Insolvenční řízení; oddlužení; popření přihlášené pohledávky; incidenční žaloba; oprávněná osoba, § 160 zákona č. 182/2006 Sb., § 190 zákona č. 182/2006 Sb., § 192 zákona č. 182/2006 Sb., § 198 zákona č. 182/2006 Sb., § 201 zákona č. 182/2006 Sb., § 410 zákona č. 182/2006 Sb.

15. 8. 2017

Stejně jako insolvenční správce není ani dlužník v oddlužení, který popřel pravost nevykonatelné pohledávky přihlášeného věřitele, osobou legitimovanou k podání incidenční žaloby o tomto popření. Jestliže takovou žalobu přesto podá, insolvenční soud ji odmítne (má odmítnout) jako podanou osobou, která k tomu nebyla oprávněna (§ 160 odst. 4 insolvenčního zákona).



Na tom, že dlužník je povinen (stejně jako insolvenční správce) popřít pohledávku přihlášeného věřitele nejpozději do skončení přezkumného jednání, při kterém byla přezkoumána (§ 190 až § 192 insolvenčního zákona), se úpravou obsaženou v § 410 odst. 2 insolvenčního zákona ničeho nemění.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016, sen. zn. 29 ICdo 45/2014, ECLI:CZ:NS:2016:29.ICDO.45.2014.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se v tomto rozsudku zabýval otázkou, která dovolacím soudem nebyla dosud řešena, a to zda je dlužník, který popřel pravost, za trvání oddlužení osobou oprávněnou k podání incidenční žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí „nevykonatelné pohledávky“ přihlášené do insolvenčního řízení vedeného na jeho majetek. Dále bylo nutné posoudit, do jaké doby je dlužník v oddlužení oprávněn popřít pohledávku přihlášeného věřitele.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 3. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 116/2017)