pan R. Ch. ve své žádosti vůči Okresnímu soudu v Žilině), byl by povinný subjekt v souladu s § 17 informačního zákona nucen vyzvat žadatele k úhradě nákladů za tento nosič.

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.



V Brně dne 15. 11. 2018

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha:
Rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 1311/2004 o vazbě
Rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 1311/2004 o dovolání

Rozhodnuti - 11 Tdo 1311_2004-dovolání
Rozhodnuti - 11 Tdo 1311_2004-vazba