Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 81/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti JUDr. D. M., (dále jen „žadatel“), ze dne 8. 6. 2016,

takto:

I. Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost JUDr. D. M. částečně odmítá v části, kde se žadatel domáhá informace o celkovém počtu žádostí o odložení vykonatelnosti, jež obdržel povinný subjekt v posledních 3 letech.

II. Podle § 11 odst. 4 písm. b) se žádost JUDr. D. M. částečně odmítá v části, kde se žadatel domáhá informace v podobě plných textů rozhodnutí, kterými Nejvyšší soud odložil vykonatelnost předchozího rozhodnutí odvolacího soudu.

III. Povinný subjekt podle § 14 odst. 5 písm. d) poskytuje žadateli informaci o celkovém počtu Nejvyšším soudem vydaných kladných rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti v posledních 3 letech, resp. v období od 1. 1. 2013 do 14. 6. 2016; poskytuje žadateli informace o datu vydání usnesení, kterými byla vykonatelnost odložena; poskytuje žadateli rovněž informace o datu nápadu věci, kde Nejvyšší soud kladně rozhodl o odkladu vykonatelnosti; poskytuje žadateli informace o datech podání žádostí o odklad vykonatelnosti v řízeních, kde byla vykonatelnost skutečně Nejvyšším soudem odložena, popř. informaci o tom, ve kterém řízení Nejvyšší soud vykonatelnost odložil bez předchozí žádosti; poskytuje žadateli informaci k evidenci pracovní doby soudců.

IV. Povinný subjekt poskytne po zaplacení úhrady ve výši 1 100,- Kč, ke které žadatele vyzval dne 4. 7. 2016, informace o složení jednotlivých tříčlenných senátů občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, jenž v uplynulých 3 letech, respektive v období od 1. 1. 2013 do 14. 6. 2016, kladně rozhodly o odkladu vykonatelnosti a současně po zaplacení výše stanovené úhrady povinný subjekt poskytne rovněž také informace o předmětu každého takového řízení ve vyznačeném období.

Odůvodnění:

K výroku I.:

Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“ Dotaz na celkový počet podaných žádostí o odklad vykonatelnosti rozhodnutí soudu nižšího stupně je přitom jednoznačně požadavkem na vytvoření nové informace, neboť Nejvyšší soud neshromažďuje tyto údaje a nevytváří ani statistiky, za pomoci kterých by mohl uspokojivě odpovědět na danou otázku, vyplývající ze žádosti sp. zn. Zin 81/2016.
Údaje o tom, zda byla či nebyla podána žádost o odklad vykonatelnosti, nejsou obsaženy ani v pomocných, tzv. sběrných spisech, které po rozhodnutí ve věci zůstávají v archivu či spisovně Nejvyššího soudu. Požadovaná informace by musela být povinným subjektem nově vytvořena, k čemuž není Nejvyšší soud s odkazem na § 2 odst. 4 Informačního zákona povinován. O neposkytnutí informace ale musí vydat rozhodnutí.

Dále k této části žádosti sp. zn. Zin 81/2016 Nejvyšší soud dodává, že senáty občanskoprávního a obchodního kolegia nezřídka rozhodnou o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí (samy odloží vykonatelnost) bez toho, aniž by o to dovolatel přímo požádal. Z toho důvodu není možné vytvořit „statistiku procentuální úspěšnosti“ žádostí o odklad vykonatelnosti.

K výroku II.:

Odklad vykonatelnosti rozhodnutí je procesní institut, který je zakotven v § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). O tomto institutu se rozhoduje v souladu s § 167 odst. 1 o.s.ř. formou usnesení. Rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti však dovolací soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o dovolání samotném, pouze jím upravuje vedení dalšího řízení. Jelikož se rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti nevydává ve formě rozsudku, není Nejvyšší soud povinen s odkazem na § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona takovou informaci žadateli poskytnout, neboť „… povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků“.

K výroku III.:

Přílohou tohoto rozhodnutí je podrobná tabulka (Tabulka Zin 81-2016), ve které žadatel nalezne celkem 56 odkazů na konkrétní řízení (identifikováno spisovou značkou) u Nejvyššího soudu, ve kterých jednotlivé senáty občanskoprávního a obchodního kolegia v období od 1. 1. 2013 do 14. 6. 2016 odložily v souladu s § 243 písm. a) o.s.ř. vykonatelnost napadeného rozhodnutí soudu nižšího stupně. Dále se v tabulce nachází údaj o datu nápadu dané věci na Nejvyšší soud; údaj o datu nápadu žádosti o odklad vykonatelnosti na Nejvyšší soud, popř. informace o tom, že takovou žádost Nejvyšší soud v daném řízení neobdržel a o odkladu vykonatelnosti rozhodl bez předchozí žádosti; údaj o datu vydání usnesení o odkladu vykonatelnosti; údaj o stavu celého dovolacího řízení k datu 14. 6. 2016 a jméno soudce zpravodaje v daném řízení.

K evidenci pracovní doby soudců povinný subjekt v odpovědi uvádí: Nejvyšší soud nepoužívá k evidenci a kontrole docházky soudců (asistentů a dalších zaměstnanců soudu) žádný elektronický čipový systém (např. elektronické turnikety u vchodu do budovy), jak je to běžné u některých jiných zaměstnavatelů. Je tomu tak mimo jiné proto, že zaměstnanci Nejvyššího soudu pracují nejen v hlavní budově, ale také na detašovaných pracovištích, kde bohužel není instalace takového zařízení možná a pracují také z domova. V případě soudců, kteří mají všichni své kanceláře v hlavní budově, je na místě spíše argument práce z domova, popřípadě z míst, kde například přednášejí, z častých služebních cest, apod. Všichni soudci mají za tím účelem zřízen dálkový přístup do počítačových databází Nejvyššího soudu.

Jako doklad o docházce jednotlivých soudců pak slouží tzv. absenční listy, kde se zaznamenávají dny, ve kterých soudce čerpal dovolenou anebo z jiného důvodu nemohl pracovat (nemoc). Tyto doklady zpracovává a archivuje personální oddělení Nejvyššího soudu.

K výroku IV.:

Nejvyšší soud podle § 17 odst. 3 Informačního zákona vyzval dne 4. 7. 2016 žadatele k zaplacení úhrady za poskytnutí té části informací, k jejichž nalezení bude potřeba zvlášť složité vyhledání. Informace, popsané ve výroku IV. tohoto rozhodnutí a rovněž v textu výzvy ze dne 4. 7. 2016, budou poskytnuty až po zaplacení této úhrady.

Nad rámec tohoto sdělení povinný subjekt informuje žadatele o tom, že většina z 56 předmětných řízení, kde je potřeba nahlédnout pro poskytnutí informace přímo do spisu, již byla rozhodnuta ve věci samé. Na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz tak žadatel po zadání příslušné spisové značky řízení do tabulky Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu pravděpodobně nalezne již anonymizovanou verzi konečného rozhodnutí. Je možné, ale ne zcela jisté, že právě v této anonymizované verzi rozhodnutí žadatel nalezne odpovědi na otázky týkající se kompletního složení senátu, jež ve věci rozhodoval a podrobnější informace o předmětu řízení.


Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (výrok I. a II.) lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Při nesouhlasu se způsobem, popřípadě rozsahem, poskytnutí informace (výrok III. a IV.), je možné podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl, rozhoduje o ní předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona



Příloha: Tabulka Zin 81-2016