Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 40/2018

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti M. Z. (dále jen „žadatel“), ze dne 7. 3. 2018, sp. zn. Zin 40/2018,



takto:

Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a současně § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á v celém rozsahu bodu 6), neboť se jedná o požadavek na vytvoření nové informace.

Odůvodnění:

Povinný subjekt obdržel dne 7. 3. 2018 žádost o poskytnutí informace, evidovanou pod sp. zn. Zin 40/2018, kterou žadatel formuloval takto:

„ …ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, si Vás tímto dovoluji požádat o poskytnutí následujících informací za období let 1993 – 2017:
1) Kolika z vyřízených civilních dovolání (agenda Cdo a dříve rovněž agenda Odo) bylo
rozhodnutím Nejvyššího soudu vyhověno, tzn. napadené rozhodnutí bylo zrušeno či
změněno?
2) Kolik z vyřízených civilních dovolání (agenda Cdo a dříve rovněž agenda Odo) bylo
rozhodnutím Nejvyššího soudu odmítnuto?
3) Kolik z vyřízených civilních dovolání (agenda Cdo a dříve rovněž agenda Odo) bylo
rozhodnutím Nejvyššího soudu zamítnuto?
4) V kolika případech, v nichž bylo podáno civilní dovolání (agenda Cdo a dříve rovněž
agenda Odo) bylo přistoupeno k odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ve
smyslu § 243 písm. a) občanského soudního řádu?
5) V kolika případech, v nichž bylo podáno civilní dovolání (agenda Cdo a dříve rovněž
agenda Odo) bylo přistoupeno k odkladu právní moci napadeného rozhodnutí ve smyslu
§ 243 písm. b) občanského soudního řádu?
6) V kolika případech, v nichž bylo podáno civilní dovolání (agenda Cdo a dříve rovněž
agenda Odo) bylo přistoupeno k nařízení jednání k projednání dovolání ve smyslu
§ 243a občanského soudního řádu?
Žadatel byl výzvou ze dne 13. 3. 2018 vyzván k upřesnění předmětné žádosti, a to ve smyslu upřesnění pojmu „zrušeno či změněno“, „odmítnuto“ a „zamítnuto“ v bodech 1 až 3 předmětné žádosti, neboť v dovolacích řízeních u občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vzniká celá řada kombinací různých způsobů vyřízení věci. Žadatel byl tedy vyzván k upřesnění, jakým způsobem a zda vůbec mají být do statistiky zařazeny právě kombinace různých způsobů vyřízení věci. Žadatel žádost doplnil na základě výzvy podáním ze dne 13. 3. 2018 takto:

a) V bodě 1 žádám o sdělení počtu případů, v nichž bylo do napadeného rozhodnutí jakkoli zasaženo (tj. zrušeno či změněno), a to byť i jen částečně (tzn. zahrňte, prosím, do tohoto počtu i případy, v nichž nastala kombinace „částečně zrušeno“, „zrušeno vč. 1. stupně“, „zrušeno a vráceno“ apod.).
b) V bodě 2 žádám o sdělení počtu případů, v nichž vůbec nebylo přistoupeno k meritornímu projednání podaného dovolání a dovolání bylo tedy jako celek odmítnuto pro nepřípustnost, vady či zjevnou bezdůvodnost (tzn. nezahrnujte, prosím, případy, kdy došlo pouze k částečnému odmítnutí dovolání a ve zbytku byl proveden meritorní přezkum napadeného rozhodnutí).
c) V bodě 3 žádám o sdělení počtu případů, v nichž bylo sice dovolání meritorně projednáno (byť i jen částečně), avšak do napadeného rozhodnutí nebylo dovolacím soudem vůbec nijak zasaženo – nedošlo ani k jeho zrušení ani ke změně, a to ani částečně (tzn. zahrňte, prosím, do tohoto počtu i případy, v nichž nastala kombinace „částečně odmítnuto, ve zbytku zamítnuto“, „částečně zamítnuto, ve zbytku odmítnuto“, „částečně zamítnuto, ve zbytku zastaveno“ apod.).

K výroku rozhodnutí:
Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě Informační zákon. Podle § 1 Informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“ Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“. Povinný subjekt konstatuje, že účelem této výluky je určitá míra ochrany povinných subjektů před nutností vytvářet nové informace jen pro účely zpracování odpovědi na žádost (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2012, č. j. 4 As 37/2011-93, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2013, č. j. 8 As 9/2013-30).

Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona pak „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Nejvyšší soud nevede speciální statistiky, respektive záznamy o žadatelem v rámci bodu 6) požadované statistice počtu civilních dovolacích řízení, kdy bylo přistoupeno k nařízení jednání k projednání dovolání ve smyslu § 243a občanského soudního řádu. Povinný subjekt nemá bohužel ani možnosti, jak požadované informace získat jednoduše ze své elektronické databáze, provozované od roku 1998. Informační systém Nejvyššího soudu (dále jen „ISNS“) sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Jde přitom o údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu. Zadání parametrů pro jakékoli další sledovaní, z kterého by měl ISNS generovat nové statistiky, je technicky (resp. programátorsky) velice náročným procesem. Nejde v takovém případě o pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů. Naopak se jedná o vysoce specializovanou činnost, představující i „přidanou hodnotu“ v podobě tvůrčí činnosti pracovníků externí dodavatelské firmy, která by musela nové funkcionality systému ISNS naprogramovat, což lze na straně povinného subjektu hodnotit jako nepřiměřené úsilí. V případě bodu 6) žádosti sp. zn. Zin 40/2018 je přitom pravděpodobné, že i s vytvořením nového počítačového programu by s největší pravděpodobností nebylo možné vytvořit požadovanou statistiku zpětně.

Jelikož z žádného právního předpisu nevyplývá pro povinný subjekt povinnost vést informace v podobě, kterou žadatel vyspecifikoval v bodě 6) své žádosti a rovněž v návaznosti na argumentaci uvedenou výše, bod 6) žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 40/2018 ze dne 7. 3. 2018 povinný subjekt vyhodnotil jako požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona a žádost v tomto rozsahu částečně odmítl.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace s výjimkou těch informací, o nichž rozhodl výše uvedeným výrokem, žadateli poskytuje formou přílohy – tabulky.
K poskytnutému je třeba pro úplnost uvést, že rejstřík Cdo je veden u Nejvyššího soudu od roku 1998 a rejstřík Odo byl veden v letech 2001 až 2006. Žadateli jsou tedy v přiložené tabulce poskytnuty pouze informace o rejstříku Cdo od začátku roku 1998 do konce roku 2017 a Odo od začátku roku 2001 do konce roku 2006.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytnuty informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený vyřizováním žádostí o poskytnutí informace podle Informačního zákona



Příloha (elektronická) TabulkaZin 40 2018.xlsx