Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 71/2016

R O Z H O D N U T Í

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále také „povinný subjekt“ a „Informační zákon“) obdržel dne 17. 5. 2016 žádost o poskytnutí informací, ve které pisatel B. V. požaduje v písemné podobě následující: „Požaduji seznam všech soudců působících k 1. 1. 2015 na NS-ČR. Jakož i sdělení od kdy na NS-ČR působí a od kdy působí v justici – kde působili než se stali soudci NS. Případně sdělit jenž byli členy KSČ nebo kandidáty.“



Nejvyšší soud ve věci žádosti sp. zn. Zin 71/2016 B. V. (dále jen „žadatel“) rozhodl

takto:

Žádost sp. zn. Zin 71/2016 ze dne 17. 5. 2016 se částečně o d m í t á podle § 15 odst. 1 písm. Informačního zákona v souladu s § 2 odst. 4 ve spojení s § 3 odst. 3 Informačního zákona v části, kde se žadatel domáhá informací o tom, zda byli soudci, působící u Nejvyššího soudu k 1. 1. 2015, v minulosti kandidáty KSČ. Všechny další požadované informace povinný subjekt žadateli poskytne.

O d ů v o d n ě n í :

Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“ Důvodem pro odložení žádosti nebo částečné odložení může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje a rovněž zákon nepředpokládá, že by jí disponovat musel. V takovém případě jde o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“. Podle § 3 odst. 3 Informačního zákona pak „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Údaje o kandidátech KSČ Nejvyšší soud nikdy neshromažďoval, nenacházejí se ani v osobních spisech všech soudců a rovněž neexistuje v současné době podle zjištění povinného subjektu v České republice žádná instituce, která by podobnými seznamy disponovala. Seznam soudců, bývalých členů KSČ, zveřejnilo v lednu 2011 na svých internetových stránkách Ministerstvo spravedlnosti. Žadateli poskytovaná informace o soudcích, bývalých členech KSČ, je tedy převzata z tohoto veřejného seznamu a Nejvyšší soud ji má právě díky tomuto seznamu k dispozici. Ministerstvo spravedlnosti přitom uvádí, že seznam neobsahuje data o bývalých kandidátech KSČ, pouze členech, z řad soudců.

Nejvyšší soud v souvislosti s žádostí sp. zn. Zin 71/2016 a dotazem na možnost získat seznam bývalých kandidátů KSČ, oslovil přímo také Národní archiv. Ten shromažďuje dokumenty bývalého ÚV KSČ, mj. i dílčí fond členské evidence, obsahující cca 9 milionů kartotéčních lístků členů KSČ, popř. kandidátů členství. Jak se uvádí ve vyjádření, které Národní archiv v souvislosti s žádostí sp. zn. Zin 71/2016 Nejvyššímu soudu zaslal, je možné podle konkrétních jmen (soudců) pokusit se tyto osoby dohledat.
Tato služba je Národním archivem zpoplatněna a samotný archiv upozorňuje, že jeho databáze nemusí být kompletní.

Pokud tedy žadateli nebude stačit informace o členství soudců v bývalé KSČ, kterou mu Nejvyšší soud poskytuje formou upraveného seznamu veřejně publikovaného Ministerstvem spravedlnosti, a bude i nadále trvat také na údajích o kandidátech KSČ z řad soudců Nejvyššího soudu, odkazuje jej povinný subjekt přímo na Národní archiv. Archiv ostatně sám ve vyjádření, poskytnutém Nejvyššímu soudu, tuto možnost žadateli zprostředkovaně nabízí, uvádí náležitosti, za jakých lze takovou lustraci v jeho dokumentech provést, i odkaz na aktuální ceník této služby. Kopii vyjádření Národního archivu povinný subjekt přikládá jako přílohu číslo 2 tohoto rozhodnutí.

Pro konečné doplnění povinný subjekt uvádí: Evidovat informaci o tom, zda byl soudce Nejvyššího soudu v minulosti členem nebo kandidátem KSČ, neukládá povinnému subjektu žádný zákon, tedy ani zákon č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, kde jsou v § 60 stanoveny předpoklady pro výkon funkce soudce, ani lustrační zákon, tj. zákon č. 451/1991 Sb.

Nejvyšší soud přesto údaje o svých soudcích, bývalých členech KSČ, k dispozici má a žadateli je poskytuje formou tištěné přílohy 1 (tabulky).

Ve zmíněné tabulce žadatel nalezne rovněž odpovědi na další své otázky ze dne 17. 5. 2016, formulované v rámci žádosti sp. zn. Zin 71/2016. Konkrétně jde o seznam soudců Nejvyššího soudu k 1. 1. 2015; údaje o předchozím působišti každého tohoto soudce; informace o roku, od kdy pracuje daný soudce v justici, od kdy u Nejvyššího soudu; údaj o bývalém členství v KSČ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu podat odvolání. Odvolání se podává k povinnému subjektu, který rozhodnutí vydal, do 15 dnů ode dne doručení.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.


Příloha 1: Tabulka (seznam soudců Nejvyššího soudu, členství v KSČ – převzato jako informace zveřejněná Ministerstvem spravedlnosti, začátek působení v justici, rok nástupu na Nejvyšší soud, předchozí působiště)
Příloha 2: Odpověď Národního archivu ze dne 23. 5. 2016 na dotaz Nejvyššího soudu k problematice neexistence seznamu kandidátů KSČ z řad soudců.

Odpověď Národního archivu ze dne 23. 5. 2016 na dotaz Nejvyššího soudu k problematice neexistence seznamu kandidátů KSČ z řad soudců