Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 149/2018


ROZHODNUTÍ


Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti M. D., nar. XY, XY (dále jen „žadatel“), ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. Zin 149/2018,
takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost žadatele částečně odmítá ohledně požadavku na poskytnutí vyjádření Ministerstva vnitra České republiky, Vrchního soudu v Praze, Vrchního soudu v Olomouci, Krajského soudu v Brně, Krajského soudu v Českých Budějovicích, Krajského soudu v Ústí nad Labem, Krajského soudu v Ostravě, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky a České advokátní komory, neboť se jedná o neexistující informaci.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 19. 11. 2018 žádost podle informačního zákona, ve které žadatel požaduje poskytnout:

„vyjádření podle § 21 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích od:
*Ministerstva spravedlnosti České republiky;*
*Ministerstva vnitra České republiky; *
*Nejvyššího státního zastupitelství;*
*předsedů vrchních a krajských soudů; *
*právnických fakult v Praze v Brně, v Plzni a v Olomouci;*
*Institutu pro kriminologii a sociální prevenci;*
*Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky;*
*České advokátní komory;*
jež byla podkladem pro stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, *sp. zn. Tpjn 303/2008“


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.


Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Žadatel požaduje vyjádření podle § 21 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích ke stanovisku povinného subjektu sp. zn. Tpjn 303/2008, a to od jím taxativně vymezených subjektů. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt nedisponuje vyjádřením od všech z těchto subjektů, lze tuto informaci označit za částečně neexistující, a proto byl povinný subjekt nucen žádost žadatele částečně odmítnout.


Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje v příloze a to formou dokumentu, který obsahuje veškeré připomínky, které povinný subjekt ke stanovisku sp. zn. Tpjn 303/2008 obdržel.



Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


V Brně dne 29. 11. 2018



Mgr. Simona Češková
poradkyně pro otázky zákona č. 106/1999 Sb.,
pověřená vyřizováním žádostí podle informačního zákona

Příloha (elektronická): PřipomínkyTpjn3032008.pdf