Dědictví; dohoda o vypořádání dědictví; exekuce; návrh na zastavení exekuce; překážka věci pravomocně rozhodnuté, § 268 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 159a zák. č. 99/1963 Sb., § 55 zák. č. 120/2001 Sb.

30. 1. 2019

Závěr o tom, že věc, kterou má podle dohody o vypořádání dědictví jeden z dědiců nabýt do svého vlastnictví, nemohla být s ohledem na skutkové okolnosti, které existovaly v době uzavření dohody o vypořádání dědictví, předmětem této dohody, nemůže učinit exekuční soud k návrhu povinného (jemuž byla touto dohodou uložena povinnost k zaplacení vypořádacího podílu) na zastavení exekuce konané na základě této dohody.



Jestliže předchozí exekuce byla zastavena (nebo exekuční návrh byl zamítnut) pro existenci některého z obecných důvodů, pro které nelze pozdější exekuci mezi týmiž účastníky z téhož exekučního titulu a pro totéž plnění vést bez ohledu na to, jaký majetek může být postižen [ustanovení § 268 odst. 1 písm. b), g) a h) o. s. ř.], vytváří pravomocné rozhodnutí o zamítnutí dřívějšího exekučního návrhu nebo o zastavení předchozí exekuce překážku věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a odst. 4 a § 254 odst. 1 o. s. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 20 Cdo 4987/2017, ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.4987.2017.1)
Anotace:
Nejvyšší soud se v dotčeném rozhodnutí musel vypořádat s otázkou, zda dědic, který má podle soudem schválené dohody o vypořádání dědictví nabýt do svého výlučného vlastnictví konkrétní věc, a jemuž z toho důvodu byla uložena povinnost vyplatit druhému z dědiců v dohodě uvedenou vypořádací částku, může s úspěchem podat návrh na zastavení exekuce prováděné podle této dohody, s odůvodněním, že po právní moci soudem schválené dohody o vypořádání dědictví vyšlo najevo, že věc, kterou měl podle dohody nabýt, nepatřila zůstaviteli, a nebyla proto předmětem dědictví a zda a případně za jakých okolností předchozí rozhodnutí soudního exekutora o zastavení exekuce uskutečněné podle § 55 odst. 1 ex. řádu vytváří překážku věci pravomocně rozsouzené ve vztahu k exekučnímu návrhu, jenž tentýž oprávněný vůči témuž povinnému znovu podá na základě téhož exekučního titulu za účelem realizace téže povinnosti (zde dohody o vypořádání dědictví v části, v níž se povinnému ukládá povinnost zaplatit oprávněné na vypořádání dědictví částku 500 000 Kč).

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. 9. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 47/2019)