Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 39/2018

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Frank Bold advokáti, s.r.o., IČ: 283 596 40, sídlo Údolní 567/33, 602 00 Brno (dále jen „žadatelka“), ze dne 7. 3. 2018, sp. zn. Zin 39/2018,



takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost částečně o d m í t á tak, že žadatelce nebudou poskytnuta ta rozhodnutí, se kterými se k dnešnímu dni 13. 3. 2018 neseznámili všichni účastníci řízení, respektive Nejvyšší soud nemá potvrzeno řádné doručení těchto rozhodnutí všem účastníkům řízení.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 7. 3. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 39/2018, kterou žadatelka formulovala takto:

„Žadatel dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), tímto žádá povinný subjekt o zaslání:
- rozsudků Nejvyššího soudu, a to v řízeních zahájených od 1. 1. 2013 do současnosti o dovoláních proti rozhodnutím soudů nižších instancí o žalobách dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o nahrazení příslušných rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a předsedy Energetického regulačního úřadu, když jedním z účastníků byla některá ze společností:
- PREdistribuce, a.s., IČ 27376516, se sídlem v Praze 5, Svornosti 3199/19a,
- E.ON Distribuce, a.s., IČ 28085400, se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151/6,
- ČEZ Distribuce, a.s., IČ 24729035, se sídlem v Děčíně; Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8,
- OTE, a.s. IČ 26463318, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 192/79.“


K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“. Podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty (dále) neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“

Povinný subjekt žádost odmítá v části, kde se jedná o poskytnutí rozhodnutí ve věcech, kde ještě nebyli s výsledkem řízení řádně seznámeni všichni jeho účastníci. Nejvyšší soud takto respektuje ustálenou praxi ve vztahu k informování o své rozhodovací činnosti, podle které se konkrétní rozhodnutí soudu poskytují „třetím osobám“ až poté, kdy jsou doručena všem účastníkům řízení.
Proces doručování soudních rozhodnutí je sice konečnou fází rozhodovací činnosti soudů, ale podle názoru povinného subjektu stále ještě spadá pod režim § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona a povinný subjekt pak takové informace neposkytuje. Současně tím povinný subjekt naplňuje právo na spravedlivý proces, neboť nelze považovat za ústavně konformní, aby se třetí osoby seznamovaly se závěry soudního rozhodnutí dříve, než bude doručeno účastníkům řízení. Výjimkou mohou být případy veřejného vyhlašování soudního rozhodnutí, kdy veřejnost může být přítomna a má tak možnost získat informaci o výsledku soudního řízení současně s účastníky předmětného řízení. Rozhodnutí, kterých se žadatelka mj. domáhá, a která k dnešnímu dni odmítl povinný subjekt poskytnout, však byla vydána na neveřejném zasedání, neboť dovolací soud v souladu s § 243a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, rozhoduje zpravidla bez jednání.

Den, kdy je konkrétní rozhodnutí doručeno účastníkům řízení, Nejvyšší soud nemůže ovlivnit, neboť není doručujícím orgánem. Tímto je soud prvního stupně, který v každé dané věci rozhodoval v samotném úvodu řízení. Doručování rozhodnutí Nejvyššího soudu (obecně výsledku dovolacího řízení) přímo řeší § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu, ve znění platném od 1. 11. 2010, k dohledání na internetových stránkách Nejvyššího soudu pod odkazem:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf.

Citované znění § 86 odst. 2 a 3 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu:
„ (2) Není-li stanoveno jinak, nebo nevyplývá-li něco jiného z procesního předpisu, rozhodnutí, jímž se řízení u soudu o opravném prostředku končí, doručuje procesní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, popř. jemuž byl vrácen spis.
(3) Způsob doručení určí v referátu předseda senátu, soudce, který vyřizuje věc, případně asistent soudce; přitom zvolí takový způsob doručování, který šetří čas a náklady soudu a osob či orgánů, jimž se doručuje.“

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace - odkaz na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 Informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem, poskytuje formou přílohy – tabulek obsahujících seznam řízení, ve kterých figurovaly výše uvedené společnosti v požadovaném období, a v dalším plně odkazuje v souladu s § 6 odst. 1 Informačního zákona na zveřejněnou informaci, konkrétně na internetové stránky Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, kde žadatelka může jednotlivá rozhodnutí dohledat zadáním spisových značek příslušných řízení do tabulky Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu.

Podle § 6 odst. 1 Informačního zákona „pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“.
Nejvyšší soud nevede speciální seznamy (statistiky) konkrétních typů rozhodnutí, vymezených žadatelkou v úzce specifikované oblasti rozhodovací činnosti „o žalobách dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o nahrazení příslušných rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a předsedy Energetického regulačního úřadu“, proto žadatelce poskytuje spisové značky všech řízení, ve kterých vystupují výše uvedené společnosti v daném období s tím, že si předmětnou rešerši může žadatelka na základě těchto poskytnutých informací na internetových stránkách Nejvyššího soudu provést sama. Povinný subjekt dodává, že žádný zákonný předpis mu neurčuje, aby výše uvedené seznamy řízení (a seznamy rozhodnutí) v podobě, kterou vymezila žadatelka, vedl, respektive vytvářel.

Povinný subjekt tak předmětnou informaci v části, kde žadatelka požaduje rozsudky v řízení o dovoláních proti rozhodnutí o žalobách dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, o nahrazení příslušných rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a předsedy Energetického regulačního úřadu, poskytuje jako součást většího celku, což je plně v souladu s § 4a odst. 1, věta třetí Informačního zákona: „Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem.“ Ostatně, také odborná komentářová literatura se k této problematice vyjadřuje zcela jednoznačně (srovnej Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. Vydání. Praha. C. H. Beck, 2016, str. 266, bod 18) „Komentované ustanovení provádí bod 3. preambule směrnice 2003/98 („Subjekty veřejného sektoru by však neměly být povinny poskytovat výtahy z dokumentů, pokud to představuje nepřiměřené úsilí.“) a čl. 5 odst. 2 Směrnice 2003/98 ve znění směrnice 2013/37 (Odstavec 1 nezakládá povinnost subjektů veřejného sektoru vytvářet nebo upravovat dokumenty nebo poskytovat výtahy z dokumentů, aby splnily požadavky v něm stanovené, pokud by to představovalo nepřiměřené úsilí překračující rámec jednoduché operace.“) Důvodová zpráva k novele č. 61/2006 Sb. (sněmovní tisk č. 991 IV. volebního období PS PČR, 2005) k tomuto ustanovení dále uvádí: „Speciálně je upravena situace, kdy požadovaná informace je součástí většího celku a žadatel požaduje její vynětí. Pokud tato operace nepředstavuje pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, žádosti vyhoví, v opačném případě může povinný subjekt poskytnout v souladu s tímto zákonem celek, v němž je požadovaná informace obsažena.“

Pro úplnost povinný subjekt upřesňuje, že výše uvedenými citovanými směrnicemi jsou Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. 11. 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 16. 6. 2013 o opakovaném použití informací veřejného sektoru, kterou se mění směrnice 2003/98/ES.

Nejvyšší soud zveřejňuje veškerá vydávaná rozhodnutí na svých webových stránkách www.nsoud.cz. Jedná se o zveřejňování anonymizovaných verzí rozhodnutí, obvykle ve lhůtě 60 dnů od data, kdy příslušný senát definitivně vypravil kompletní spis s odůvodněným rozhodnutím k prvoinstančnímu soudu a věc tzv. „odškrtl“.

V poskytnuté příloze Zin 39-2018 jsou uvedena veškerá řízení z žadatelkou vymezeného období, která jsou k dnešnímu dni skončena rozhodnutím a jsou zveřejněna na internetových stránkách Nejvyššího soudu. V tabulce NezveřejněnoVyřízenoZin 39-2018 jsou uvedena řízení, ve kterých sice již bylo rozhodnuto, avšak Nejvyšší soud nemá k dnešnímu dni potvrzeno, že se rozhodnutí podařilo řádně doručit všem účastníkům řízení. Tato rozhodnutí Nejvyššího soudu, k nimž se vztahuje rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 39/2018, tedy nejsou a ani nemohou být k dnešnímu dni ještě zveřejněna. V zasílaných tabulkách nejsou uvedena řízení, které byla skončena tzv. „jinakem“ (tedy bez věcného vyřízení), neboť v předmětných věcech nebylo vydáno žádné rozhodnutí. Dále nejsou v tabulkách uvedena ani probíhající řízení, která dosud (do dnešního dne) nebyla vyřízena, neboť ze znění žádosti plyne, že žadatelka požaduje pouze informaci o skončených řízeních („rozsudky Nejvyššího soudu“).

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatelka nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu
pověřený vyřizováním žádostí o poskytnutí informace podle Informačního zákona



Přílohy (elektronické): Zin 39-2018, NezveřejněnoVyřízenoZin 39-2018