Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 186/2016

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti pana M. H., (dále jen „žadatel“), ze dne 25. 11. 2016, sp. zn. Zin 186/2016,



takto:

Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost M. H. v rozsahu bodu 2./ částečně o d m í t á , neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové informace.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 25. 11. 2016 podání žadatele, nadepsané jako „Sťažnost na prieťahy v súdnom konaní a žiadosť o poskytnutie informacie podľa zákona 106/1999 Sb.“ Část tohoto podání vyhodnotil povinný subjekt jako stížnost na průtahy v řízení a dne 29. 11. 2016 postoupil tuto část podle § 164 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v souladu s § 168 téhož zákona, k vyřízení předsedovi Nejvyššího soudu.

V rámci Informačního zákona se tedy povinný subjekt zabýval pod sp. zn. Zin 186/2016 touto konkrétní částí podání žadatele ze dne 25. 11. 2016:
„… žiadám aby mi Najvyšší súd poskytol odpoveď na tieto otázky:
1./ Kedy bolo doručené dovolanie na Najvyšší súd do Brna.
2./ Žiadám aby mi Najvyšší súd predložil postupnosť /Chronologiu/ vybavovania súdných sporov /podaní/ podľa jednotlivých čísiel sporov /podaní/ od dátumu doručenia dovolania až do dnešného dna za celý súd.“

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“ Bod 2./ žádosti sp. zn. Zin 186/2016 ze dne 25. 11. 2016 vyhodnotil povinný subjekt jako dotaz směřující k vytvoření nové informace.

Účelem začlenění § 2 odst. 4 do textu Informačního zákona byla přitom podle názoru povinného subjektu, který jednoznačně koresponduje s ustálenou judikaturou, určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu z 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30). Pokud tedy povinný subjekt obdrží žádost o vytvoření nových informací s odkazem na Informační zákon, je třeba žádost s odkazem na § 2 odst. 4 téhož zákona odmítnout.

Nejvyšší soud nevytváří žádnou databázi, do které by průběžně shromažďoval a zapisoval údaje o přesném pořadí nápadu všech jednotlivých věcí na podatelnu a následně pak shromažďoval a porovnával přesné pořadí, v jakém bylo o dovoláních rozhodnuto. Takové databáze nezpracovávají ani jednotlivá kolegia ani Nejvyšší soud jako celek. Z žádného právního předpisu ani nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatel vyspecifikoval v bodě 2./ své žádosti. Každé podání k Nejvyššímu soudu, pokud řádně směřuje přes podatelnu, je samozřejmě označeno datem a rovněž i hodinou a minutou nápadu, aby bylo možné např. zpětně přezkoumat, zda byl v souladu s platným rozvrhem práce správně určen senát, jenž se bude příslušnou věcí zabývat. Podrobný časový údaj (s výjimkou data nápadu) se však nevepisuje do informačního systému Nejvyššího soudu ISNS, ale je k dispozici pouze individuálně v tzv. pomocném spisu Nejvyššího soudu, který existuje pouze v listinné podobě.

Přesný čas nápadu je tedy nutné zaznamenat především pro přidělení věci „správnému“, resp. zákonnému, senátu, aby nebylo porušeno ústavní právo dovolatele na zákonného soudce. Po přidělení věci konkrétnímu senátu však není čas nápadu zdaleka jediným kritériem, které by určovalo posloupnost, s jakou budou jednotlivá dovolání vyřízena.

Informace, kterých se žadatel domáhá v bodě 2./ žádosti sp. zn. Zin 186/2016, by vzhledem k výše uvedenému znamenaly pro povinný subjekt v první fázi shromáždění řádově stovek spisů v jejich listinné podobě a následné vyhledání údaje o přesném času nápadu v nich. Pokud by povinný subjekt musel pro vyřízení žádosti podstoupit pouze tuto činnost, vyzval by žadatele v souladu s § 17 odst. 1 Informačního zákona k úhradě nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací. Žadatel se však domáhá informace, která vyžaduje v další fázi i následné třídění získaných informací, jejich zpracovávání, ale hlavně vytvoření specializovaného výstupu jen pro účely vyřízení žádosti. Tuto činnost již nelze považovat za jednoduchou administrativní operaci, ale k vytvoření informace je vyžadována na straně povinného subjektu určitá forma „přidané hodnoty“. Informační zákon ovšem prostřednictvím § 2 odst. 4 chrání povinné subjekty před tímto způsobem vytváření nových informací, což dokládá jak odborná komentářová literatura, tak i platná judikatura.

Na tomto místě povinný subjekt konstatuje, že řízení sp. zn. 32 Cdo 4498/2016, k jehož délce se žadatel domáhá získání nových informací, probíhalo u Nejvyššího soudu 18 dnů, včetně 5 dnů připadajících na víkendy a svátek, přičemž průměrná délka dovolacího řízení se u senátů občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu pohybuje okolo hranice 200 dnů. Konkrétně spis napadl dne 26. 9. 2016 a dne 13. 10. 2016 bylo přípisem předsedy senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu zdůvodněno vrácení spisu zpět Okresnímu soudu v Liberci.

K aspektům, které ovlivňují pořadí vyřizování jednotlivých dovolání senáty občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu povinný subjekt pro doplnění uvádí: V prvé řadě se jednotlivé senáty občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu už v prvních dnech od data nápadu s dovolacím spisem předběžně seznamují, zkoumají např., zda neobsahuje návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu či návrh na odklad právní moci rozhodnutí. Znovu kontrolují, zda má dovolání veškeré náležitosti a pokud ne, mají možnost spis opět vrátit soudu první instance s tím, aby náležitosti řádně doplnil. Taková dovolání jsou přitom vyřízena v nejkratších lhůtách právě s ohledem na účastníky řízení, aby byly chybějící náležitosti doplněny co nejdříve a neprodlužoval se tak čas, kdy začne senát o řádně podaném dovolání skutečně rozhodovat.

Po prvotním předběžném studiu spisů pokračují senáty v jednotlivých věcech v další rozhodovací činnosti, kde opět není čas nápadu (posloupnost, s jakou dovolání dorazila k Nejvyššímu soudu) jediným kritériem pro pořadí, v jakém budou vydávána jednotlivá rozhodnutí. Jde mj. o to, jak složitý právní problém je potřeba prostřednictvím dovolání vyřešit, zda není např. potřeba čekat na zodpovězení předběžné otázky v dané věci Soudním dvorem Evropské unie, nebyla-li věc postoupena k řešení Velkému senátu Nejvyššího soudu, popř. neočekává-li se v dohledné době vydání nálezu Ústavního soudu v podobné věci, jehož právním názorem by byl Nejvyšší soud při rozhodování zavázán, apod. Mimo tato kritéria samozřejmě hrají v délce řízení roli i dovolené soudců, nemocnost či jejich další povinnosti, plynoucí ze jmenování soudcem Nejvyššího soudu a jejich konkrétního pracovního zařazení v rámci organizační struktury Nejvyššího soudu.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona

V odpovědi na bod 1/ žádosti sp. zn. Zin 186/2016 ze dne 25. 11. 2016 povinný subjekt žadateli sděluje, že dovolání sp. zn. 32 Cdo 4498/2016 (sp. zn. Krajského soudu Ústí nad Labem, pobočka Liberec 35 Co 382/2015), ke kterému se domáhá sdělení o datu nápadu, bylo k Nejvyššímu soudu doručeno dne 26. 9. 2016.

Poučení:
Pokud se způsobem, jakým byla informace poskytnuta, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona