Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 78/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. T. J., (dále jen „žadatel“), ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. Zin 78/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,
takto:

I. V rozsahu celého bodu 1 předmětné žádosti a v první části bodu 2 předmětné žádosti v otázkách „Kolik z těchto dovolání, napadlých po 21 Cdo 5311/2015, je v současnosti již rozhodnuto? Kolik z nich se týkalo nezletilých dětí?“ povinný subjekt žádosti Mgr. T. J., Ph.D. vyhovuje a informace p o s k y t u j e .

II. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona a současně s § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D., v celém rozsahu bodů 3, 4 a v bodě 2 předmětné žádosti v otázce „Objasněte prosím, proč dostaly prioritu před řízením 21 Cdo 5311/2015“, částečně o d m í t á .

III. Stížnost Mgr. T. J., Ph.D. na průtahy v řízení věci sp. zn. 21 Cdo 5311/2015, připojena na závěr předmětného podání, se p o s t u p u j e předsedovi Nejvyššího soudu, kterému dle § 168 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích přísluší pravomoc o stížnosti rozhodnout.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud (dále také jako „povinný subjekt“) obdržel dne 30. 5. 2016 žádost podle Informačního zákona, v níž se žadatel domáhá odpovědí na 4 konkrétní otázky (rozšířené o doplňující podotázky) a v závěru podává rovněž stížnost na průtahy v řízení a „žádost o změnu rozvrhu práce Nejvyššího soudu tak, aby opatrovnické věci byly vyřizovány rychleji.“

Povinný subjekt k tomu, v souladu s výše vydanými výroky rozhodnutí, uvádí následující odůvodnění:

VÝROK I.:

Požadované informace k bodu 1:

Kolik případů civilního dovolání napadlo Nejvyššímu soudu po tomto spisu (civilní dovolání č. 5312/2015) až do současnosti? Uveďte součet civilních dovolání od č. 5312/2015 do konce roku 2015 a od začátku roku 2016 do současnosti.

Odpověď:

Od 27. 11 2015 do 31. 12. 2015 napadlo na občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu 476 věcí. Od 1. 1. 2016 do 30. 5. 2016 (14:00 hod.) napadlo na občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu 2686 věcí. Součet tedy činí 476 + 2686 = 3 162 věcí.

Požadované informace z úvodní otázky k bodu 2:

Kolik z těchto dovolání, napadlých po 21 Cdo 5311/2015, je v současnosti již rozhodnuto? Kolik z nich se týkalo nezletilých dětí?

Odpověď:

K 30. 5. 2016 je vyřízeno z dovolání, napadlých po 21 Cdo 5311/2015, celkem 1 052 věcí. Z toho v 940 případech již bylo rozhodnutí spolu se spisem odesláno také zpět k prvoinstančnímu soudu, u ostatních vyřízených věcí se čeká na podpis originálu rozhodnutí předsedou senátu.

Pokud se žadatel pod otázkou „Kolik z nich se týkalo nezletilých dětí?“ domáhá odpovědi ve smyslu napadlých věcí v oblasti rodinného práva (opatrovnictví), pak těchto věcí bylo ve stanoveném období 16, nevyřízeno zůstává 15, zbývající jediná věc byla rozhodnutím tzv. JINAK vrácena prvoinstančnímu soudu k doplnění spisu. I v tomto případě tedy k rozhodnutí ve věci samé nedošlo.

Všechny tyto věci (celkem 16) byly přiděleny senátu č. 21 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, dohromady napadlo do tohoto senátu v období od 27. 11. 2015 do 30. 5. 2016 (14:00 hod.) přesně 408 věcí.


VÝROK II:

Požadované další informace k bodu 2:

Objasněte, prosím, proč dostaly prioritu před řízením 21 Cdo 5311/2015.

K výše uvedené otázce povinný subjekt uvádí: Podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“ Zároveň podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“ Požadavek formulovaný jako: „Objasněte, prosím, proč dostaly prioritu před řízením 21 Cdo 5311/2015.“ interpretuje povinný subjekt jako dotaz z oblasti rozhodovací činnosti soudu, který se přitom netýká konečného rozhodnutí, nýbrž průběhu řízení a k němu nemusí povinný subjekt poskytovat informace ve smyslu Informačního zákona. Pokud má v obecné rovině jakýkoliv subjekt (účastník) pochyby o průběhu soudního řízení, musí k tomu použít jiné zákonné mechanismy, než je Informační zákon. Ten slouží k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv o průběhu rozhodovací činnosti. Současně jde rovněž o dotaz na názor a také požadavek na vznik nové informace, když podle § 3 odst. 3 Informačního zákona „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli obsah nebo jeho část v jakékoli podobě, zaznamenaný na jakémkoli nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Požadované informace v bodě 3:

Co udělal dosud Nejvyšší soud v řízení č. 21 Cdo 5311/2015? Jaké kroky ještě zbývá podniknout a kdy to bude?

I v tomto případě směřují obě položené otázky k rozhodovací činnosti soudu, a to k průběhu řízení. Otázka „Jaké kroky ještě zbývá podniknout a kdy to bude?“ je rovněž ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona dotazem na názor a budoucí rozhodnutí. Nejvyšší soud přitom v zájmu vlastní nestrannosti nemůže dopředu vytvářet a veřejně prezentovat žádný úsudek ve věci probíhajícího soudního řízení. Až konečné rozhodnutí senátu, řádně přiděleného na základě rozvrhu práce, je zásadním výstupem pro účastníky řízení a rovněž pro veřejnost.

Požadované informace v bodě 4:

Kolik jiných spisů ještě vyřídí Nejvyšší soud přednostně, než se začne věnovat řízení č. 21 Cdo 5311/2015?

Povinný subjekt opět konstatuje, že i v tomto případě se jedná o otázku, kterou je třeba podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona označit za dotaz, který směřuje k rozhodovací činnosti soudu, avšak netýká se konečné fáze rozhodnutí. Zároveň ve smyslu § 2 odst. 4 Informačního zákona jde o dotaz na názor a budoucí rozhodnutí.


VÝROK III:

Poslední část žádosti ze dne 30. 5. 2016, v níž žadatel poukazuje na průtahy řízení, posoudil povinný subjekt podle skutečného obsahu jako stížnost ve smyslu § 164 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, kterou není oprávněn sám vyřídit, a proto rozhodl o postoupení části žádosti předsedovi Nejvyššího soudu. Povinný subjekt žadateli sděluje, že k vyřizování stížností na průtahy v řízení (a k tomu připojené žádosti o změnu rozvrhu práce Nejvyššího soudu) není kompetentní oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu, pověřené vyřizováním žádostí o poskytování informací podle Informačního zákona, ale na základě § 168 zákona č. 6/2002 Sb. výhradně předseda Nejvyššího soudu. Předmětná část žádosti byla předána předsedovi Nejvyššího soudu dne 31. 5. 2016.



Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (výrok II.) lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Proti obsahu a způsobu, jakým byla poskytnuta informace (výrok I.), může žadatel podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb.