Pojištění odpovědnosti za škodu; provoz motorových vozidel; náhrada škody, § 2 písm. g) zák. č. 168/1999 Sb., § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 6 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb., § 33 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, § 439 zák. č. 40/1964 Sb.

21. 6. 2016

Jestliže pojistitel jedné z osob, která společně s dalšími osobami odpovídá za škodu způsobenou při dopravní nehodě motorových vozidel, poskytl poškozenému pojistné plnění za způsobenou škodu v plném rozsahu, resp. v rozsahu vyšším než odpovídá míře účasti jím pojištěné osoby, má výplatou takového plnění právo na vypořádání podle míry účasti jednotlivých osob na dopravní nehodě, a to přímo proti pojistitelům ostatních účastníků nehody.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4210/2013)

Anotace:
V řízení byl posuzován skutkový stav, kdy pojistitel účastníka dopravní nehody vyplatil poškozené osobě pojistné plnění vyšší, než by odpovídalo míře zavinění pojištěného. Nejvyšší soud se zabýval právní otázkou, zda je možno při takovéto nadměrné výplatě pojistného plnění jedním z pojistitelů vyložit ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění do 31. 12. 2013, ve spojení s § 9 odst. 1 a § 2 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a s § 439 zák. č. 40/1964 Sb. tak, že právo na poměrné vypořádání pojistného plnění podle míry odpovědnosti pojištěnce přísluší pojistiteli přímo vůči pojistitelům ostatních osob na dopravní nehodě zúčastněných, tedy zda výplatou „nadměrného“ plnění přejde na pojistitele právo poškozené na vypořádání.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 11. 5. 2016, publikováno ve sbírce pod č. 47/2017)