Incidenční spor; zpeněžení zajištění; exekuce; zajištěný věřitel, § 109 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., § 166 zák. č. 182/2006 Sb., § 298 zák. č. 182/2006 Sb., § 299 zák. č. 182/2006 Sb., § 337h odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.

14. 6. 2016

I. Je-li zahájeno insolvenční řízení vůči dlužníku v době, kdy již bylo v exekučním řízení pravomocně rozhodnuto o udělení příklepu, nelze pokračovat v provádění exekuce (§ 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona). Bude-li v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku dlužníka, je povinností soudního exekutora rozhodnout o vydání rozdělované podstaty insolvenčnímu správci.


II. Tvoří-li rozdělovanou podstatu výtěžek z prodeje zástavy, má oprávněný (jestliže se do insolvenčního řízení přihlásil jako zajištěný věřitel) postavení zajištěného věřitele, byť předmět zajištění již není ve vlastnictví povinného (dlužníka) a do majetkové podstaty náleží výtěžek zpeněžení zástavy, s nímž bude pro účely uspokojení věřitelů nakládáno, jako by ke zpeněžení zajištění došlo v insolvenčním řízení (uplatní se ustanovení § 298 a 299 insolvenčního zákona, ve znění zákona účinném do 31. 12. 2013)

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2015, sen. zn. 29 ICdo 56/2013)

Anotace:
Anotovaný rozsudek Nejvyššího soudu řeší situaci, jak má naložit insolvenční správce s jemu vydaným výtěžkem z prodeje zástavy (zpeněžení zajištění) z exekučního řízení, které předcházelo následně zahájenému insolvenčnímu řízení, a též se zaobírá otázkou postavení oprávněného v původním exekučním řízení pro poměry probíhajícího insolvenčního řízení.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 11. 5. 2016, publikováno ve sbírce pod č.107/2016)