Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 160/2018

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)

Vážený pane R.,



Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 26. 12. 2018 Vaši žádost sp. zn. Zin 160/2018, prostřednictvím které žádáte sdělit:

„Jaká opatření provedl s ohledem na přezkum přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci předseda každého konkrétního senátu, soudci tohoto senátu a předseda každého konkrétního výše uvedeného obecného soudu v souladu s ustan.§182 zák.č.6/2002 Sb.?

Jakým způsobem konkrétně a s jakými výsledky provádí předseda soudu a v přenesené působnosti (ustan.§182 zák.č.6/2002 Sb.) předsedové jednotlivých senátů soudu, kontroly přidělování věcí ve smyslu ustan.§ 124 odst.3, §125 odst.3, §126 odst.3 a §127 odst.3 zák.č.296/2017 Sb. (zák.č.6/2002 Sb.) cituji:“předseda …soudu kontroluje postup…soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce“?

Uveďte seznam všech přidělených insolvenčních věcí insolvenčním správcům za celý rok 2016 předsedou Krajského soudu v Praze a předsedou Městského soudu v Praze z důvodu zpětného přezkumu k přidělení insolvenčního správce ke každé konkrétní věci v souladu s pravidelným kolečkem přidělování insolvenčních správců k jednotlivým věcem, zejména se zaměřením na osoby K. A. a P. R.“

Vaše žádost byla podle § 14 odst. 5) písm. c) informačního zákona částečně odložena dne 2. 1. 2019, a to v rozsahu třetího odstavce této žádosti.

Ke zbývající části žádosti Vám povinný subjekt poskytuje následující informace:

Citace ustanovení § 124 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), zní: „Předseda Nejvyššího soudu sleduje postup Nejvyššího soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.“ Povinný subjekt Vás tedy úvodem upozorňuje na nepřesnou citaci, neboť jste zaměnil slovo „sledovat“ za „kontrolovat“. Jejich obsahový rozdíl lze ovšem pro výklad zákona považovat za podstatný.

Předseda Nejvyššího soudu se podílí na sledování řádného přidělování věcí již samotnou účastí na tvorbě rozvrhu práce a veškerých jeho změnách. V prostředí Nejvyššího soudu je vytvářen nový rozvrh práce vždy k 1. lednu daného roku, přičemž každý měsíc je aktualizován. V případě potřeby i častěji. Tento postup plyne z ustanovení § 41 zákona o soudech a soudcích, a rovněž z jednacího řádu Nejvyššího soudu v souvislosti s § 45 zákona o soudech a soudcích.

„§ 41

(1) Rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce.

(2) Rozvrh práce vydává na období kalendářního roku předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou; rozvrh práce musí být vydán nejpozději do konce předchozího kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může předseda soudu po projednání s příslušnou soudcovskou radou rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu.

(3) Vydaný rozvrh práce je veřejně přístupný; každý má právo do něho nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy.

§ 45

(1) Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce okresních, krajských a vrchních soudů stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Podrobnosti vnitřní organizace a rozvrhu práce Nejvyššího soudu stanoví jeho jednací řád.

Článek 2 Jednacího řádu Nejvyššího soudu v návaznosti na zákon o soudech a soudcích uvádí:

Čl. 2


1) Rozdělení práce u Nejvyššího soudu je stanoveno na kalendářní rok rozvrhem práce.
2) Návrh rozvrhu práce pro příští kalendářní rok připravují předsedové kolegií po jeho projednání v kolegiích. Předseda Nejvyššího soudu po projednání celého návrhu se soudcovskou radou jej vydá do konce kalendářního roku.
3) Rozvrh práce musí být zveřejněn na internetových stránkách Nejvyššího soudu a zpřístupněn na vnitřní počítačové síti Nejvyššího soudu do 31. prosince předchozího roku.
4) Vydaný rozvrh práce je počínaje dnem 2. ledna veřejně přístupný v písemné podobě v podatelně Nejvyššího soudu. Každý má právo do něj nahlížet a činit si z něj výpisy nebo opisy.
5) V rozvrhu práce se stanoví zejména zařazení soudců do kolegií a rozdělení práce mezi jednotlivá kolegia, složení senátů, složení velkých senátů kolegií, rozdělení práce mezi jednotlivé senáty. Rozdělení práce u asistentů je dáno jejich zařazením k příslušnému soudci.
6) Zastupování při překážkách uvedených v § 42 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále též jen zákon) bude řešeno postupem podle § 44 odst. 1 zákona. Při zastupování nepřítomných soudců z důvodů uvedených v § 44 odst. 2 zákona určí zastupujícího soudce předseda soudu na návrh předsedy kolegia. Rozvrh práce rovněž určí zastupování předsedů kolegií a způsob zastupování asistentů soudců.
7) Pokud v průběhu roku nastane potřeba nového rozdělení prací u soudu, projedná tyto změny předseda kolegia se soudci, jichž se změny budou týkat, a konečný návrh projedná předseda Nejvyššího soudu se soudcovskou radou. Pokud se má změna týkat složení či náplně práce více senátů, postupuje se přiměřeně podle odst. 2. Změny rozvrhu práce se zveřejňují a přístup k němu se zajišťuje postupem podle odstavce 3 a 4.
8) Nový rozvrh práce ani změny rozvrhu práce nemohou obsahovat věcné změny dosavadního rozvrhu práce, které by nebyly projednány postupem podle odstavce 2 nebo odstavce 7.“

Přidělování spisů jednotlivým senátům v jednotlivých soudních agendách pak probíhá právě v souladu s rozvrhem práce a do procesu rozdělování spisů (jednotlivých podání) jsou zakomponovány různé kontrolní mechanismy. Na civilním úseku Nejvyššího soudu je kontrola nad správnosti přidělování spisu prováděna za pomoci tabulky složení senátu (obsahuje informaci o složení senátu, datu přidělení a případných změnách přidělení), která je na vnitřní straně pomocného (sběrného) spisu nebo z přehledu řídících předsedů soudních oddělení, které jsou do pomocných spisů žurnalizovány. Na trestním úseku je postup obdobný – přidělování věcí je evidováno prostřednictvím dozorčí úřednice trestního kolegia v přidělovacích arších. V jednotlivých senátech je přidělování každé věci evidováno v tabulce spisového obalu pomocného spisu, kde se uvádí příslušný předseda senátu, soudce zpravodaj a aktuální složení senátu.

Prvotní kontrolu správného přidělení věci provádějí samotní řídící předsedové senátu při úvodním seznámení se spisem. Pokud kterýkoli ze senátů Nejvyššího soudu při tomto prvotním studiu spisu zjistí, že věc měla být přidělena jinému specializovanému senátu, řeší se tato situace v souladu s Čl. 7. Jednacího řádu Nejvyššího soudu:

Čl. 7
1) Dojde-li mezi senáty téhož kolegia k neshodě o tom, kterému senátu podle rozvrhu práce přísluší vyřízení věci, určí příslušný senát předseda kolegia. Předsedovi kolegia předkládá spis k určení příslušného senátu řídící předseda senátu, kterému byla věc určena k vyřízení jako prvnímu, po písemném vyjádření řídícího předsedy senátu, který s převzetím věci nesouhlasí.

2) Dojde-li mezi senáty dvou kolegií k neshodě o tom, kterému z nich přísluší vyřízení věci, určí příslušný senát předsedové těchto kolegií dohodou. Pokud by nedošlo k dohodě do 15 dnů od předložení spisu předsedovi kolegia, předloží předseda kolegia, v jehož rejstříku byla tato věc zapsána, spis k rozhodnutí o určení senátu, kterému bude věc určena k vyřízení, předsedovi Nejvyššího soudu.

Předseda Nejvyššího soudu sleduje přidělování věcí jednotlivým senátům civilního kolegia, kde hraje mnohem větší roli specializace jednotlivých senátů, prostřednictvím poradce předsedy Nejvyššího soudu. Což řeší tato citovaná pasáž rozvrhu práce:

Věci přiděluje soudním oddělením předseda kolegia prostřednictvím dozorčí úřednice kolegia s pomocí poradce předsedy soudu podle jim stanovených agend (specializace); pro přidělení je určující charakter hmotněprávní, popř. procesněprávní sporné právní otázky, kterou má dovolací soud řešit, nebo která je za takovou v dovolání označena; jí může být podle okolnosti věci i otázka předběžná.“

Přidělení senátu podle principu práva na spravedlivého soudce mohou samozřejmě prostřednictvím tzv. informačních dopisů přímo sledovat a kontrolovat samotní účastníci řízení, resp. jejich právní zástupci.

O přidělení konkrétního senátu jsou v agendách dovolání (Tdo) na trestním úseku soudu informování informačním dopisem obhájci obviněného (dovolatele), a podal-li dovolání, též nejvyšší státní zástupce. V agendě stížností pro porušení zákona (Tz) se informační dopis zasílá obhájci obviněného či právnímu zástupci podezřelého, a nemá-li obviněný obhájce nebo podezřelý správního zástupce, zasílá se přímo obviněnému či podezřelému. – Podrobněji vše specifikuje Opatření předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu č. 6/2015, účinné od 1. 1. 2016 a také předchozí Opatření předsedy Nejvyššího soudu č. 5/2015, účinné od 1. 11. 2015. Tímto Opatřením předsedy Nejvyššího soudu č. 5/2015 se aktuálně řídí také občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu při zasílání informačních dopisů o přidělení věci konkrétnímu senátu. Informační dopisy zasílá civilní kolegium účastníkům řízení, resp. právním zástupcům dovolatelů, v agendách civilního kolegia Cdo, NSČR a ICdo.

Za součást kontrolního mechanismu je třeba považovat rovněž vyřizování stížností, což spadá opět do oblasti působnosti předsedy soudu, případně místopředsedy a předsedů jednotlivých kolegií. Na základě těchto stížností je vždy bez odkladu prováděna prověrka v příslušném spisu a to včetně správnosti přidělení věci v souladu s rozvrhem práce.

V době od 22. 1. 2015, kdy byl předsedou Nejvyššího soudu jmenován prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., nebylo ani jednou v rámci šetření stížností konstatováno, že by byla jakákoli věc přidělena nesprávnému senátu Nejvyššího soudu, tudíž nikdy se nestalo, že by Nejvyšší soud při přidělování věcí porušil právo na zákonného soudce, upravené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Rovněž Ústavní soud, který je oprávněn rozhodovat o ústavní stížnosti ve věci porušení práva na zákonného soudce, v uvedeném období nevydal ani jedno takové rozhodnutí, které by konstatovalo, že by Nejvyšší soud nesprávným přidělením senátu porušil právo na zákonného soudce, které je jedním ze základních práv a svobod.

Na závěr lze tedy konstatovat, že přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci prochází u Nejvyššího soudu několika stupni kontroly. Osoby, které se na přidělování věcí jednotlivým senátům podílejí, pracují podle jasných pravidel daných Jednacím řádem Nejvyššího soudu a rozvrhem práce, kdy tyto dokumenty vycházejí ze zákona o soudech a soudcích. Systém je nastaven tak, že kontrolu mohou provádět také sami účastníci řízení, resp. jejich právní zástupci, a to na základě zveřejňovaných rozvrhů práce.



Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytnuty informace, nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


S pozdravem

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona