Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 44/2016


R O Z H O D N U T Í


Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“) rozhodl o žádosti paní Z. L., (dále jen „žadatelky“) z 8. 4. 2016 o poskytnutí úplného znění rozsudku Nejvyššího soudu z 16  3. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4461/2015,
takto:

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů se žádost žadatelky o poskytnutí úplného znění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 částečně odmítá tak, že v kopii požadovaného rozhodnutí nebudou poskytnuty osobní údaje jednotlivých účastníků řízení. To znamená, že budou anonymizovány údaje o jménu, příjmení, datu narození a bydlišti.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud obdržel dne 8. 4. 2016 žádost podle Informačního zákona, kde se žadatelka domáhá poskytnutí „úplného znění rozsudku Nejvyššího soudu ČR z 16. 3. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4461/2016“.

Na úvod je třeba konstatovat, že žadatelkou uvedené číslo jednací, tj. 22 Cdo 4461/2016, nebylo Nejvyšším soudem doposud žádnému řízení přiděleno. Po správní úvaze dospěl s ohledem na další identifikační znaky obsažené v žádosti povinný subjekt k závěru, že došlo při psaní žádosti k písařské chybě a žadatelka se domáhá úplného znění rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 ze dne 16. března 2016.

Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle ustanovení § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení. Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. zákona č. 101/2000 Sb. Úplné znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 ale takové osobní údaje účastníků řízení obsahuje, a to ve formátu jméno, příjmení, datum narození a bydliště. S ohledem na výše uvedené je ale nemůže povinný subjekt zpracovávat, což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona. Nejvyšší soud tak při vydání tohoto rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 44/2016 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů podle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud jako povinný subjekt rozhodl tak, že žádost o poskytnutí informace v rozsahu osobních údajů obsažených v rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 3. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4461/2015 v souladu s § 8a ve spojení s § 15 odst. 1 Informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadatelce pouze anonymizované znění rozsudku.

Poučení:

Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu v Brně.



                    Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
                    pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.




Příloha: 22Cdo4461-2015.docx