Tisková zpráva: Modrá sbírka Nejvyššího soudu nově vychází pod názvem Výběr rozhodnutí ESLP pro justiční praxi

Ve spolupráci s nakladatelstvím Wolters Kluwer právě vychází letošní první číslo tzv. modré sbírky Nejvyššího soudu, nově nazvané Výběr rozhodnutí ESLP pro justiční praxi. Původní název Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek – Výběr důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva pro justiční praxi z pohledu Nejvyššího soudu bylo potřeba změnit. Na vysvětlenou je potřeba se nejprve ohlédnout do minulosti.

Modrá sbírka Nejvyššího soudu začala vycházet čtyřikrát ročně jako přílohový sešit Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (tzv. „zelené sbírky“) v roce 1995, pod názvem Výběr z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Strasbourgu.

Její vydávání inicioval rostoucí zájem českých soudců o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. A to zejména poté, co se Česká republika stala smluvní stranou Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nejvyšší soud se jejím prostřednictvím snažil a snaží zpřístupnit aktuální judikaturu štrasburského soudu nejen svým soudcům, ale také soudcům nižších stupňů soudní soustavy a komukoli, kdo o to projeví zájem. Ostatně, na obdobném principu zpřístupňuje nejdůležitější svá rozhodnutí, popř. vybraná rozhodnutí nižších soudů, také v zelené sbírce.

Zatímco zelená sbírka vychází na základě § 24 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, který sleduje jako cíl jednotné rozhodování soudů, vydávání modré sbírky bylo vedeno skutečností, že ochrana práv garantovaných Úmluvou není úlohou pouze evropských, ústavních nebo nejvyšších soudních instancí, ale v moderní terminologii štrasburského dialogu jde o sdílenou odpovědnost všech soudů daného státu, který je smluvní stranou Úmluvy.

Ve snaze o zvýšení počtu referovaných rozhodnutí ESLP Nejvyšší soud v roce 2014 upustil od dvojjazyčného formátu a více se zaměřil na praktickou využitelnost této judikatury u českých soudů. Počínaje číslem 2/2014 vycházela modrá sbírka s podtitulem „Výběr judikátů Evropského soudu pro lidská práva považovaných Nejvyšším soudem za významné pro justiční praxi“. Nejvyšší soud v té souvislosti začal také zpracovávat anotace pouze u konečných rozhodnutí ESLP, s velmi stručným shrnutím skutkového stavu. Důraz kladl na pečlivý výběr nejpodstatnějších částí odůvodnění rozhodnutí. Členové redakční rady, zejména soudci Nejvyššího soudu, začali zpracovávat autorské komentáře, které vystihují přínos daného rozhodnutí pro české soudy a pod hlavičku každého zpracovávaného rozhodnutí přibyly odkazy na články Úmluvy a příslušná dotčená ustanovení národního práva.

Od roku 2015 vycházela modrá sbírka s podtitulem „Výběr důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva pro justiční praxi z pohledu Nejvyššího soudu“.

Je třeba také připomenout, že v roce 2017 vytvořil Nejvyšší soud ve spolupráci s nakladatelstvím Wolters Kluwer elektronickou verzi modré sbírky, která obsahuje nejen aktuální vydání, ale také archiv. Pro předplatitele je dostupná z domény eslp.nsoud.cz . (Samozřejmě, v elektronické podobě je dostupná z domény sbirka.nsoud.cz od té doby také zelená sbírka.)

Protože modrá sbírka už díky svému obsahu přestala být čtenáři vnímána jako přílohový sešit zelené sbírky, bylo třeba na to zareagovat. Původní název „Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek“ zásadně implikoval zelenou sbírku obsahující rozhodnutí Nejvyššího soudu a pro modrou sbírku s podtitulem „Výběr důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva pro justiční praxi z pohledu Nejvyššího soudu“ byl titulek s označením Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek zbytečný a zavádějící.
Název „Výběr rozhodnutí ESLP pro justiční praxi“, pod kterým začala publikace vycházet od prvního čísla roku 2019, v zájmu stručnosti nezdůrazňuje roli vydavatele – Nejvyššího soudu – která se v zásadě nemění.

Domníváme se, že se tento název brzy zažije, díky popularitě zjednodušeného označení „modrá sbírka“ neměníme barvu obálky.


Mgr. Aleš Pavel, ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu
Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu
1. 4. 2019