Politické strany; neplatnost rozhodnutí orgánu politické strany, § 16a zák. č. 424/1991 Sb.

18. 12. 2019


Dospěje-li soud v řízení podle § 16a zákona č. 424/1991 Sb. k závěru o důvodnosti návrhu na zahájení řízení, jímž se dotčený člen domáhá soudní ochrany proti rozhodnutí orgánu politické strany o vyloučení člena (o zrušení jeho členství), vysloví neplatnost všech rozhodnutí, jimiž orgány politické strany rozhodly o jeho vyloučení (o zrušení jeho členství). popř. rozhodne za analogické aplikace § 242 o. z. tak, že vyloučení člena strany je neplatné.

Vyslovit neplatnost pouze „konečného“ rozhodnutí orgánu strany o vyloučení člena ze strany (o zrušení jeho členství) lze jen tehdy, plyne-li ze stanov politické strany, že v důsledku takového rozhodnutí pozbývají bez dalšího účinky i všechna předchozí rozhodnutí orgánů strany o vyloučení člena ze strany (o zrušení jeho členství).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2228/2017, ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.2228.2017.3)

Anotace:
Okresní výkonný výbor politické strany svým usnesením navrhl okresní konferenci, aby zrušila členství žalobce v žalované podle článku 8 stanov. Okresní konference usnesením, přijatém v tajném hlasování, zrušila žalobci členství v žalované politické straně, aniž by své rozhodnutí odůvodnila. Členství žalobce bylo podle článku 8 odst. 3 stanov pozastaveno. Krajská konference usnesením k odvolání žalobce rozhodnutí okresní konference potvrdila, aniž by své rozhodnutí odůvodnila, přičemž žalobci nebyla pozvánka na zasedání krajské konference doručena do vlastních rukou. Žalobce se u soudu domáhal určení, že rozhodnutí o zrušení jeho členství přijatá krajskou konferencí, okresním výkonným výborem a okresní konferencí jsou v rozporu se stanovami a jsou neplatná.

Odvolací soud poukázal na to, že podle § 16a odst. 1 zákona podléhají soudnímu přezkumu toliko rozhodnutí, proti nimž již nelze brojit odpovídajícími vnitrostranickými opravnými prostředky, a od přijetí tohoto rozhodnutí také běží lhůta uvedeným ustanovením určená. Rozhodnutí, proti kterým se člen může bránit u orgánu strany, tak nelze napadnout postupem podle označeného ustanovení. V rozsahu, v němž směřuje proti usnesení okresního výboru a okresní konference, je tudíž žaloba bez dalšího nepřípustná, aniž by bylo podstatné, zda byla podána ve lhůtě šesti měsíců od jejich přijetí. Názoru žalobce, podle něhož by soudní rozhodnutí mělo znamenat obnovení jeho členství, odvolací soud nepřisvědčil, maje za to, že takový závěr nelze z § 16a odst. 1 zákona dovodit.

Nejvyšší soud se tak na základě podaného dovolání musel ve svém rozhodnutí vypořádat s otázkou soudního přezkumu rozhodnutí orgánu politické strany o vyloučení člena (o zrušení jeho členství).

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 11. 2019) .