Reakce Nejvyššího soudu na nepravdivé články v deníku Právo

Datum: 02/06/2014

Vyjádření Nejvyššího soudu ke zkresleným článkům zveřejněným v deníku Právo a publikovaných na zpravodajském portálu www.novinky.cz.

Předně je třeba poukázat na vyloženou dezinpretaci rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1116/2012, když podle tvrzení redaktorů výše uvedených médií nesmí být policista ve službě vyslechnut jako svědek v řízení před soudem.


Podle tvrzení redaktorů v článcích Nejvyšší soud zkomplikoval usvědčování zločinců zejména tím, že policista ve službě, dokonce policista, který ve službě vidí zločin, nemůže vypovídat jako svědek před soudem. Tyto závěry vedly ke zmatečným a vzrušeným reakcím policistů i občanů, kteří se spoléhali na serióznost informací publikovaných v deníku Právo i portálu www.novinky.cz .
K našemu překvapení vyvolaly i neobjektivní a nedůvodnou kritiku rozhodnutí Nejvyššího soudu ze strany předsedy Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefa Baxy i nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana.
Aby byly věci uvedené na pravou míru a odborné i laické veřejnosti řádně vysvětleny, je nutno sdělit:
- kritizované rozhodnutí vychází z ústavní a zákonné úpravy. Bylo vydáno před více jak rokem a není projevem nějaké svévole senátu Nejvyššího soudu, ale naopak vychází z judikatury platné desetiletí. Obdobné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR je publikováno ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/1989,
- kromě toho rozhodnutí Nejvyššího soudu vychází rovněž z několika nálezů Ústavního soudu např. I. ÚS 677/2003, III. ÚS 451/2004, které řeší obdobnou problematiku. Zejména pak z nálezu II. ÚS 2014/2007, který řeší shodnou procesní situaci a jednoznačně konstatuje nepoužitelnost výslechů zasahujících policistů a jeho ústavněprávní nepřípustnost, pokud jde tedy o výpověď, jež by interpretovala vyjádření osob zachycené v úředním záznamu (tedy požádání o vysvětlení podle §158 odst. 3 písm. a) tr. řádu). V tomto nálezu Ústavního soudu jde o totožný závěr, k němuž dospěl Nejvyšší soud ve „skandalizovaném rozhodnutí“.
Je třeba dále uvést, že rozhodnutí 7 Tdo 1116/2012 předcházelo jiné rozhodnutí Nejvyššího soudu z března 2012 (7 Tdo 347/2012), které obsahovalo v podstatě stejný právní názor a závěr, v tomto případě ve vztahu k vyjádření obviněného, které měl přednést před policisty provádějících šetření na místě nehody. Nejvyšší soud i v tomto případě vyšel ze zásady, že nikdo není povinen sám sebe obviňovat z trestného činu. Platí zásada (a to téměř na celém světě), že každý obviněný musí být nejdříve náležitě poučen a až potom lze jeho vyjádření před policejním orgánem považovat na důkaz o vině.
Závěrem je tedy možné dodat, že Nejvyšší soud nikdy netvrdil, že policista ve službě, který vidí zločin, nemůže vypovídat jako svědek. Z výše uvedeného je tedy patrné, že v uvedených článcích deníku Právo i portálu www.novinky.cz došlo k dezinformaci čtenářů a dezinpretaci rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu. Aby se do budoucna zabránilo dalším podobným dezinformacím čtenářů a nedocházelo ke zmatečným skandalizováním rozhodnutí Nejvyššího soudu, lze redaktorům, uvedených médií doporučit, aby se zavčas obrátili se žádostí o vysvětlení na Nejvyšší soud, který jim rád poskytne radu a pomoc. Odborníkům, kteří se „zasvěceně“ vyjadřovali o údajném skandálním rozhodnutí Nejvyššího soudu pak lze doporučit, aby před tím, než zbytečně rozčílí veřejnost, si nejdříve inkriminované rozhodnutí prostudovali.
Pro laickou veřejnost je možná závěrem shrnout, že (velmi zjednodušeně řečeno) u soudního řízení pak lze použít jako důkazy výpověď, kdy policista může vypovídat jako svědek u soudu o věcech, které na místě činu viděl, sám zaznamenal a soud jeho výpověď připustí jako důkaz v trestním řízení. Soud ovšem nesmí připustit jeho výpověď jako svědka o událostech, které zjistil dotazováním u osob na místě činu, vytěžování poškozených, pachatelů či svědků – tedy požadováním vysvětlení podle §158 odst. 3 písm a) tr.řádu.