Dědictví; zůstavitel; zavrženíhodné chování; závěť, § 469 zák. č. 40/1964 Sb.

1. 8. 2017

O zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy může jít pouze v případě jednání, jímž se dědic snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.5543.2015.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se zabýval dosud neřešenou otázkou, a to zda lze za jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelky považovat nakládání s úsporami zůstavitelky za jejího života, které měly být dle závěti zůstavitelky předmětem dědění, a neuvedení jejich existence při předběžném šetření v řízení o dědictví.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 3. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 129/2017)