Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 75/2019


ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti T. R., nar. XY, adresa XY (dále jen „žadatel“), ze dne 21. 5. 2019 a následně i 24. 5. 2019, sp. zn. Zin 75/2019,

takto:


I. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 72/2019 částečně odmítá v části podání č. 5794/2019 ze dne 21. 5. 2019, kde žadatel požaduje poskytnutí seznamu věcí v rámci agendy Nd jeden měsíc po nápadu věcí 30 Nd 221/2019, 30 Nd 222/2019, 30 Nd 223/2019, 30 Nd 224/2019, 30 Nd 225/2019, 30 Nd 226/2019 a to v časovém rozsahu od 5. 6. 2019 do 20. 6. 2019, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (nové) informace.
 
II. Podle § 15 odst. 1 v souladu s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost sp. zn. Zin 72/2019 částečně odmítá v části podáních, kde žadatel požaduje poskytnutí informací – data a času přidělení předmětných věcí zákonnému soudci, neboť se jedná o požadavek na poskytnutí neexistující (nové) informace.


Odůvodnění:

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 21. 5. 2019 dvě podání žadatele a následně také dne 24. 5. 2019 další podání. Vzhledem k tomu, že byla tato podání doručena v krátké době (bezprostředně) po sobě a zároveň i vzhledem k povaze žádostí, kdy se ve všech podáních žadatel domáhá obdobných informací k procesu přidělení jím specifikovaných věcí jednotlivým senátům (soudcům), byla tato podání spojena do jediného řízení pod spisovou značku Zin 75/2019.

Podání byla v elektronické podatelně povinného subjektu zaevidována pod následujícími čísly: 5672/2019, 5673/2019 a 5794/2019, v tomto znění (podtržení doplněno):

 

1) Podání č. 5672/2019:


„Nejvyšší soud, předseda soudu a dále ke sp. zn.: 20 Nd 182/2019, Nejvyššího soudu. Žádost o informace ze dne 21. 5. 2019, dle zák. č. 106/1999 Sb., lustrace osoby v ISAS či ISVKS (IS soudu) všechna řízení osoby T. R., nar. XY.

Proveďte výpis všech věcí za měsíc předcházející a za měsíc následující vždy před a po každém nápadu věci na soud (datum a čas přidělení) a přidělení věci zákonnému soudci v souladu s rozvrhem práce soudu, týkajícím se osoby T. R., nar. XY, ke sp. zn.: 20 Nd 182/2019, pro zpětný řádný přezkum řádně obsazeného senátu, tedy senátu v souladu s rozvrhem práce soudu a v souladu s přidělováním postupným tzv. kolečkem či prostřednictvím algoritmu přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci.

Jako příklad uvádím: „věc osoby T. R., nar. XY napadla soudu dne 1. 1. 2018 (přidělena zákonnému soudci dle rozvrhu práce soudu dne: datum a čas přidělení), tedy věci napadlé 1xměsíc před tím, jsou v rozsahu od 1. 12. 2017 až 1. 1. 2018 a věci napadlé 1x měsíc po tom jsou v rozsahu od 1. 1. 2018 do 1. 2. 2018“.“

 

2) Podání č. 5673/2019:


„Nejvyšší soud, předseda soudu a dále ke sp. zn.: 0 Nd 221/2019 (UL 27/2019, VS v Praze), 0 Nd 222/2019 (UL 26/2019, VS v Praze), 0 Nd 223/2019 (UL 25/2019, VS v Praze), 0 Nd 224/2019 (UL 24/2019, VS v Praze), 0 Nd 225/2019 (UL 23/2019, VS v Praze), 0 Nd 226/2019 (UL 22/2019, VS v Praze), Nejvyššího soudu

Žádost o informace č. 2 ze dne 21. 5. 2019, dle zák. č. 106/1999 Sb., lustrace osoby v ISAS či ISVKS (IS soudu) všechna řízení osoby T. R., nar. XY.

Proveďte výpis všech věcí za měsíc předcházející a za měsíc následující vždy před a po každém nápadu věci na soud (datum a čas přidělení) a přidělení věci zákonnému soudci v souladu s rozvrhem práce soudu, týkajícím se osoby T. R., nar. XY, ke sp. zn.: 0 Nd 221/2019 (UL 27/2019, VS v Praze), 0 Nd 222/2019 (UL 26/2019, VS v Praze), 0 Nd 223/2019 (UL 25/2019, VS v Praze), 0 Nd 224/2019 (UL 24/2019, VS v Praze), 0 Nd 225/2019 (UL 23/2019, VS v Praze), 0 Nd 226/2019 (UL 22/2019, VS v Praze), pro zpětný řádný přezkum řádně obsazeného senátu, tedy senátu v souladu s rozvrhem práce soudu a v souladu s přidělováním postupným tzv. kolečkem či prostřednictvím algoritmu přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci.

Jako příklad uvádím: „věc osoby T. R., nar. XY napadla soudu dne 1. 1. 2018 (přidělena zákonnému soudci dle rozvrhu práce soudu dne: datum a čas přidělení), tedy věci“

3) Podání č. 5794/2019:


„Obvodní soud pro Prahu 8, předseda soudu a dále ke sp. zn.: 0 P 35/2012, Obvodní soud pro Prahu 8. Žádost o informace ze dne 24. 5. 2019, dle zák. č. 106/1999 Sb., osoby T. R., nar. XY. Proveďte výpis všech věcí za měsíc předcházející a za měsíc následující vždy před a po každém nápadu věci na soud (datum a čas přidělení) a přidělení věci zákonnému soudci v souladu s rozvrhem práce soudu, týkajícím se osoby T. R., nar. XY, pouze ke sp. zn.: 0 P 35/2012, pro zpětný řádný přezkum řádně obsazeného senátu, tedy senátu v souladu s rozvrhem práce soudu a v souladu s přidělováním postupným tzv. kolečkem či prostřednictvím algoritmu přidělování jednotlivých věcí zákonnému soudci.

Jako příklad uvádím: „věc osoby T. R., nar. XY napadla soudu dne 1. 1. 2018 (přidělena zákonnému soudci dle rozvrhu práce soudu dne: datum a čas přidělení), tedy věci napadlé 1xměsíc před tím, jsou v rozsahu od 1. 12. 2017 až 1. 1. 2018 a věci napadlé 1x měsíc po tom jsou v rozsahu od 1. 1. 2018 do 1. 2. 2018“.“




K výroku I. rozhodnutí:

Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.


Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Podle § 3 odst. 3 informačního zákona „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě, nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Věci sp. zn. 30 Nd 221/2019, 30 Nd 222/2019, 30 Nd 223/2019, 30 Nd 224/2019, 30 Nd 225/2019, 30 Nd 226/2019 napadly Nejvyššímu soudu dne 20. 5. 2019, proto nelze žadateli poskytnout věci napadlé na Nejvyšší soud jeden měsíc po datu 20. 5. 2019, a to z prostého důvodu, že se tento požadavek vztahuje do budoucna. V poskytovaném souboru (příloze) je tak přehled věcí napadených v rámci agendy „Nd“ od 23. 3. 2019 do 4. 6. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace, které budou postupně ještě teprve vytvářeny.

Při posouzení žádosti je třeba jednoznačně dospět k závěru, že povinnost poskytovat informace míří do minulosti, tj. vůči skutečnostem, které již nastaly a trvají (nebo podle názoru žadatele nastat měly či mohly).“ (viz JELÍNKOVÁ, J., TUHÁČEK, M.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017, 284 s., str. 24). Dále též i následující komentářový závěr (viz FUREK, A., ROTHANZL, L., JIROVEC, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 62 – 63): „Ve všech těchto případech tedy nastává specifická situace, v níž žadatel požaduje určitou informaci, která se sice pojmově vztahuje k působnosti povinného subjektu /…/, avšak v okamžiku podání žádosti neexistuje, resp. neexistuje v žadatelem poptávaném stavu, a žadatel se výslovně nebo implicitně domáhá jejího vytvoření /…/. Požadavek žadatele ve smyslu § 2 odst. 4 směřuje do budoucnosti a z tohoto hlediska se tak dostává mimo režim SvInf, neboť „neexistující informace“ nesplňuje jeden z pojmových znaků informace, jak je zákon vymezuje v § 3 odst. 3 (informací je jen údaj zaznamenaný, tudíž pro povinný subjekt existující).

V časovém úseku od 4. 6. 2019 až 20. 6. 2019 tak bylo nutné žádost částečně odmítnout podle § 2 odst. 4 informačního zákona z důvodu neexistence žadatelem požadovaných informací.




K výroku II. rozhodnutí:
 
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně o odmítnutí části žádosti“.

Podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Zákonem, který provádí uvedené ustanovení čl. 17 odst. 5 Listiny, je právě informační zákon. Podle § 1 informačního zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro poskytování informací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona se „povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Nejvyšší soud neeviduje datum a čas přidělení jednotlivých věcí konkrétnímu senátnímu oddělení občanskoprávního a obchodního kolegia a následně také konkrétním soudcům, kteří tvoří tříčlenný senát, jenž ve věci (zpravidla) rozhoduje. Uvedený proces se řídí rozvrhem práce, což bylo ostatně právě témuž žadateli sděleno a podrobně popsáno v odpovědi již dříve, a to např. v rámci řízení sp. zn. Zin 160/2018. Pro správné přidělení věci v souladu s rozvrhem práce je samozřejmě rozhodující, aby podatelna Nejvyššího soudu zaznamenala datum a také čas nápadu věci na Nejvyšší soud (datum a čas doručení na podatelnu), žádný právní předpis přitom nestanoví Nejvyššímu soudu povinnost, aby byl přesně evidován také čas administrativního úkonu, kterým je přidělení věci konkrétnímu senátnímu oddělení civilního kolegia Nejvyššího soudu a jeho soudcům. Proto také Informační systém Nejvyššího soudu ISNS (dále jen „ISNS“) tyto údaje neeviduje.

ISNS sleduje a přesně vyhodnocuje jen konkrétně zadané statistické údaje, jejichž sledování si vyžaduje běžná denní činnost soudu, a to podle parametrů, které jsou do něj předem naprogramovány. Vzhledem k výše uvedenému se tedy žadatel domáhá poskytnutí informace, kterou Nejvyšší soud nedisponuje, a ani žádný právní předpis mu neukládá požadovanou informací disponovat.

Povinný subjekt proto žádostem o poskytnutí informace sp. zn. Zin 75/2019 ze dne 21. 5. 2019 i v těchto uvedených konkrétních pasážích částečně vyhodnotil jako požadavek na poskytnutí neexistující informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona a žádost ve výše specifikované části částečně odmítl.

 

Poučení:

 

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

  

Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona

  


Povinný subjekt požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž částečném odmítnutí rozhodl výše uvedenými výroky, poskytuje formou následujícího sdělení a příloh.

V tabulce v příloze „Výpis věcí pro osobu“ jsou uvedena veškerá řízení vedená pro osobu žadatele, a to jak v rozhodovací agendě, kde rozhodují jednotlivé senáty trestního kolegia a občanskoprávního a obchodního kolegia, jimž jsou věci přidělovány na základě rozvrhu práce a jeho pravidel, tak další rejstříky S, Sm, Zin, Ncn nebo Ntn, kde pravidla pro přidělování věcí do nich jsou jednoznačná. Vždy je zde určena osoba, která za každý z těchto rejstříků osobně zodpovídá – taková osoba je pak přesně definována v Organizačním řádu soudu, Jednacím řádu soudu a Kancelářském řádu. Proto tyto spisové značky údaj o senátu neobsahují, resp. nahrazuje je číslice „0“. – Zmiňované „organizační dokumenty“ jsou veřejnosti volně dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz .

Povinný subjekt žadateli poskytuje tabulku „Výpis nápadu věcí Nd“, která obsahuje soupis všech věcí vedených v rámci agendy Nd v rámci požadovaného časového úseku - jeden měsíc před napadením první žadatelem uvedené věci a půl měsíce po napadení poslední žadatelem označené věci vedené u Nejvyššího soudu. Jako první z žadatelem uváděných věcí došla na Nejvyšší soud věc vedená pod sp. zn. 20 Nd 182/2019 (dne 23. 4. 2019), následně pak věc 29 Nd 217/2019 napadla Nejvyššímu soudu 16. 5. 2019 (u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 35/2012). Poslední skupina věcí uvedených v podání č. 5673/2019 napadla Nejvyššímu soudu 20. 5. 2019.

V poskytovaném souboru je tak přehled věcí napadených v rámci agendy „Nd“ Nejvyššího soudu od 23. 3. 2019 do 4. 6. 2019, jelikož vzhledem k časovému vymezení žádosti a lhůtám informačního zákona pro vyřízení nebylo možné poskytnout všechny požadované informace.

Všechny požadované informace jsou přitom žadateli poskytovány v rámci jednoho souboru, tedy povinný subjekt nevypracovával samostatné tabulky pro každé jednotlivé řízení. Žadatel má díky tomu lepší souhrnný přehled o přidělování jednotlivých věcí.

 

Poučení:

 

 Pokud se způsobem vyřízení žádosti v místě, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

  

V Brně dne 5. 6. 2019

  

Mgr. Petr Tomíček


vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona

 
Přílohy (tištěné):
Výpis věcí pro osobu
Výpis nápadu věcí ND