Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 1/2019


ROZHODNUTÍ


Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti R. C., nar. XY, trvale bytem XY (dále jen „žadatel“), ze dne 2. 1. 2019, sp. zn. Zin 1/2019,



takto:

Podle § 15 odst. 1 v souladu § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona se žádost žadatele sp. zn. Zin 1/2019 částečně odmítá, a to tak, že žadateli nebudou poskytnuty údaje ve věcech, u nichž se s rozhodnutím Nejvyššího soudu dosud neseznámili všichni účastníci řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, respektive Nejvyšší soud nemá potvrzeno řádné doručení předmětných rozhodnutí všem těmto účastníkům.
Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 2. 1. 2019 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 1/2019, kterou žadatel formuloval takto:

„V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o poskytnutí informací, a to:

1) V kolika případech celkem bylo od roku 2008 Nejvyšším soudem, v řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, usnesením vydaným podle § 314m trestního řádu vysloveno, že byl porušen zákon.

2) V kolika případech celkem bylo od roku 2008 Nejvyšším soudem, v řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, usnesením vydaným podle § 314n trestního řádu vysloveno, že nebyl porušen zákon.

Obě informace žádám pouze k přezkumu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, nikoliv k přezkumu příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.“


K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“. Podle § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona „povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení.“

Pojem trestního řízení je definován v § 12 odst. 10 věta první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), jako řízení podle trestního řádu a podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Odborná komentářová literatura (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 257) uvádí, že trestní řízení je nejširší pojem, který označuje veškerý proces upravený trestním řádem. Jde o širší pojem, než je trestní stíhání, neboť zahrnuje i úkony, které nelze zahrnout pod trestní stíhání, např. zadržení podezřelé osoby před zahájením trestního stíhání (§ 76 trestního řádu), vykonávací řízení (§ 315 až 362 trestního řádu), řízení o dovolání (§ 265a až 265s trestního řádu), řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 266 až 276 trestního řádu), řízení o návrhu na povolení obnovy (§ 277 až 286 trestního řádu), řízení o zahlazení odsouzení (§ 363 až 365 trestního řádu). Povinný subjekt dále odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývá, že uvedené ustanovení § 11 odst. 4 písm. a) informačního zákona bude zásadně aplikovatelné ve vztahu k tzv. trestnímu řízení v užším smyslu (tj. trestnímu stíhání konkrétní osoby končícímu právní mocí rozsudku nebo jiného rozhodnutí ve věci samé) s tím, že v souvislosti s informacemi vztahujícími se k dalším fázím trestního řízení (např. k řízení vykonávacímu), bude věcí konkrétního posouzení povinného subjektu v rámci jeho diskreční pravomoci, nakolik by poskytnutím daných informací mohl být zmařen nebo ohrožen účel trestního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 97/2009-119, uveřejněný pod č. 2166/2011 Sb. NSS). S ohledem na výše uvedené lze za součást trestního řízení zcela jistě považovat rovněž přezkoumávání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního řízení podle trestního řádu.

Povinný subjekt žádost částečně odmítá v části, kde se jedná o poskytnutí údajů ve věcech, kde se s rozhodnutím Nejvyššího soudu, tudíž výsledkem řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, ještě řádně neseznámili všichni jeho účastníci.

Nejvyšší soud bez výjimky respektuje ustálenou praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, podle které se jednotlivá rozhodnutí soudu, včetně výsledku řízení, poskytují „třetím osobám“ až poté, kdy jsou řádně doručena všem účastníkům řízení. V opačném případě má Nejvyšší soud za to, že by mohlo dojít ke zpochybňování jeho nestrannosti a nezávislosti, a tedy k ohrožení účelu trestního řízení.

Účelem trestního řízení je bezesporu provedení řádného zákonného procesu v souladu s čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“). Mezi záruky spravedlivého procesu garantovaného čl. 36 Listiny patří mimo jiné i rozhodování nezávislým a nestranným soudem ve smyslu čl. 81 a 82 Ústavy. Jak uvádí komentářová literatura (srov. Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J.: Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 872): „Nezávislost a nestrannost jsou neodmyslitelnými atributy pojmu soud. Jeho nestrannost a nezávislost je hodnotou, jež prospívá všem, neboť je jednou ze záruk rovnosti a právní jistoty v demokratické společnosti. Pouze nestranný soud je způsobilý poskytovat skutečnou spravedlnost vždy a všem, přičemž jedním z prostředků zaručujících nestrannost soudu je soudcovská nezávislost.“.

Den, kdy je konkrétní rozhodnutí doručeno účastníkům řízení, Nejvyšší soud nemůže ovlivnit, neboť není doručujícím orgánem. Tímto je zpravidla soud prvního stupně, který v každé dané věci rozhodoval v samotném úvodu řízení. Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf.

Citované znění § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:
„ (2) Není-li stanoveno jinak, nebo nevyplývá-li něco jiného z procesního předpisu, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu o opravném prostředku končí, doručuje procesní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, popř. jemuž byl vrácen spis.
(3) Způsob doručení určí v referátu předseda senátu, soudce, který vyřizuje věc, případně asistent soudce; přitom zvolí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudu a osob či orgánů, jimž se doručuje.“

Jelikož povinný subjekt neobdržel do dnešního dne potvrzení (doručenky) o řádném doručení všech rozhodnutí, na která směřuje žádost žadatele, a protože je s ohledem na § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona povinen ve lhůtě 15 dnů od podání žádosti buď informaci poskytnout anebo vydat rozhodnutí podle § 15 téhož zákona, nemá aktuálně jinou možnost, než žádost sp. zn. Zin 1/2019 ze dne 2. 1. 2019 ve výše uvedeném rozsahu částečně odmítnout.

Na vysvětlenou povinný subjekt sděluje, že takto do žadatelem požadovaných statistik a následně částečně poskytnutých informací nezahrnul tato konkrétní trestní řízení: sp. zn. 4 Pzo 16/2018 (spis vypraven od Nejvyššího soudu k soudu první instance 27. 12. 2018), sp. zn. 4 Pzo 12/2018 (spis vypraven dne 18. 12. 2018) a sp. zn. 4 Pzo 11/2018 (spis vypraven dne 23. 11. 2018).

Povinný subjekt si zároveň uvědomuje, že podle § 12 informačního zákona „povinnost odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.“ S každou nově podanou žádostí stejného znění je tak povinný subjekt znovu připraven prošetřit, zda důvody k neposkytnutí informace nebo části informace již nepominuly.

Nejvyšší soud souběžně s výše uváděnou praxí v seznamování jednotlivých účastníků řízení s výsledky rozhodovací činnosti zveřejňuje veškerá vydávaná rozhodnutí o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na svých webových stránkách www.nsoud.cz. Jedná se o zveřejňování anonymizovaných kopií rozhodnutí, nejpozději ve lhůtě 60 dnů od data, kdy příslušný senát definitivně vypravil kompletní spis s odůvodněným rozhodnutím k prvoinstančnímu soudu a věc tzv. „odškrtl“. K „odškrtnutí“ věci v soudní databázi by přitom mělo podle lhůt daných trestním řádem, konkrétně § 129 odst. 3 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., a také výše zmíněným Kancelářským řádem Nejvyššího soudu, dojít (až na výjimky) do třiceti pracovních dnů od data rozhodnutí.

S ohledem na předchozí uvedené si žadatel může informace ve věcech, kde nebylo možné poskytnout informaci z výše uvedených důvodů, vyhledat sám na webových stránkách Nejvyššího soudu (přímo na tzv. homepage) v tabulce Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu. A to po uplynutí zmíněné lhůty. Rovněž je možné historicky od roku 2010 vyhledat výsledky všech řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (vedeny pod shodným rejstříkem) zadáním hesla „Pzo“ do druhé kolonky výše odkazované tabulky při vyhledávání podle spisové značky.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje níže formou tabulky.


Rok
Odmítnuto
Porušen zákon
Neporušen zákon
2018
1
4
5
2017
1
1
2
2016
3
4
8
1 jinak
2015
3
4
1
2014
1
2
3
2013
1
1
1
2012
2
0
1
2011
2
0
2
1 jinak
2010
1
0
1
Statistika obsahuje údaje od roku 2010 do roku 2018 a to vždy s údajem, kolik věcí zahájených v tomto roce splňuje žadatelem dotazované podmínky. V roce 2008 a 2009 Nejvyšší soud žádný návrh na přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu neobdržel. Rovněž dosud neobdržel žádný návrh ani v roce 2019. Označení „jinak“ znamená, že byla věc uzavřena bez vydání rozhodnutí.

S ohledem na formulaci žádosti žadatele jsou z poskytnuté statistiky vyřazeny věci, ve kterých byl přezkoumáván pouze příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (celkem 9 věcí). Nicméně, oproti tomu jsou ve statistice zahrnuty věci, ve kterých byl přezkoumáván jak příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tak zároveň i příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a to ať už na základě jednoho společného návrhu, tak na základě dvou návrhů, které ale byly následně u Nejvyššího soudu spojeny v jedno řízení, a tak následně vydané usnesení má dvě spisové značky v rejstříku „Pzo“ a může proto statistiku lehce zkreslovat. Žadatel nicméně obdržel návod, jak se seznámit s texty všech rozhodnutí, proto si může pro svoji potřebu tabulku případně upravit. Rovněž ve statistice není zahrnuta (kromě výše uvedených věcí, ve kterých dosud Nejvyšší soud nemá potvrzeno doručení rozhodnutí účastníkům) jediná (poslední) nevyřízená věc, která k Nejvyššímu soudu napadla v roce 2018.

Pro úplnost povinný subjekt žadateli sděluje, že požadované informace poskytuje v tomto případě právě proto, že jimi v požadované formě, v souvislosti se statistikami zpracovávanými na konci roku 2018, aktuálně disponuje. Obvykle totiž žádosti, ve kterých požadují žadatelé na základě informačního zákona vytváření různých statistik, které však Nejvyšší soud pro svoji potřebu nevypracovává, odmítá podle § 2 odst. 4 informačního zákona jako požadavek na vytvoření nové informace (odborné rešerše).

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


V Brně dne 16. 1. 2019

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona