Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 51/2016

Poskytnutí informací podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informačního zákona“)

Vážený pane magistře,



Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 Informačního zákona (dále také jako „povinný subjekt“) obdržel dne 20. 4. 2016 Vaši žádost o poskytnutí informací podle Informačního zákona, zaevidoval ji pod sp. zn. Zin 51/2016 a následně Vás dne 25. 4. 2016 vyzval k upřesnění této žádosti.

Upřesněnou žádost sp. zn. Zin 51/2016 Nejvyšší soud obdržel 2. 5. 2016. Povinný subjekt Vám nyní na všech šest dílčích požadavků a otázek, obsažených v předmětné (upřesněné) žádosti, odpovídá následovně:

Odpověď na dílčí požadavky, obsažené v bodech 1, 2, 3, žádosti sp. zn. Zin 51/2016, tedy konkrétně seznam všech věcí, resp. spisových značek všech věcí, které napadly v období od 1. 1. 2015 do 1. 1. 2016 senátu 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, informace o datu nápadu každé z těchto výše uvedených spisových značek a rovněž také informace o předsedovi senátu a soudci zpravodaji, obsahuje tabulka ve formátu excel, nazvaná Zin51nápadsenátu21, zaslaná v příloze. Tabulka nad rámec Vašich požadavků obsahuje rovněž údaj o stavu uvedených věcí (odškrtnuta, nevyřízena, vyřízena) ke dni podání Vaší žádosti 20. 4. 2016.

V zájmu lepší srozumitelnosti další Vaše dotazy zodpovídám podle logické chronologie, tedy začnu otázkou číslo 6. „Jak je realizován proces vyřízení podání Nejvyšším soudem. Konkrétní popis od přijetí podání podatelnou, až po odeslání rozhodnutí výpravnou soudu. Zde se jedná o období od 1. 1. 2015 do 1. 1. 2016.“:

A. Listinné podání – podání převezme podatelna, vyznačí v knize došlých podání, od koho podání je a jeho adresu (adresáta); na podání vyznačí podacím razítkem den a čas, kdy podání převzala, v podacím razítku vyplní přílohy, svazky, kolky, apod. Poté podání podatelna předá evidenčnímu oddělení, které vylustruje, zda osoba zde nemá totožné podání, pokud ano, předloží je k té věci. Jestli u Nejvyššího soudu věc ještě není nijak evidována, zapisuje ji podle toho, o co se jedná, do příslušného rejstříku. Je-li uvedena v podání spisová značka Nejvyššího soudu, evidenční oddělení zjistí, v jakém stavu věc je, většinou se pak podání předkládá k uvedené spisové značce. Je na pracovnicích evidenčního oddělení, aby vyhodnotily, jestli není potřeba věc „znovu zapsat“ pod novou spisovou značkou, v případě nejasností konzultují svůj postup přímo na jednotlivých úsecích soudů, jak s podáním naložit.
Podání se předloží do spisu, předloží referentovi (soudci) k vyřízení. Referent podle toho, o co jde, buď zašle přípis prostřednictvím své kanceláře, činí další procesní úkony, apod. V aplikaci ISNS (Informační systém Nejvyššího soudu) se vyznačuje pohyb spisu, ukládají se dokumenty, které byly zaslány. V listinném spisu se zakládají a žurnalizují všechna podání, doručenky, apod. Specifika vedení spisu v různých agendách jsou uvedena v Kancelářském řádu Nejvyššího soudu. Odkaz na webové stránky Nejvyššího soudu, kde je kancelářský řád k dispozici, je zde:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/CB12B13F347A4EC7C1257F7A003886A3/$file/Kancelarsky%20rad.pdf

B. Elektronické podání – jde o stejný postup jako u listinného podání, jen s tím rozdílem, že podání přijde do elektronické podatelny rovnou na evidenční oddělení. To následně postupuje stejně jako s listinným podáním.

C. Došlý spis – dovolání - postup podatelny je stejný jako u podání; evidenční oddělení věc vylustruje, aby zjistilo, jestli u Nejvyššího soudu není totožná věc. Nenachází-li se u Nejvyššího soudu totožná věc, pak došlý spis evidenční oddělení podle obsahu zapíše do příslušného rejstříku v aplikaci ISNS. Jde-li o dovolání, přidělí věc příslušnému senátu, vyznačí specializaci a předá na příslušnou kancelář občanskoprávního a obchodního anebo trestního kolegia. Vedoucí kanceláře zašle informační dopis advokátovi (není-li dovolatel zastoupen, dovolateli), nafotí určené stejnopisy dle Kancelářského řádu Nejvyššího soudu (odkaz viz výše) do sběrného spisu, spis předloží řídícímu předsedovi senátu, ten spis přidělí soudci-zpravodaji (řešiteli) k vyřízení. Vše v souladu s Jednacím řádem Nejvyššího soudu, konkrétně Čl. 4.
Odkaz na Jednací řád Nejvyššího soudu je zde:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/0/0D3E0A24A1118F1CC1257F7A0038AA35/$file/Jednaci%20rad.pdf

Pokud jde o jiné agendy než je dovolání, postup je v podstatě stejný, specifika jsou opět uvedena v Kancelářském řádu Nejvyššího soudu.

K vypravování spisů: V okamžiku, kdy je vyhotoven originál rozhodnutí (rozhodovací činnost vedoucí k vytvoření originálu rozhodnutí je popsána viz níže), stará se o potřebné administrativní úkony, nutné pro vypravení spisu, příslušná kancelář senátu, konkrétně její referentky, pod vedením vedoucí kanceláře. Soudy mají povinnost zasílat vše adresátovi do datové schránky, pokud ji má. E-výpravnou, kterou má na starosti podatelna, odchází veškeré zprávy ve všední dny v 16:00 hod. Rozhodnutí se posílají na soudy nižších stupňů datovou schránkou s elektronickým podpisem pracovnice, která věc zpracovala. Originál rozhodnutí, protokol o hlasování zalepený v obálce, příp. protokol o vyhlášení rozsudku, průvodní dopis a stejnopisy rozhodnutí se zasílají společně s odesílajícím listinným spisem, opět na soud nižšího stupně.

K požadavku na informaci o procesu přípravy rozhodnutí Nejvyššího soudu se zaměřením na popis účasti jednotlivých zaměstnanců soudu v období od 1. 1. 2015 do 1. 1. 2016, Vaše otázka č. 4, Vám sděluji:

Poté, co je spis kanceláří, která spadá pod senát určený na základě rozvrhu práce, předložen soudci-zpravodaji (řešiteli), může soudce zpravodaj (a zpravidla tak činí) oslovit některého ze svých asistentů (vyšších soudních úředníků), aby mu pomohl vypracovat zprávu o spisu. Tato zpráva obsahuje základní údaje, zda bylo dovolání podáno včas, zda byl zaplacen soudní poplatek, zda je dovolatel zastoupen advokátem, zda spis obsahuje návrh na odložení vykonatelnosti, apod. Je-li to potřeba, učiní asistent po dohodě se soudcem-zpravodajem jednoduché procesní úkony, zašle výzvu účastníkům, apod.
Podle § 243a odst. 1 o. s. ř. dovolací soud rozhoduje zpravidla bez jednání, tj. neveřejně, na základě projednání věci v senátě (§ 37 odst. 1 o. s. ř.), což se zaznamenává do protokolu o poradě a hlasování. Je-li to potřebné, dovolací soud jednání nařídí (§ 243a odst. 2 o. s. ř.) a k němu předvolá účastníky řízení. Konečně, za splnění podmínek dle § 243f odst. 2 o. s. ř., může dovolací soud rozhodnout i předsedou senátu nebo pověřeným soudcem.

Otázka č. 5, „Kteří funkcionáři a zaměstnanci soudu se podílí na rozhodovací praxi soudu, a to v jakém rozsahu, pokud se jedná o konkrétní věc?“:

Rozhodovací činnost v konkrétní věci jednoznačně vykonávají pouze soudci, členové příslušného senátu, kterému byla věc přidělena podle platného rozvrhu práce. Ostatní zaměstnanci provádějí jen administrativní úkony, asistenti procesní úkony, kterými je soudci pověří. Funkcionáři soudu (předseda, místopředseda a předsedové obou kolegií) jsou rovněž soudci, kteří řádně zasedají v senátech a rozhodují o věcech, které byly jejich senátům přiděleny.

Nad rámec výše uvedených odpovědí mi dovolte, abych Vás ještě jednou odkázal na platný Kancelářský řád Nejvyššího soudu a také na platný Jednací řád Nejvyššího soudu (odkazy viz výše).
Tyto dokumenty Vám zcela jistě poskytnou ucelený obraz o rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu a pomohou nalézt odpovědi na Vaše další případné otázky z dané oblasti. Nezbývá než dodat, že soudci, asistenti a zaměstnanci Nejvyššího soudu se samozřejmě pokyny, které z těchto dokumentů vychází, bezvýhradně řídí.

Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení Vaší žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

S pozdravem


Mgr. Petr Tomíček,
vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu, pověřený vyřizováním žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb.


Příloha: Zin51nápadsenátu21.xls

Zin51nápadsenátu21