Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 50/2017

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti pana V. D. (dále také jako „žadatel“), ze dne 30. 4. 2017, sp. zn. Zin 50/2017,

takto:

I. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 Informačního zákona se žádost žadatele ze dne 30. 4. 2017 částečně o d m í t á v bodě 6.1., neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující informace.

II. Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a Informačního zákona a § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se žádost žadatele částečně o d m í t á v bodě 8.1. tak, že v kopiích požadovaných zápisů z voleb do soudcovské rady nebudou poskytnuty osobní údaje (vlastnoruční podpisy) jednotlivých soudců, asistentů a zaměstnanců Nejvyššího soudu.

O d ů v o d n ě n í :

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

Žadatel se prostřednictvím žádosti domáhá poskytnutí následujících informací týkajících se posledních dvou voleb do soudcovské rady Nejvyššího soudu:

1. Existuje pro Váš soud vnitřní předpis upravující volbu soudcovských rad?
1.1. Pokud takový vnitřní předpis existuje, prosím o zaslání jeho kopie.
2. Jaký je systém nominace kandidátů do voleb do soudcovské rady na Vašem soudě?
2.1. Pokud je systém nominace kandidátů určitým druhem primárních voleb, pak Vás žádám o sdělení systému organizace těchto primárních voleb. Tj., kdy a kde se nahlašují kandidáti, jak probíhá volba, kdo volí, kolik je maximální počet nominovaných kandidátů za jednotlivý úsek na Vašem soudu.
2.1.1. Pokud jsou takové primární volby upravené nějakým vnitřním předpisem či správním aktem, žádám o jeho zaslání.
3. Jaký byl celkový počet soudců způsobilých volit na shromáždění všech soudců dle § 54 odst. 1 zákona o soudech a soudcích?
4. Jaký byl počet soudců přítomných na výše uvedeném shromáždění soudců?
5. Jaký byl celkový počet odevzdaných hlasů?
6. Jaký byl počet neplatných hlasů?
6.1. Pokud byl podíl neplatných hlasů na celkovém počtu odevzdaných hlasů vyšší než 5 %, pak Vás žádám o sdělení nejčastějšího důvodu neplatnosti těchto hlasů.
7. Jak vypadaly hlasovací lístky? Tj. kolik na nich bylo uvedeno kandidátů a jaká byla pravidla pro jejich správné vyplnění, dle jakého klíče bylo určeno pořadí kandidátů.
7.1. Pokud je podoba hlasovacích lístků na Vašem soudu formalizována, pak Vás žádám o zaslání tohoto formuláře hlasovacího lístku.
7.2. Pokud není podoba hlasovacího lístku na Vašem soudu formalizována, pak Vás žádám o zaslání kopie torza hlasovacího lístku příslušného pro danou volbu soudcovské rady (tj. buď bez jmen konkrétních kandidátů, nebo se začerněnými osobními údaji).
8. Je na Vašem soudě vyhotovován zápis ze shromáždění soudců v rámci volby soudcovské rady?
8.1. Pokud ano, žádám Vás o zaslání kopie zápisu týkajícího se pojednávané volby soudcovské rady.

Vzhledem k tomu, že takto formulovaná původní žádost nebyla povinnému subjektu zcela srozumitelná, vyzval žadatele dne 5. 5. 2017 v souladu s § 14 odst. 5 písm. b) Informačního zákona k jejímu upřesnění. Žadatel žádost upřesnil ještě téhož dne.

K výroku I.
Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“. Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona pak „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Povinný subjekt k výroku I. rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti sp. zn. Zin 50/2017 uvádí, že (jak bude uvedeno také níže) v případě předposlední volby do soudcovské rady Nejvyššího soudu dne 23. 1. 2008 bylo odevzdáno 30 platných hlasovacích lístků a 6 lístků neplatných. V kontextu s požadavkem 6.1. předmětné žádosti, který zní „Pokud byl podíl neplatných hlasů na celkovém počtu odevzdaných hlasů vyšší než 5 %, pak Vás žádám o sdělení nejčastějšího důvodu neplatnosti těchto hlasů.“, povinný subjekt žadateli sděluje, že v zápisu z volby, v protokolu z volby vypracovaném volební komisí, ani v žádném jiném dokumentu, kterým Nejvyšší soud disponuje, není obsažena informace o tom, z jakého důvodu bylo 6 hlasovacích lístků označeno za neplatné. Lze proto usuzovat, že tato informace nikdy neexistovala (nevznikla), jedná se tedy o tzv. neexistující informaci.

Komentářová literatura (srov. Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha. C. H. Beck, 2016, s. 63) k tomu uvádí: „Z hlediska hmotněprávního pak může být žádost odmítnuta, jsou-li splněny dvě podmínky: požadovaná informace u povinného subjektu neexistuje (nebyla vytvořena, resp. zaznamenána ve smyslu § 3 odst. 3, případně v době podání žádosti u povinného subjektu již neexistuje) a současně povinný subjekt nemá zákonnou povinnost danou informací disponovat.“

Povinný subjekt proto na základě výše uvedených skutečností vydal podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 Informačního zákona rozhodnutí (výrok I.) o částečném odmítnutí žádosti.

K výroku II.
Podle ustanovení § 8a Informačního zákona „poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu“.

Podle § 4 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „osobním údajem je jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“. Podle § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. je zpracováním osobních údajů mj. též jejich šíření, předávání nebo zveřejňování. Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona může správce údajů zpracovat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů a bez tohoto souhlasu jen za podmínek stanovených v citovaném ustanovení.

Nejvyšší soud však nemá od subjektů těchto údajů souhlas s předáním jiné osobě, a ani nesplňuje další podmínky § 5 odst. 2 Informačního zákona, což poskytuje zákonný důvod pro částečné odmítnutí (výrok II.) předmětné žádosti o poskytnutí informace v souladu s § 8a Informačního zákona.
Povinný subjekt při vydání výroku II. rozhodnutí ve věci žádosti o poskytnutí informace sp. zn. Zin 50/2017 ze dne 30. 4. 2017 upřednostnil právo na ochranu osobnosti a osobních údajů dle čl. 10 Listiny základních práv a svobod nad právem na informace dle čl. 17 odst. 5 Listiny. Tímto rozhodnutím současně povinný subjekt nijak žadateli neomezil informační obsah poskytovaných dokumentů.

S ohledem na výše uvedené povinný subjekt rozhodl podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve výroku II. tak, že žádost o poskytnutí informací v rozsahu osobních údajů (vlastnoručních podpisů) obsažených v jednotlivých kopiích požadovaných, resp. poskytovaných, dokumentů, v souladu s § 8a Informačního zákona částečně odmítl a zasílá žadateli pouze anonymizované kopie.

Poučení:
Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání. Odvolání se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) Informačního zákona

Povinný subjekt požadované informace s výjimkou těch informací, o kterých rozhodl výrokem I. a výrokem II., žadateli poskytuje s tím, že na úvod uvádí termíny posledních dvou voleb do soudcovské rady Nejvyššího soudu, kterými byly dny 9. 1. 2013 a 23. 1. 2008.

Pro lepší přehlednost povinný subjekt nejprve kladně odpovídá na otázku žadatele číslo 8. předmětné žádosti a dodává k žadatelově požadavku 8.1., že mu v příloze nazvané „Zápisyvolby20013a2008“ zasílá zápisy z obou posledních voleb. Níže na ně totiž bude opakovaně odkazovat. V zápisech povinný subjekt anonymizoval údaje, o kterých rozhodl výrokem II.; konkrétní jména kandidátů nejsou rovněž patrná, protože nebyla předmětem žádosti, což vyplývá z jejího bodu 7.2., kde je uvedeno „bez jmen konkrétních kandidátů“.

K dalším bodům žádosti sp. zn. Zin 50/2017 ze dne 30. 4. 2017 povinný subjekt poskytuje následující informace:

1. Nejvyšší soud má svůj vnitřní předpis, Volební řád ze dne 23. 1. 2008, který v úzké návaznosti na zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, upravuje volbu soudcovských rad.
1.1. v příloze nazvané „VolebnířádNS“ zasílá povinný subjekt žadateli výše zmíněný aktuálně platný (také k dnešními dni) volební řád, kterým se řídily i poslední dvě volby soudcovských rad Nejvyššího soudu.
2. Systém nominace kandidátů je popsán ve výše zmíněném volebním řádu a rovněž v jednotlivých zápisech z voleb, které povinný subjekt žadateli poskytuje. V principu jde o to, že před každou volbou se ze seznamu všech soudců, kteří mohou být do soudcovské rady zvoleni (resp. jsou na shromáždění všech soudců přítomni anebo i přes svoji nepřítomnost dopředu písemně oznámili, že chtějí kandidovat), vyškrtnou ti, kdož s kandidaturou nesouhlasí. O zbylých se poté hlasuje jako o nominovaných.
2.1. a 2.1.1. S ohledem na dříve uvedené je odpověď záporná, tedy, neexistuje žádný „určitý druh primárních voleb“ a neexistuje tudíž k nim ani žádný vnitřní předpis. Vzhledem k tomu, že poskytnutí odpovědí na otázky 2.1. a 2.1.1. sám žadatel v žádosti podmínil v bodě 2.1. úvodní větou „Pokud je systém nominace kandidátů určitým druhem primárních voleb…“, pak sám předpokládal neexistenci takové informace a povinný subjekt z toho důvodu nevydával (na rozdíl od bodu 6.1.) rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti.
3. S odkazem na jednotlivé zápisy z voleb povinný subjekt uvádí, že dne 9. 1. 2013 byl počet soudců způsobilých volit na shromáždění všech soudců dle § 54 odst. 1 zákona o soudech a soudcích celkem 65, dne 23. 1. 2008 to bylo 58 soudců.
4. Opět s odkazem na zápisy z jednotlivých voleb uvádí povinný subjekt počet 60 soudců, kteří se účastnili volby dne 9. 1. 2013 a 37 soudců dne 23. 8. 2008.
5. a 6. Celkový počet odevzdaných hlasů 9. 1. 2013 byl 59, všechny byly platné; celkový počet odevzdaných hlasů 23. 1. 2008 byl 36, z toho 6 neplatných.
7., 7.1. a 7.2. Hlasovací (volební) lístek je u volby do soudcovské rady Nejvyššího soudu formalizován tak, že při každé volbě obsahuje nejprve seznam všech soudců, kteří mohou být do soudcovské rady zvoleni (tedy mimo předsedy, místopředsedy a předsedů kolegií), jsou přítomni na shromáždění všech soudců, anebo i když jsou nepřítomni, tak písemně předem oznámili svůj úmysl kandidovat. Z tohoto seznamu se pak vyškrtnou ti soudci, kteří nechtějí být zvoleni. Zbylí soudci na seznamu (volebním lístku) jsou automaticky považováni za kandidáty, o kterých se hlasuje. Další podrobnosti obsahují výše zmíněné poskytnuté přílohy. Pro ilustraci, jak vypadá volební lístek, zasílá povinný subjekt žadateli v příloze „Volebnílístek“ volební lístek pro volbu dne 9. 1. 2013. Volební lístek pro volbu dne 23. 1. 2008 vypadal formálně obdobně.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona


Přílohy (elektronické): Zápisyvolby20013a2008.pdf, VolebnířádNS .pdf, Volebnílístek.pdf