Bagatelní spory; přípustnost odvolání, § 229 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb. , § 202 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 218 písm. c) zák. č. 99/1963 Sb.

12. 9. 2017

Nepřevyšuje-li některý z více nároků na zaplacení peněžité částky se samostatným skutkovým základem, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně, 10 000 Kč, je odvolání proti rozsudku ve vztahu k tomuto nároku přípustné, převyšuje-li uvedenou částku součet nároků, o nichž soud v rozsudku rozhodl.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3480/2015, ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3480.2015.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou přípustnosti odvolání ve vazbě na § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy v případech bagatelních sporů, pro něž je přípustnost odvolání vymezena částkou 10 000 Kč. Odvolací soud svou argumentaci založil na ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu a soudu ústavního k výkladu ustanovení týkajícího se objektivní přípustnosti (nepřípustnosti) dovolání, přehlížeje však zákonem rozdílné vymezení rozhodujících kritérií oproti úpravě přípustnosti odvolání.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 17. 5. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 22/2018)