Náhrada nemajetkové újmy; nesprávný úřední postup; advokát, § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 13 zák. č. 82/1998 Sb., § 229 odst. 1 písm. e) zák. č. 99/1963 Sb., § 229 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb.

24. 5. 2016

Sama skutečnost, že se advokát v rámci výkonu svého povolání a v důsledku nesprávného úředního postupu orgánu veřejné moci ocitl v konfliktní, emočně vypjaté, stresující či lidsky nepříjemné situaci, u něho nepředstavuje vznik nemajetkové újmy, za kterou by odpovídal stát podle zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), nejde-li o zjevný exces v porovnání s obdobnými situacemi, které jsou s výkonem advokacie běžně spojené.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3849/2014)

Anotace:
Vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli poškozené osoby. Nemajetkovou újmu je proto možné dovodit tehdy, jestliže by jakákoliv osoba ve stejném postavení jako poškozený mohla výkon veřejné moci (nebo jeho absenci) a jeho následky vnímat úkorně. V řízení se tedy obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou.

V tomto rozsudku se Nejvyšší soud zabývá otázkou, zda jsou dány objektivní důvody pro dotčení nemajetkové sféry osoby, je-li touto osobou advokát, kterému morální újma (domněle) vznikne při výkonu advokacie (zde zastupování klientů při podání vysvětlení) v důsledku (tvrzeného) nesprávného úředního postupu policejního komisaře.

Nejvyšší soud v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí rovněž předesílá zákonem předpokládané prostředky nápravy pro případy nesprávného úředního postupu.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 4. 2016, publikováno ve sbírce pod č. 90/2016)