Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 38/2018

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)

Vážený pane,



Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 Informačního zákona obdržel dne 7. 3. 2018 Vaši žádost sp. zn. Zin 38/2018, ve které požadujete poskytnutí informace:
„a) Zasláním jakéhokoliv dokumentu, v němž je obsažen názor (zřejmě kolegia) Nejvyššího soudu, že se odvolací řízení pro účely zákona o soudních poplatcích posuzuje jako samostatné řízení (tento názor se má vztahovat k novele zákona o soudních poplatcích).
b) Zasláním jakéhokoliv dokumentu, v němž je obsažen názor (zřejmě kolegia) Nejvyššího soudu, že se ztotožňuje s názorem procesní skupiny Městského soudu v Praze (který měl být formulován na gremiální poradě soudců občanskoprávního úseku Městského soudu v Praze konané dne 4. 12. 2017), že se odvolací řízení pro účely zákona o soudních poplatcích posuzuje jako samostatné řízení (tento názor se má vztahovat k novele zákona o soudních poplatcích účinné od 30. 9. 2017).“

Povinný subjekt Vám v odpovědi poskytuje k oběma bodům a) i b) Vaší žádosti jako informaci

citaci z Protokolu o průběhu jednání a o hlasování občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky konaného v Brně dne 15. listopadu 2017, část Ad 3 – Diskuze k novele zákona o soudních poplatcích:

„1) K otázce výkladu přechodných ustanovení:

JUDr. Kůrka: Shrnuje, že věc se zdá být jasná – dovolání podaná od 30. září 2017 podléhají režimu novely zákona o soudních poplatcích.

JUDr. Krčmář: Doplňuje, že režimu nové právní úpravy podléhají i dovolání podaná na poštu před 30. zářím, pakliže dojdou soudu po tomto datu, neboť až tímto okamžikem je dovolací řízení zahájeno.

Řečenému nebyla zaznamenána žádná oponentura.

Závěr: Rozhodujícím okamžikem pro aplikaci novelizovaného znění zákona o soudních poplatcích je okamžik zahájení dovolacího řízení, tj. den, kdy dovolání dojde na soud.“

a dále povinný subjekt poskytuje doslovnou citaci ze Zápisu z gremiální porady soudců občanskoprávního úseku Městského soudu v Praze konané dne 4. prosince 2017, část 3/ Procesněprávní problematika bez rozhodnutí, kde Nejvyšší soud zastupoval předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia JUDr. František Ištvánek:

Novela zákona o soudních poplatcích č. 296/2017 Sb.

1/ Výše soudního poplatku za opravný prostředek ve věcech žalob podle zákona 82/1998 Sb.

JUDr. Šrédlová přednesla většinový názor skupiny, že z odvolání je třeba vybrat poplatek podle pol. 22 Sazebníku.

JUDr. Ištvánek: Nejvyšší soud souhlasí s názorem i argumentací většiny členů procesní skupiny. Není žádný důvod dovozovat, že by poplatky v řízení I. stupni měly být shodné s poplatky za řízení odvolací, ze zákona SOP takový požadavek nikdy nevyplýval. Úprava soudních poplatků je poměrně autonomní a nevychází z procesních doktrín o vazbách mezi prvostupňovým a odvolacím řízením ani o jejich jednotnosti do okamžiku pravomocného skončení řízení. Pokud nedojde ke změně právní úpravy poplatků (o níž se snad uvažuje), vybere se z odvolání poplatek dle položky č. 22 Sazebníku.

2/ Jak postupovat v případě kumulace nároků

JUDr. Šrédlová sdělila jednomyslné stanovisko skupiny: Pokud je v žalobě kumulováno více nároků se samostatným skutkovým základem (např. požadavek na přiznání nákladů právního zastoupení a požadavek na odškodnění nemateriální újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení), je třeba vybrat soudní poplatek za každý takto žalovaný nárok (každý z nároků by mohl být žalovaný zvlášť).

JUDr. Ištvánek: Nejvyšší soud souhlasí se stanoviskem skupiny.

3/ Přechodná ustanovení – čl. VI.

Zda formulace „Na řízení zahájení ….“ znamená řízení jako celek (řízení před soudem I. stupně + odvolací řízení), nebo zda je třeba za samostatná řízení považovat řízení před soudem I. stupně a řízení odvolací.

JUDr. Šrédlová sdělila většinové stanovisko skupiny: Z ustanovení § 4 odst. 1 zákona vyplývá, že řízení před soudem I. stupně a řízení odvolací jsou pro účely zákona o soudních poplatcích samostatná řízení.

JUDr. Ištvánek: Platí stejný závěr jako u předchozí otázky: Obě řízení jsou z hlediska poplatkové povinnosti samostatná, proto NS souhlasí s většinovým stanoviskem skupiny. Je však třeba si uvědomit, že poplatková povinnosti vzniká okamžikem, kdy procesní úkon dojde soudu, nikoli kdy bylo odvolání podáno.

JUDr. Hübner: Lze tedy uzavřít, že odvolání ve věcech dle zák. č. 82/1998 Sb., která došla soudu od 30. 9. 2017, je třeba zpoplatnit, i když řízení v I. stupni bylo zahájeno před tímto datem?

JUDr. Ištvánek: Za těchto podmínek ano.“

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.
Pro přesné určení počátku výše uvedené lhůty Vás povinný subjekt zároveň žádá, abyste přijetí této elektronické odpovědi obratem zpětně potvrdil odesílateli.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona