Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 30/2019


ROZHODNUTÍ


Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti R. H., nar. XY, bytem XY (dále jen „žadatel“), ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. Zin 30/2019,

takto:

Podle § 15 odst. 1 v souladu § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona se žádost žadatele sp. zn. Zin 30/2019 částečně odmítá v rozsahu bodů 1, 2 a 3 dne 19. 2. 2019 doplněného textu prvotní žádosti.
Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 19. 2. 2019 prvotní žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 30/2019, kterou žadatel formuloval takto:

„Nejvyšší správní soud Brno
v součinnosti se
Soudním exekutorem JUDr. Igorem Ivankem
Čeradice dne 19.2.2019.

Věc: Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu.Rozhodovací činnost NS Brno v tříčlenných senátech.

Dobrý den.
Vážený p. předsedo NS ,Vážený p. Exekutore v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb.o svobodném přístupu k informacích žádám o poskytnutí kopie listin,prokazující zajištění základních lidských práv plynoucí mé osobě z LISTINY při rozhodovací činnosti NS Brno prostřednictvím tříčlenných senátů ve věci podaného dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci: 8 Co 867/2016-184 v prvoinstanční věci platebního rozkazu Okresního soudu v Lounech 5 C 57/2015-12 vydaného svévolí nesoudcem.
Jedná se o kopie listiny (ve věci: 8 Co 867/2016-184 v prvoinstanční věci platebního rozkazu 5 C 57/2015-12 vydaného svévolí nesoudcem.
Informace požaduji poskytnout pokud existují :
1- formou kopie rozsudku NS Brno rozhodují senátem v tříčlenném složení.
Pokud neexistují:
2 - formou kopie listiny prokazující provedení úkonu předsedou NS Brno ve věci průtahů v řízení tříčlenným senátem.
3- formou kopie listiny prokazující provedení úkonu předsedou senátu svolání neveřejného jednání tříčlenného senátu k jednání ve věci.

Informaci požaduji poskytnout zveřejněním na fyzické a elektronické úřední desce NS Brno.

V úctě a víře v nepoškozování mé osoby a zastavení případné likvidace mé rodiny soudním exekutorem JUDr. Igorem Ivankem, který je v součinnosti s -údajným zástupcem České republiky –Státním pozemkovým úřadem p. K., která na mé osobě páchá trestnou činnost zneužití pravomoci, kdy v rozporu se zákonem provádí úkony vůči soudům a exekutorům ve věcech peněžního plnění ve výši pod 50.000.000,- Kč.

R. H., nar. XY, bytem XY
Doručovací adresa: XY“

Dále povinný subjekt obdržel téhož dne od žadatele doplnění textu prvotní žádosti v následujícím znění:

„Nejvyšší soud Brno
.
Doplnění žádosti o poskytnutí informace dle zákona č,. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím z dnešního dne 19.2.2019 v součinnosti s níže uvedeným.

R. H., nar. XY, XY

Soudní exekutor JUDr. Igor IvankoExekutorský úřad v PrazeDědinská 893/29161 00Praha 6

Věc: Žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím,jako důkaz k trestnímu řízení o zneužití pravomoci ve věci ,,údajného" zákonného zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových oprávněného České republiky-Státní pozemkový úřad č.j. EX 2642/18-26

V souladu se zákonem Vás žádám o poskytnutí informace způsobem kopie listiny:
1-zmocnění zákonným zástupcem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových-(p. K.)
2- Podání návrhu exekutorovy Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových-(p. K)
3- prokazující jakého majetku oprávněného se exekuční řízení týká ,včetně listiny prokazující případnou výši peněžitého plnění přesahující 50.000.000,- Kč.
ve vztahu k probíhajícímu exekučnímu řízení vůči mé osobě a ve vztahu k okolnostem uvedeným níže, kdy manželka povinného nebyla nikdy oprávněným uvedena jako účastník řízení, nebo vedlejší účastník soudního řízení, ačkoliv jím vždy byla. Soudní rozhodnutí ji nebyla doručena čímž nemohou být v právní moci.
Nehledě na rozhodovací činnost soudu v rozporu s ústavním nálezem Pl.ÚS 31/10 ze dne 22.5.2013, vyhlášeného pod č. 224/2013 Sb. kdy došlo ke zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb ., o vyšších soudních úřednících ke dni 31.12.2013 .
Z odůvodnění: č 48. Pokud jde o vliv tohoto zrušovacího nálezu na úkony učiněné vyššími soudními úředníky do vykonavatelnosti nálezu,konstatuje se , že z důvodu právní jistoty se neuplatní ustanovení § 71 odst.2 věty za středníkem zákona o ústavním soudu a nároky plynoucí z těchto rozhodnutí mohou být předmětem výkonu rozhodnutí či exekuce.
Dále k ustanovení § 10 zákona č.121/2008 Sb . , o vyšších soudních úřednících byl zrušen s účinností k 1.1.2014 zákonem č.293/2013 Sb.
Na základě výše uvedeného plyne, že pokud byl vydán Vámi tvrzený platební rozkaz č.j.: 5 C 57/2015-12 dne 7.4.2015 vyšší soudní úřednicí došlo k trestné činnosti , kterou by jste měl po kontrole exekučního spisu oznámit orgánům činným.
Dále Vám oznamuji, že jsem osoba tělesně postižená, dlouhodobě v invalidním důchodu pohybující za pomocí berlí ,na základě čehož žádám o poskytnutí informace:
4-Je budova se sídlem Vašeho exekutorského úřadu přizpůsobena pro osoby tělesně postižené, za účelem umožnění jim uplatnění svých práv-přístup k orgánu státní moci , seznámení se se spisem atd.

Poskytnuté Informace požaduji v souladu se zákonem zveřejnit na úřední desce Exekučního úřadu.

V úctě , s pozdravem a víře v pomoc.

R. H., nar. XY. Doručovací adresa:
XY“


Následně povinný subjekt obdržel dne 22. 2. 2019 od žadatele ještě další doplnění textu žádosti v následujícím znění, které ovšem (ani v doprovodných přílohách) neobsahuje žádný požadavek na sdělení informace, byť je takovým způsobem nadepsáno:

Věc:
Doplnění žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. a
stavím se na odpor v souladu s Ústavním pořádkem ČR dle Listiny základních práv a svobod zákon č, 2/1993 Sb. článku 23.
a doplňuji mé podání ve věci návrhu na odklad zastavení exekuce č. EX 167 Ex 2642/18-27 a č.j. 167 EX 2647/18-27 ze dne 4.2.2019 .

R. H., nar. XY, XY, tel: XY


V souladu s § 17 odst. 5 informačního zákona byla žádost žadatele sdělením ze dne 21. 1. 2019 povinným subjektem částečně odložena v rozsahu bodu 4 doplnění žádosti ze dne 19. 2. 2019, neboť, jak plyne již z dikce tohoto bodu, nesměřovala na povinný subjekt Nejvyšší soud.


K výroku rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“. Podle § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona „povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Podle § 5 odst. 3 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č.j. 13/2008-SOSV-SP ze dne 24. 7. 2009 je třeba za „rozhodovací činnost soudů“ v souladu s účelem informačního zákona považovat nejen vlastní rozhodování soudů, ale také jejich postup v soudním řízení.

V souladu z výše citovaným ustanovením informačního zákona, Nejvyšší soud neposkytuje žadatelům informace o jednotlivých dílčích úkonech soudního řízení. V předmětné věci tedy povinný subjekt žadateli poskytne pouze rozhodnutí ve věci, což také činí (viz dále).

Účastníci řízení mají v souladu s § 44 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, právo nahlížet do spisu. Nicméně v případě věci žadatele, na které směřuje jeho žádost, řízení pod sp. zn. 5 C 57/2015, u povinného subjektu sp. zn. 33 Cdo 2303/2017, je třeba uvést, že spis je po vyřízení věci u Nejvyššího soudu (k čemuž došlo dne 30. 8. 2017) navrácen soudu první instance (zde Okresní soud v Lounech, ke kterému byl spis vypraven dne 6. 9. 2017) a Nejvyšší soud již tímto spisem dále nedisponuje.

Pro potřeby rozhodovací činnosti u Nejvyššího soudu je pouze zakládán tzv. pomocný spis, který obsahuje pouze kopie dokumentů vydaných soudy nižších instancí, např. text dovolání anebo rozhodnutí krajského a vrchního soudu. Konkrétní obsah pomocného spisu je v současné době upraven § 73 odst. 5 Kancelářského a spisového řádu Nejvyššího soudu. Dřívější znění Kancelářského řádu (do 31. 1. 2019, tedy úprava vztahující se i na předmětnou věc) upravovalo obsah pomocného spisu v § 70 odst. 1 takto: „Do pomocného spisu se zakládají fotokopie originálu předkládací zprávy, na níž bylo otištěno podací razítko soudu, dále fotokopie nebo stejnopisy originálů rozhodnutí soudů nižších stupňů, o nichž je jednáno, fotokopie (stejnopis) podaného opravného prostředku a vyjádření k němu, koncept rozhodnutí soudu, závěrečný referát, případně další písemnosti (např. fotokopie směnky, poznámky členů senátu apod.) vložené do pomocného spisu na základě pokynu předsedy senátu.“

Zároveň, jak plyne z dikce samotné žádosti, má povinný subjekt jisté pochybnosti o tom, zda předmětná žádost vůbec měla směřovat na povinný subjekt – Nejvyšší soud, a to zejména její druhá část ze dne 19. 2. 2019 označená jako „doplnění“, neboť žadatel požaduje informace ze spisu soudního exekutora. Nicméně, povinný subjekt nemá v rámci agendy žádostí podle informačního zákona jinou zákonnou možnost, než se takovou žádostí zabývat a pokud na základě svého šetření vyhodnotí, že žádosti nelze vyhovět, je povinen vydat rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti.



Poučení:

Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.



Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, a informací v bodě 4 doplněné žádosti, které nespadají do jeho působnosti, poskytuje formou přílohy.

Povinný subjekt na základě žadatelem uvedených spisových značek řízení u soudů nižších stupňů dohledal, že informace, které se žadatel domáhá v původním textu podání, tedy „kopie rozsudku NS Brno rozhodují senátem v tříčlenném složení“ je evidována jako rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2303/2017. Proto žadateli poskytuje dle bodu 1 jeho původní žádosti usnesení, kterým byla tato věc vyřízena. Vzhledem k tomu, že poskytnutí informací dle bodu 2 a 3 původní žádosti je podmíněno neexistencí informace pod bodem 1 („pokud neexistují“), logicky další informace povinný subjekt neposkytuje, neboť v takovém případě již žadatel jejich poskytnutí nevyžaduje.

Dále povinný subjekt konstatuje, že dle informačního zákona nemá možnost jakkoli reagovat na žadatelovo podání ze dne 22. 2. 2019 „Doplnění žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. a stavím se na odpor v souladu s Ústavním pořádkem ČR dle Listiny základních práv a svobod zákon č, 2/1993 Sb. článku 23. a doplňuji mé podání ve věci návrhu na odklad zastavení exekuce č. EX 167 Ex 2642/18-27 a č.j. 167 EX 2647/18-27 ze dne 4.2.2019“, neboť tento text, jak již bylo konstatováno výše, neobsahuje žádný konkrétní požadavek na poskytnutí informace.

Vzhledem k tomu, že informační zákon neukládá povinnému subjektu zveřejňovat poskytnuté informace na úřední desce a zároveň ani neumožňuje žadateli zvolit si pro povinný subjekt závazný způsob zveřejnění, poskytuje povinný subjekt informace žadateli standardně, tedy zasláním kopie požadovaného rozhodnutí. V souladu s § 5 odst. 3 informačního zákona pak bude poskytnutá informace následně zveřejněna (samozřejmě v anonymizované podobě) způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na webových stránkách Nejvyššího soudu v sekci Pro veřejnost a média – Poskytnuté informace.

Rovněž je třeba uvést, že povinný subjekt žadateli poskytuje plnou, tzn. neanonymizovanou verzi požadovaného rozhodnutí, a to z toho důvodu, že sám žadatel je účastníkem řízení, a tudíž neexistuje zákonný důvod k anonymizaci jeho vlastních údajů. Jak již bylo uvedeno výše, na webových stránkách povinného subjektu bude informace zveřejněna v anonymizované podobě.

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


V Brně dne 5. 3. 2019

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona



Příloha: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2303/2017


Rozhodnuti - 33 Cdo 2303_2017