Nejvyšší soud v Brně sklidil obdiv evropských zemí za rychlost při povolování průvozů mezinárodních zločinců k výkonu spravedlnosti

Autor: Petr Knötig | 03/02/2011

Členové mezinárodních zločineckých gangů, zvlášť nebezpeční pachatelé napojení na mezinárodní organizovaný zločin z různých zemí Evropy, prochází velmi často rukama soudců Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v Brně je totiž v ČR jediný, který může povolit průvoz přes území ČR k jejich stíhání do jiné země, kde se zodpovídají ze závažné trestné činnosti, případně k výkonu již uloženého trestu. Ostatní země Evropy využívají Českou republiku jako tranzitní zemi proto, že český Nejvyšší soud řeší jejich žádosti často během několika hodin a je zárukou, že se zločinci dostanou velmi rychle a bez průtahů k výkonu spravedlnosti.

V lednu rychlou a dobrou práci českého Nejvyššího soudu ocenili Rakušané, kteří zaslali poděkování svého ministerstva spravedlnosti za rychlou a dobře odvedenou práci, která zřejmě nemá v Evropě konkurenci.


Příkladem toho, co soudci Nejvyššího soudu také řeší za případy, je například průvoz litevského občana do Francie k výkonu trestu, protože podle francouzské justice se v Paříži dopouštěl násilných trestných činů na prostitutkách i jiných osobách. Posléze uprchl z Francie a byl zde odsouzen v nepřítomnosti. Spravedlnosti však neunikl ani v Litvě, kde byl zadržen a byl vydán do francouzské věznice k vykonání trestu. Nejvyšší soud v Brně pak bez průtahů za několik hodin povolil jeho transport za spravedlností do Francie.
Podobný osud stihl i muže (1976) narozeného na Ukrajině, ale současně neznámé státní příslušnosti. Ten se v Estonsku ukrýval před uloženým 12letým trestem za znásilnění před vydáním do francouzské věznice. A že nešlo o žádného beránka svědčí to, že muž podle francouzských soudů se dvěmi komplici opakovaně znásilnil mladou ženu, kterou pak společně nechali ležet na silnici, aniž by se zajímali, v jakém je stavu.
Podobných případů je více a nechybí mezi nimi ani pachatelé loupeží, obchodníci se ženami, padělatelé nebo násilníci, kteří navíc vyhrožují členům soudních porot.
Na první pohled se může zdát role Nejvyššího soudu jednoduchá, ale v těchto případech je třeba rozhodnout za několik hodin či do několika málo dnů. Zadržení pachatelé jsou většinou připraveni na cestu a v Praze je čeká mezipřistání. Bez soudních povolení nemohou v ČR přistát a tak nemohou pokračovat do země, kde na ně čeká vězeňská cela. Nejvyšší soud tak musí po podání žádosti o povolení průvozu zajistit překlad do češtiny, posléze se musí operativně sejít příslušný senát, který o povolení rozhodne a nakonec vydá usnesení, které je doručeno pracovníkům Interpolu a Sirene.
Za rok 2010 bylo na Nejvyšší soud v Brně doručeno 58 žádostí, z nichž všechny byly vyřešeny do několika hodin, případně několika málo dnů. Vzhledem k narůstání mezinárodního organizovaného zločinu je zřejmé, že počet průvozů přes ČR bude narůstat. Rozvrh práce Nejvyššího soudu však zajišťuje, aby v této oblasti ani případný výrazný nárůst povolování průvozů mezinárodních zločinců neznamenal delší časovou prodlevu. Nejvyšší soud v Brně tak zůstane i nadále v této oblasti chloubou evropské justice.