Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky; exekuční řízení; insolvenční řízení; pohledávka za majetkovou podstatou; insolvenční správce, § 312 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 65 zák. č. 120/2001 Sb., § 229 odst. 3 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., § 40 zák. č. 182/2006 Sb.

3. 1. 2019

V exekučním řízení vedeném pro pohledávku dlužníka za povinným nelze exekučním příkazem soudního exekutora ve smyslu ustanovení § 312 a násl. o. s. ř. postihnout pohledávku povinného týkající se majetkové podstaty dlužníka; to platí bez zřetele k tomu, že oprávněným je insolvenční správce dlužníka.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4879/2017, ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.4879.2017)

Anotace
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí musel vypořádat s doposud v jeho rozhodovací praxi neřešenou otázkou procesního práva, zda exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky lze vést i tehdy, je-li exekučním příkazem přikázána pohledávka pohledávkou za majetkovou podstatou dlužníka přiznanou povinnému vůči oprávněnému, jímž je insolvenční správce dlužníka.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 6. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 13/2019)