Cena obvyklá, odporovatelnost, krácení věřitele, § 42a odst. 1 - 4 zák. č. 40/1964 Sb., zákon č. 254/2004 Sb., § 196a odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb., § 237 zák. č. 99/1963 Sb., § 238 odst. 1 písm. d) zák. č. 99/1963 Sb.

31. 5 .2016

Obdržel-li dlužník za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty od nabyvatele skutečně (reálně) jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, nejde o zkracující právní úkon ve smyslu ustanovení § 42a obč. zák. ani tehdy, jestliže dlužník cenu (náhradu) za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty použil k jinému účelu než k uspokojení pohledávky věřitele.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4806/2014)

Anotace:
Nejvyšší soud se v daném případě zabýval otázkou, zda dojde ke zmenšení hodnoty majetku a s tím související zkrácení věřitelů, jestliže dlužník převedl úplatně majetkové hodnoty, byť za cenu obvyklou, a se získaným majetkovým prospěchem naložil jinak, než k uspokojení pohledávky věřitele. Nejvyšší soud se tedy musel zabývat dosud neřešenou hmotněprávní otázkou, jaký má význam z hlediska podmínek odporovatelnosti právního úkonu okolnost, jak dlužník naložil s kupní cenou, která mu byla zaplacena podle odporované kupní smlouvy.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 4. 2016, publikováno ve sbírce pod č. 80/2016)