Nařízení exekuce; insolvenční řízení; náklady exekuce, § 109 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb.

21. 11. 2016

Rozhodnutí, jímž soudní exekutor určuje náklady exekuce (pro účely jejich vymožení některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky) (příkaz k úhradě nákladů exekuce), je ve smyslu ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona „prováděním exekuce“ a nikoli jejím „nařízením“.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2015, sen. zn. 29 ICdo 5/2014, ECLI:CZ:NS:2015:29.ICDO.5.2014.1)

Anotace:
Podle dikce § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravujícího účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, lze výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Nejvyšší soud se v těchto intencích zabýval mimo jiné posouzením, zda je rozhodnutí, jímž soudní exekutor určuje náklady exekuce ve smyslu dikce citovaného ustanovení „prováděním exekuce“.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 6. 2016, publikováno ve sbírce pod č. 2/2017)