Nejvyšší soud v Brně řeší nedostatečnou kapacitu svého sídla ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti ČR přístavbou moderní kancelářské budovy

Když se v roce 1993 Nejvyšší soud historicky vracel do Brna, pracovalo v budově původního Všeobecného pensijního ústavu z 30tých let minulého století 25 soudců a dalších 53 zaměstnanců. Dnes působí u Nejvyššího soudu 68 soudců, 12 soudců stážistů a bezmála 270 asistentů soudců a dalších zaměstnanců. A to především z důvodu neustálého nárůstu agendy Nejvyššího soudu.

Omezenou kapacitu začal soud řešit už po roce 2000. V roce 2002 odkoupil Nejvyšší soud za 17 milionů korun přilehlý obytný dům v Bayerově ulici č. 3. Odborníci z VUT Brno následně vypracovali znaleckou studii, ze které vyplynulo, že rekonstrukce domu není ekonomicky výhodná. Vhodnější je starý bytový dům odstranit a na jeho místě postavit novou administrativní budovu. Původní projekt získal stavební povolení už v roce 2005. Počítal s investicí 140 milionů korun v tehdejších cenách, avšak kvůli chybějícím financím se na stavbu dlouhá léta čekalo.



Až v roce 2015 nalezlo Ministerstvo spravedlnosti ČR pod vedením ministra Roberta Pelikána zdroje, ze kterých je možné moderní kancelářskou budovu financovat. V nové administrativní přístavbě mj. vznikne na 100 nových kancelářských míst, multifunkční jednací síň, zázemí pro archiv, důstojné místo pro knihovnu Nejvyššího soudu anebo také 20 míst pro parkování v podzemí. Stavební firma Zlínstav, a.s. budovu staví podle aktualizovaného původního projektu. I přesto jsou náklady tentokrát vyčísleny na 114 milionů korun. Ministerstvo spravedlnosti oficiálně předalo staveniště Zlínstavu dne 28. června 2017, předpokládaný termín dokončení je podzim příštího roku, konkrétně září. Aktuálně stavební firma rozebírá starý bytový dům.

Historie sídla Nejvyššího soudu v Brně

Sídlo Nejvyššího soudu bylo původně budovou Všeobecného pensijního ústavu, vystavěnou v letech 1931 – 1932 na místě bývalé Brandtovy továrny podle projektu Emila Králíka, profesora České vysoké školy technické v Brně. Po válce se v budově vystřídalo několik institucí. Od 60. let zde sídlil sekretariát Krajského výboru KSČ, pro jehož potřeby byla provedena v roce 1986 podle projektu M. Steinhausera necitlivá nadstavba mansardového patra, podstatně měnící vzhled stavby. Tehdy bylo do nádvoří také vestavěno křídlo se stupňovitě uspořádaným sálem. Začátkem 90. let se zde na krátký čas usídlil Rektorát a Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity. Přesně 10. září 1993 byla budova, evidovaná ve státním seznamu nemovitých kulturních památek, slavnostně předána do užívání Nejvyššímu soudu.


Mgr. Petr Tomíček
tiskový mluvčí Nejvyššího soudu

V Brně dne 20. 9. 2017