Tisková zpráva: Reakce na zavádějící informace, publikované k délce soudních řízení dne 27. 2. 2017 v Lidových novinách a na serveru Lidovky.cz

Tisková zpráva: Reakce na zavádějící informace, publikované k délce soudních řízení dne 27. 2. 2017 v Lidových novinách a na serveru Lidovky.cz

Nejvyšší soud se musí důrazně ohradit vůči nelichotivé a zavádějící interpretaci článku s názvem „Stovky soudních pří trvají přes 20 let“ redaktorky Šárky Kabátové, který byl publikován dne 27. 2. 2017 v Lidových novinách a paralelně pod názvem „Mapa průtahů: u kterého soudu si na konečný verdikt počkáte i déle než 20 let?“ také na serveru Lidovky.cz. V článku je Nejvyššímu soudu neprávem a jednoznačně v rozporu se všemi skutečnostmi podsouvána spoluvina za některá dlouhotrvající soudní řízení. Jedná se konkrétně o 19 případů dovolání na civilním úseku, započatých u soudů prvního stupně už před více než 20 lety.



Nejvyšší soud je spojován s neobvykle dlouhou dobou těchto řízení zcela neprávem i přesto, že tyto věci se k jeho senátům v rámci dovolacích řízení dostaly řádově teprve před několika týdny či měsíci. Autorka článku jako zdroj svých informací uvádí advokátní kancelář Mgr. Davida Zahumenského, přičemž se odvolává na vlastní průzkum této advokátní kanceláře mezi jednotlivými soudy v České republice.

Nejvyšší soud potvrzuje, že zástupce advokátní kanceláře Mgr. Davida Zahumenského jej kontaktoval formou žádosti o poskytnutí informací, bylo to však již před rokem, a to konkrétně dne 1. března 2016. Nejvyšší soud tehdy této žádosti o informace vyhověl dne 7. 3. 2016. V odpovědi poskytl spisové značky celkem 19ti řízení, započatých u soudů prvního stupně před datem 31. 3. 1996 a projednávaných tehdy aktuálně v rámci dovolání senáty občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu. V té souvislosti však Nejvyšší soud zcela jasně zdůraznil, že žádná z těchto věcí není v jeho agendě déle než 2 roky, naopak, jsou mezi nimi řízení, která se k Nejvyššímu soudu dostala před několika málo týdny. Veřejný odkaz na tuto poskytnutou informaci ze dne 7. 3. 2016 je zde:
http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/f069f297c2422c1bc12576ac0045940f/a492ab8999760ceec1257f8d0038e432?OpenDocument .

Nejvyšší soud tedy nemile překvapila interpretace poskytnutých informací advokátní kanceláří a následně redaktorkou Lidových novin ve výše uvedených článcích. Nejvyššímu soudu nelze klást za vinu průtahy v řízeních, byť započatých u prvoinstančního soudu před více než 20 lety, pokud se k jeho senátům dostaly až po dlouhé řadě let jako součást řízení o dovolání. Nejvyšší soud takovou věc přitom řeší v rámci mimořádného opravného prostředku, po právní moci rozhodnutí, kdy je rozhodnutí v té době už vykonatelné. Je nanejvýš překvapivé, když k takovému zkreslování skutečností dochází i ze strany advokátní kanceláře, jenž by měla zřetelně chápat reálné souvislosti a posloupnosti soudního řízení, na jehož samotném konci je mimořádný opravný prostředek - dovolání.

Nejvyšší soud se dlouhodobě potýká s nárůstem počtu dovolání na obou úsecích. Svědčí o tom i podrobné statistiky, volně přístupné na jeho webových stránkách.
http://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/Edit/ONejvyssimsoudu~Statistiky?Open&area=O%20Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADm%20soudu&grp=Statistiky&lng .

Přestože podstatně narůstá nápad věcí k Nejvyššímu soudu, jeho soudci, aniž by se v minulých letech navyšoval jejich počet, udržují průměrnou délku dovolacího řízení na trestním úseku přibližně na hranici 40 dnů, u občanskoprávní a obchodní agendy je to necelých 200 dnů. Trend neustálého růstu agendy především na civilním úseku soudu je dostatečně známý i ministerstvu spravedlnosti, které je předsedou Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavlem Šámalem, Ph.D. opakovaně žádáno o navýšení počtu tabulkových míst soudců. V tuto chvíli se zdá, že je ministerstvo připraveno těmto žádostem vyhovět, neboť dostatečně silně vnímá problém, který zde nastal. Pokud kterýkoli ze soudců občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu má ročně v průměru rozhodnout jako řádný člen tříčlenného senátu o více než 410 dovoláních, pohybuje se na limitu lidských možností. V kontrastu s tím poté zcela nepochopitelně vyznívají dezinterpretovaná fakta, znevažující práci soudců, uveřejněná ve výše uvedených článcích. Nejvyšší soud k nim přitom ani neměl možnost se před zveřejněním vyjádřit.

Mgr. Petr Tomíček
tiskový mluvčí Nejvyššího soudu