Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 82/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti J. V., (dále jen „žadatel“), ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. Zin 82/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,
takto:

I. Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 2 odst. 4 Informačního zákona se žádost J. V. ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. Zin 82/2016, částečně o d m í t á v části, kde se žadatel dotazuje na počet podaných žádostí o odložení vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí soudu nižší instance v době 1. 1. 2015 – 30. 5. 2016.

II. Podle § 14 odst. 5 písm. d) povinný subjekt všechny ostatní požadované informace poskytuje, s výjimkou těch, které jsou obsaženy ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žadatel dne 8. 6. 2016 adresoval Nejvyššímu soudu žádost o poskytnutí informací podle Informačního zákona, evidovanou pod sp. zn. Zin 82/2016, ve které uvedl tyto konkrétní dotazy:

Kolik dostal váš soud žádostí o odložení vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí v době 1.1.2015-30.5.2016 a kolika z nich bylo vyhověno.“

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud potřeboval nejprve upřesnit žádost v tom smyslu, zda ji žadatel vztahuje k činnosti celého soudu anebo pouze k činnosti občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, vyzval povinný subjekt dne 15. 6. 2016 žadatele podle § 14 odst. 5 písm. b) Informačního zákona k upřesnění žádosti. Žadatel tak učinil následujícího dne 16. 6. 2016 s tím, že sdělil: „Zajímá mne tedy jen obchodní kolegium.“

K výroku I.:

Podle § 2 odst. 4 Informačního zákona „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“ Dotaz na celkový počet podaných žádostí o odklad vykonatelnosti rozhodnutí soudu nižšího stupně je přitom jednoznačně požadavkem na vytvoření nové informace, neboť Nejvyšší soud neshromažďuje tyto údaje a nevytváří ani statistiky, za pomoci kterých by mohl uspokojivě odpovědět na danou otázku, vyplývající ze žádosti sp. zn. Zin 82/2016.

Údaje o tom, zda byla či nebyla podána žádost o odklad vykonatelnosti, nejsou obsaženy ani v pomocných, tzv. sběrných spisech, které po rozhodnutí ve věci zůstávají v archivu či spisovně Nejvyššího soudu. Požadovaná informace by musela být povinným subjektem nově vytvořena, k čemuž není Nejvyšší soud s odkazem na § 2 odst. 4 Informačního zákona povinován. O neposkytnutí informace ale musí vydat rozhodnutí.

Dále k této části žádosti sp. zn. Zin 82/2016 Nejvyšší soud dodává, že senáty občanskoprávního a obchodního kolegia nezřídka rozhodnou o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí (samy odloží vykonatelnost) bez toho, aniž by o to dovolatel přímo požádal. Z toho důvodu není možné vytvořit „statistiku procentuální úspěšnosti“ žádostí o odklad vykonatelnosti.

K výroku II:

Možnost dovolacím soudem odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí soudu nižší instance je upravena v § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, kde se uvádí:

Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

V období od 1. 1. 2015 do 30. 5. 2016 jednotlivé senáty občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu vydaly celkem 22 usnesení, ve kterých odložily vykonatelnost rozhodnutí soudu nižšího stupně.

Nad rámec žadatelem požadovaných informací Nejvyšší soud dále uvádí, že senáty jeho občanskoprávního a obchodního kolegia celkem v 7 případech v období od 1. 1. 2015 do 31. 5. 2016 odložily právní moc rozhodnutí soudu nižšího stupně.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (výrok I.) lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Při nesouhlasu se způsobem, popř. rozsahem, poskytnutí informace (výrok II.), je možné podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl, rozhoduje o ní předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona