NS odmítl dovolání ve věci pokusu trojnásobné vraždy

Autor: Ing. Petr Knötig | 11/26/2013

Nejvyšší soud v Brně v neveřejném zasedání odmítl dovolání A. M. (1965) z Prahy, protože bylo podáno z jiného důvodu, než připouští trestní řád. Rozhodnutí nižších soudů se tedy nemění a uložený trest zůstává v platnosti.

A. M. byl Městským soudem v Praze 4. 2. 2013 uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu vraždy, za nějž byl odsouzen k výjimečnému trestu odnětí svobody v trvání 25 let. Pro výkon trestu byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Vrchní soud v Praze pak jeho odvolání 9. 4. 2013 zamítl.


Soudy vzaly za prokázané, že A. M. (zkráceně) 28. 8. 2012 v Praze 5, Nádražní ulici nožem o délce čepele 14 cm ze zadu bodl do zad tři muže (ročníky narození 1972, 1973 a 1986), kterým způsobil těžká poranění vnitřních orgánů s rozsáhlým krvácením. Život jim zachránila jen okamžitá profesionální péče lékařů, ovšem nejstarší z mužů přes veškerou péči po několika týdnech zemřel v důsledku komplikovaného průběhu poúrazového stavu. Bylo však prokázáno, že smrt nastala v příčinné souvislosti s bodným poraněním. Motivem jednání pachatele byla msta za to, že jej trojice poškozených 21. 8. 2012 ve stejném místě napadla.
Obviněný A. M. využil svého práva a podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém uvedl, že soudy vycházely z neucelených důkazů, když nepřipustily zásadní důkaz, jež navrhovala obhajoba, a to revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie. Obviněný se v řízení dožadoval vypracování revizního znaleckého posudku, neboť ve znaleckém posudku zpracovaném v tomto řízení znalci dospěli k zcela odlišným závěrům než znalci ve znaleckém posudku z roku 1992, který byl vypracován pro jeho tehdejší trestní stíhání. Znalci v předmětné trestní věci vůbec nebrali ohled na jeho nadměrné užívání alkoholu, ač připustili, že se v inkriminované době u něj jednalo o středně těžký stupeň opilosti. Obviněný považuje za nepřijatelný závěr znalců o jeho možném úmyslném přivodění se do stavu opilosti se záměrem spáchání trestného jednání. Zcela rozporným shledává konstatování, že jeho rozpoznávací schopnosti byly sníženy mírně a ovládací schopnosti sníženy forenzně významně, přičemž toto snížení bylo blíže jejich zachování než vymizení. Znalci přitom nenavrhli žádné ochranné opatření. Obviněný proto považuje znalecký posudek za nesprávný a v této souvislosti namítá, že došlo k nedostatečnému zjištění a prokázání všech okolností, neboť nebylo nade vší pochybnost soudy prokázáno, že v době spáchání činu nebyly u obviněného vymizelé některé ze složek ovládacích nebo rozpoznávacích schopností. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Senát Nejvyššího soudu zjistil, že A. M. zcela vědomě, cíleně a s rozmyslem ze zadu zaútočil na poškozené, a proto nelze zpochybňovat závěry znalců o zachování jeho rozpoznávacích a ovládacích schopností, a za této situace nebylo nutné doplňovat dokazování o revizní znalecký posudek. Rozhodnutí nižších soudů zcela koresponduje s provedeným dokazování a jejich závěru nelze nic vytknout.
Dovolání bylo navíc podáno z jiného důvodu, než připouští trestní řád a proto bylo odmítnuto.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je konečné a není proti němu opravný prostředek přípustný.