Reakce Nejvyššího soudu na nepřesné znění článku o zavinění dopravní nehody v některých médiích

Autor: Petr Knötig | 07/22/2010

Na základě četných dotazů veřejnosti po nepřesném a trošku zavádějícím článku v deníku Právo a portálu novinky.cz ze dne 19. července 2010 na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci dopravní nehody a dání přednosti v jízdě, považuje Nejvyšší soud uvést věci na správnou míru.

Nejvyšší soud sice vydal usnesení v němž zrušil rozhodnutí Okresního soudu Brno – venkov a Krajského soudu v Brně ve věci zavinění dopravní nehody, kdy řidič jedoucí po hlavní silnici jel vyšší rychlostí, než byla v místě povolena a střetl se s dalším vozidlem, které vyjelo z vedlejší silnice. V rozhodnutí okresního i krajského soudu byl jako viník nehody nesprávně označen a odsouzen řidič jedoucí po hlavní silnici vyšší rychlostí, než je v daném místě povoleno.


Toto rozhodnutí bylo špatně interpretováno (výjimkou bylo zpravodajství TV Prima), zejména pak na portálu novinky.cz a v deníku Právo.
Rozhodně senát Nejvyššího soudu nerozhodoval a nerozhodl o vině konkrétního řidiče a neuvedl, že za všech okolností bude vždy vina na straně řidiče jedoucího z vedlejší silnice, i když řidič po hlavní silnici pojede rychleji, než je v daném místě povoleno.
Senát Nejvyššího soudu případ vrátil Okresnímu soudu Brno – venkov k novému projednání a doplnění dokazování. V daném případě totiž chyběly důkazy o tom, zda řidič jedoucí z vedlejší silnice vyjel s dostatečným předstihem. Mohlo se totiž stát, že řidič na hlavní silnici sice jel vyšší rychlostí, než připouští dopravní značení v daném místě, ale řidič z vedlejší silnice mohl vyjet zbrkle a neopatrně. Proto Nejvyšší soud věc vrátil k doplnění dokazování a novému rozhodnutí.
Zde je důležitá část rozhodnutí s pokyny pro okresní soud: „V posuzovaném případě je potřeba zohlednit skutečnost, zda poškozený skutečně dodržel povinnost vyplývající z dopravní značky „dej přednost v jízdě!“ a zejména tu skutečnost, zda mohl vidět vozidlo obviněného. Pokud soudy neučinily jasné zjištění o těchto skutečnostech, nelze přisvědčit úvaze, že rychlost jízdy obviněného, byť výrazně překročila stanovený limit, byla jediným důvodem, pro který bylo poškozenému objektivně znemožněno dát obviněnému přednost v jízdě. Za těchto okolností přichází v úvahu varianta, že skutečným důvodem, pro který poškozený nedal přednost v jízdě, naopak bylo to, že nerespektoval příkaz vyplývající z dopravní značky „dej přednost v jízdě“, a situaci na hlavní silnici vyhodnotil ve svůj prospěch bez ohledu na potřebu opatrnosti v zájmu bezpečného projetí křižovatky.“
Ve svém zdůvodnění sice Nejvyšší soud však poznamenal, že v obecné rovině za nedání přednosti v jízdě odpovídá především řidič jedoucí z vedlejší silnice, ale také uvedl, že toto není absolutní pro každou obdobnou dopravní nehodu. Je totiž možné podle individuální situace uznat viníkem nehody i řidiče jedoucího extrémní rychlostí po hlavní silnici. O této větě už média mlčí, protože by to zřejmě nebylo tak akční. Zde je tedy na místě uvést také důležitou citaci z rozhodnutí Nejvyššího soudu: „Od těchto zásad se lze výjimečně odchýlit, pokud to je odůvodněno jednak extrémní mírou porušení povinnosti řidiče jedoucího po hlavní silnici dodržet stanovený rychlostní limit a jednak tím, že rychlost jízdy řidiče jedoucího po hlavní silnici fakticky znemožní řidiči přijíždějícímu po vedlejší silnici splnění povinnosti dát přednost. Jde o to, že jen v důsledku vysoké rychlosti vozidla jedoucího po hlavní silnici řidič vozidla přijíždějícího po vedlejší silnici i při snaze dát přednost objektivně nemůže bezpečně provést jízdní manévr spočívající v projetí křižovatky.“
Vzhledem k vyvolané diskusi laické i odborné veřejnosti by bylo vhodné, uvádět všechny podstatné okolnosti rozhodnutí a také jeho zdůvodnění. V tomto případě byla totiž veřejnost nepřesně informovaná a na základě reakcí i dopisů, které má Nejvyšší soud k dispozici, vyvolal článek dojem, že vždy a za všech okolností bude viníkem podobné nehody řidič jedoucí z vedlejší silnice, a to i tehdy, když se řidič na hlavní silnici bude chovat nepředvídatelně i agresivně. Je třeba si uvědomit, že Nejvyšší soud posuzoval pouze jeden konkrétní případ, ve kterém chyběla řada důkazů. Stále platí, že každá nehoda je jiná a bude muset být individuálně posouzená.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu si je možné v plném znění přečíst na webové stránce www.nsoud.cz pod sp. zn. 7 Tdo 214/2010.