Zpráva Evropské komise o soudních systémech EU Justice Scoreboard 2016

V pondělí 11. dubna 2016 oznámila Věra Jourová, komisařka pro oblast spravedlnosti, spotřebitele a rovnosti žen a mužů, zveřejnění zprávy EU Justice Scoreboard 2016, která poskytuje přehled o stavu kvality, efektivity a nezávislosti soudních systémů členských států Evropské unie a zároveň je nástrojem podpory efektivního fungování justice v rámci Unie.

Oproti předcházejícím rokům přináší letošní studie nové indikátory kvality soudních systémů týkající se soudcovského vzdělávání a ve vztahu k nezávislosti soudnictví zkoumá vnímání této nezávislosti jak mezi unijními občany, tak i mezi obchodními společnostmi.

Srovnání týkající se pouze sporů v civilní oblasti je založeno zejména na údajích získaných Komisí pro efektivitu justice Rady Evropy (CEPEJ), Světovou bankou, Světovým ekonomickým fórem a dalšími mezinárodními organizacemi. Evropská komise předpokládá zveřejňovat přehled srovnání o fungování soudnictví zemí Evropské unie pravidelně v ročních cyklech, přičemž z přiloženého dokumentu jsou patrná data z let 2010, 2012, 2013 a 2014.

V roce 2013 ustavila Evropská komise skupinu kontaktních osob za národní soudní systémy, které připravují podklady pro zmíněnou aktivitu Komise a jako zástupci členských států podávají pravidelné zprávy o vývoji soudních reforem, délce řízení v občanskoprávních a obchodních věcech, o počtu nápadu, nevyřízených věcech, o nákladech soudnictví států EU na státní rozpočet, o možnostech přístupu osob k rozhodnutím soudů všech stupňů, vzdělávání soudců, využívání alternativních způsobů řešení sporů atd. Za Českou republiku se jednání pravidelně účastní zástupce Ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu.

Z nejpodstatnějších statistických údajů týkajících se České republiky vyplývají z přiložené zprávy následující závěry:

1. Již třetím rokem roste u českých soudů počet věcí, kterými se soudci v občanskoprávních a obchodních agendách musí zabývat. V počtu civilních žalob tak Česká republika v roce 2014 zaujímá třetí místo hned za Belgií a Rumunskem. Tradičně nejmenšího počtu soudních sporů na počet obyvatel se těší v Dánsku, Finsku a ve Švédsku.

2. Přes výše uvedené je patrný velmi pozitivní trend v počtech vyřízených věcí v uvedených agendách. Zatímco v roce 2013 na soudy napadalo více věcí, než se stačilo vyřídit, rok 2014 přinesl zásadní obrat a soudy rozhodly více věcí, než ve stejné době napadlo na jejich podatelny.

3. Ve vztahu k délce sporných řízení zaujímá Česká republika v rámci 28 států Evropské unie devátou příčku, přičemž průměrná délka sporných civilních řízení u soudů prvních stupňů osciluje stejně jako ve Švédsku a v Dánsku na hranici šesti měsíců, přičemž soudní řízení trvá déle například v Německu, ve Francii, ve Finsku či u našich polských sousedů. Délku řízení v počtu více než 500 dnů v prvním stupni uvádí Slovensko, Itálie a Malta.

4. Na samé špici se Česká republika pohybuje v indikátoru využívání prostředků elektronické komunikace mezi účastníky řízení a soudy. Podání elektronickou formou je možné učinit u všech soudů všech stupňů, samozřejmostí je také elektronická komunikace mezi soudem a stranou řízení. Ve vztahu k médiím mají soudy buď tiskového mluvčího jako samostatně vedeného odborného pracovníka soudu či soudce, který je pro styk s médii určen většinou předsedou soudu.

5. Zpráva EU Justice Scoreboard 2016 ukázala také na rezervy českého soudnictví. Konečná rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně nejsou přístupná veřejnosti a v porovnání s většinou zemí Evropské unie se málo využívají alternativní způsoby řešení sporů, a to ani ve spotřebitelských či pracovněprávních sporech. Pouze polovina občanů vnímá soudnictví jako velmi dobře či dobře fungující, přičemž hlavními hrozbami soudcovské nezávislosti zůstávají ekonomické tlaky či politické a klientelistické vlivy na soudcovské rozhodování. Na základě údajů Světového ekonomického fóra sesbíraných ze 140 zemí světa zaujímá Česká republika až 50. místo v pořadí vnímání soudcovské nezávislosti ze strany obchodních společností. Z tohoto pohledu budou obchodní společnosti hledat investory a investiční příležitosti ve skandinávských zemích a v zemích Beneluxu.

Text celé zveřejněné zprávy je k dispozici zde: 2016 EU justice scoreboard



Mgr. Aleš Pavel
ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu
11. dubna 2016